Wolf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu
| Wolf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. listopadu 1634 nebo 20. listopadu 1634 Újezd Svatého Kříže  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 2. listopadu 1696 (ve věku 61 let) Trhanov Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Klenčí pod Čerchovem |
| Povolání | podnikatel |
| Znám jako | Lomikar |
| Choť | (1674) Kateřina Polyxena Popelová z Lobkowicz († 1709) |
| Děti | Marie Anna Lamingerová z Albenreuthu |
| Rod | Lamingerové z Albenreuthu |
| Příbuzní | Václav Michael Bruntálský z Vrbna (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svobodný pán Wolf Maxmilián Laminger z Albenreuthu, zvaný Lomikar (23. listopadu 1634, Újezd Svatého Kříže – 2. listopadu 1696, Trhanov) byl český šlechtic a podnikatel z rodu Lamingerů z Albenreuthu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl nejmladší ze čtyř dětí Volfa Viléma Lamingera z Albenreuthu, který přestoupil ke katolické víře a v rámci pobělohorských konfiskací získal vládu nad Chodskem. V roce 1660 se Wolf po soudním procesu o dědictví stal pánem na domažlickém hradě, od roku 1676 sídlil na barokním zámku v Trhanově. V roce 1674 se oženil s Kateřinou Polyxenou, rozenou Popelovou z Lobkowicz († 5. února 1709), vdovou po prezidentu české komory Aleši Ferdinandu Wratislavovi z Mitrowicz († 1669) a měl s ní tři děti.
Chodské povstání
[editovat | editovat zdroj]Laminger patřil k průkopníkům průmyslové výroby v Čechách, vlastnil sklářskou huť, železárnu a textilní manufakturu. Jako pracovní síly využíval také místní Chody, kteří mu však odpírali robotní povinnost s poukazem na stará královská privilegia. Nevoli vzbuzovalo také zabírání zemědělské půdy, kácení lesů, panský monopol na výčep piva, zvyšování daní a usazování německých kolonistů. Roku 1692 vypuklo proti Lamingerovi chodské povstání, po jeho potlačení byl Jan Kozina popraven 28. listopadu 1695 v Plzni. Necelý rok nato zemřel Laminger při hostině na mrtvici, je pohřben v kryptě kostela svatého Martina v Klenčí pod Čerchovem.
Pod jménem Lomikar je hlavní zápornou postavou románu Aloise Jiráska Psohlavci. Jeho děj vychází z legendy, podle které Jan Kozina při popravě vyzval Lomikara „do roka a do dne na boží sůd". Tento příběh jako první zapsal roku 1799 Ernst Papstmann. Na Trhanovsku se dlouho udržely zkazky o tom, že Lomikarův duch v noci straší v podobě bezhlavého jezdce.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wolf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu
- Do roka a do dne. Český rozhlas
- Místo posledního odpočinku má Lomikar vedle řezníka. Domažlický deník
- Kozina a Lomikar: pověst a skutečnost. Natura
- Chodsko.net
- https://www.regionchodsko.cz/slechticke-rody Archivováno 2. 12. 2023 na Wayback Machine.
