Přeskočit na obsah

Ústav pro péči o matku a dítě

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ústav pro péči o matku a dítě
PředchůdcePražské sanatorium v Podolí
Vznik1972
Typzdravotnické zařízení - porodnice
Právní formapříspěvková organizace
Účelgynekologicko-porodnická, neonatologická, perinatologická a pediatrická klinika
SídloPraha 4-Podolí
ČeskoČesko Česko
PůsobnostPraha a okolí
Ředitelprof. MUDr. Ladislav Krofta, CSc., MBA
Datová schránkau5yqf8d
Dřívější názevPražské sanatorium v Podolí
IČO00023698 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústav pro péči o matku a dítě (neoficiálně nazýván jako Porodnice v Podolí[1] nebo Podolská porodnice[2]) je zdravotnické a výzkumné zařízení v městské části Podolí v Praze 4. Areál ústavu byl původně vystavěn jako Pražské sanatorium a je součástí Pražské památkové rezervace a nachází se v něm památkově chráněná budova bývalé viniční usedlosti Neumanka.

V roce 2014 patřila podolská porodnice k nejoblíbenějším v Praze.[3]

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]
Vstupní část komplexu

Ústav se specializuje se na poskytování komplexní péče v oblasti porodnictví a neonatologie. V rámci zařízení se nachází taktéž perinatologické centrum.[4] Posláním ústavu je poskytování specializované preventivní a léčebné péče o ženu, lidskou reprodukci a raný vývoj dítěte.[5] Jedná se o příspěvkovou organizaci zřizovanou Ministerstvem zdravotnictví ČR.[6]

Ústav sídlí v komplexu budov, které byly vystavěny před první světovou válkou na popud prof. MUDr. Rudolfa Jedličky. Autorem architektonického návrhu byl Rudolf Kříženecký.[7] Dostavěn byl roku 1914 a ke slavnostnímu otevření došlo 28. června téhož roku,[8] krátce před vypuknutím války. Původně zpočátku budova nesloužila jako porodnice, v době otevření ústavu zde bylo sanatorium. Porodnice určená pro rodičky z řad veřejnosti zde vznikla až v roce 1925.[3]

K roku 2013 nemocnice prováděla jako jediná nemocnice ve střední Evropě operace nenarozených dětí s vývojovými vadami v těle matky v rámci činnosti Centra fetální medicíny.[1][9] Dlouholetým ředitelem Ústavu byl v letech 2000 až 2025 Jaroslav Feyereisl.[10][11][12]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Pražské sanatorium v Podolí, reklama v magazínu Český svět z roku 1917.
Komplex po rekonstrukci při pohledu z Vyšehradu
Vstupní hala v hlavní budově
Lavička nekonečna sochařky Lea Vivot

Ústav původně sídlil v komplexu pěti[8] budov, které byly vystaveny na popud profesora Rudolfa Jedličky.[13] Ten přišel s nápadem na výstavbu moderního ústavu, tzv. Pražského sanatoria,[14] určeného převážně pro bohatší klientelu, v roce 1909.[3] Plán výstavby komplexu pěti honosných budov byl na svou dobu značně finančně nákladný, a tak pro získání potřebných financí bylo předními českými lékaři založeno zájmové sdružení Pražské sanatorium akciová společnost.[1] Budovu navrhl architekt Rudolf Kříženecký jako komplex navzájem propojených pěti budov sloužící jako zdravotnicko-hotelové zařízení.[3][8] Dobový architektonický návrh počítal s odbornými ústavy, operačními sály, salónní síní na vodoléčbu a uhličitými, hydroelektrickými a slatinnými lázněmi.[8] Tehdejší návrh byl značně promyšlený a počítal s orientací pokojů na jih, kdežto operačních sálů na sever.[8] S výstavbou se započalo v roce 1910 po zprovoznění vyšehradského tunelu[13] a navazujících nábřežních komunikací. Ústav byl dostavěn roku 1914 krátce před vypuknutím první světové války. Oficiálně se brány sanatoria otevřely 28. června 1914.[8] Po vypuknutí války hrozilo, že sanatorium bude změněno na vojenský lazaret. K dočasnému lazaretu pod patronací Červeného kříže[3][1] byly nabídnuty společenské prostory. Po skončení války se ústav navrátil ke svému původnímu určení a v této době patřil mezi přední zdravotnická zařízení v Evropě.[1] Po válce se v komplexu budov nacházela II. chirurgická a II. gynekologická klinika a oddělení rentgenové diagnostiky a fyzikální terapie, oddělení ortopedické a od roku 1925 i oddělení porodnické.[15]

Během druhé světové války byl areál budov zkonfiskován německou okupační správou, a tak opět začal sloužit jako vojenská ozdravovna pro příslušníky jednotek SS.[1] Na konci druhé světové války v rámci pražského povstání byla část komplexu poničena dělostřeleckou palbou.[8] Po ukončení druhé světové války sloužil areál nakrátko jako léčebna pro nemocné tuberkulózou, kteří se vrátili z koncentračních táborů.[3] Zákonem ze dne 23. prosince 1946 došlo k vyvlastnění areálu budov a k jejich převodu do správy Ministerstva školství a osvěty[15] s ohledem na záměr zřídit v areálu zdravotnické zařízení zaměřující se na péči o matky a jejich děti.[1] Po rekonstrukci, která proběhla v roce 1948,[8] byly budovy přiděleny III. gynekologicko-porodnické klinice prof. Jiřího Trapla a Kojenecké klinice.[1]

Pohled na uměleckou výzdobu kopule ve vstupní části komplexu budov
Socha Mateřství autorky Ley Vivot před vstupem do budovy

Vyhláškou tehdejšího Ministerstva zdravotnictví číslo 77 ú. 1 ze dne 31. ledna 1951 došlo k založení výzkumného zdravotnického Ústavu pro péči o matku a dítě[3] spojením III. gynekologicko-porodnické kliniky a Kliniky péče o kojence. Cílem tohoto kroku bylo propojit lékařskou péči na úrovni gynekologie a pediatrie, k čemuž došlo na území Československa poprvé.[1] Vyhláška vstoupila v platnost 1. března 1951, kdy byl komplex budov vyjmut ze správy Státní fakultní nemocnice a stal se rezortním ústavem Ministerstva zdravotnictví.[16] Prvním ředitelem Ústavu pro péči o matku a dítě byl MUDr. Jiří Trapl.[16] V 50. letech se v porodnici rodilo více než 3000 dětí ročně.[2]

Později došlo k rozšíření areálu, když byla přičleněna sousední nemovitost Neumanka.[3] V roce 2005 byl ke komplexu budov přičleněn nově vybudovaný monoblok částečně zapuštěný do vyšehradské skály. V monobloku se nachází tři porodní sály a osm porodních pokojů.[17] Od roku 2012 existuje v rámci ústavu specializované Centrum fetální medicíny umožňující operace nenarozených dětí v těle matky. Vzniklo s podporou operačního programu Praha pro konkurenceschopnost placeného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.[9]

Porodnost

[editovat | editovat zdroj]

V 80. letech 20. století se v ústavu začalo provádět umělé oplodnění.[8] Od začátku druhého tisíciletí se podařilo navýšit počet porodů o téměř 110 % a počet ošetřených novorozenců zaznamenal 75% nárůst (vztaženo k roku 2014).[9] V roce 2012 se v porodnici ústavu proběhlo 5189 porodů.[18] V roce 2013 pak došlo k 5% nárůstu,[18] když se narodilo 5330 dětí, z toho 162 bylo dvojčat, 2 trojčata a jedna přirozeně počatá paterčata.[1] Jednalo se o první narozená paterčata na území Česka vůbec.[19] Ze všech narozených dětí v Ústavu pro péči o matku a dítě připadá v průměru 500 novorozenců s porodní váhou pod 2500 g a 135 novorozenců s porodní váhou pod 1500 g.[9]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

Ústav pro péči o matku a dítě je zdravotnické a výzkumné pracoviště, na kterém se provádí základní a klinický výzkum. Spolupodílí se tak na klinickém hodnocení léčiv[20] Řadí se mezi jedno z dvanácti perinatologických center v Česku.[21] Spádová oblast pro ústav je primárně území hlavního města Prahy a středočeského kraje.[21]

V rámci ústavu pracuje přibližně 680 zaměstnanců (údaj k roku 2013), z čehož přibližně 14 % jsou muži a 86 % ženy.[22]

Centra ústavu

[editovat | editovat zdroj]

K roku 2013 je ústav tvořen těmito centry:[15]

Útvary ústavu

[editovat | editovat zdroj]
  • Útvar ošetřovatelské péče
  • Útvar léčebně preventivní péče
  • Útvar vědy a výzkumu
  • Technický útvar
  • Útvar výuky a vzdělávání
  • Obchodní útvar
  • Ekonomický útvar

Spolupráce

[editovat | editovat zdroj]

Ústav pro péči o matku a dítě spolupracuje s celou řadou českých i zahraničních organizací. Na poli vyššího vzdělávání spolupracuje s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dále se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), pro kterou představuje místní centrum pro perinatologii.[20]

Ústav má uzavřené smlouvy s těmito zdravotními pojišťovnami: Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna, Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Revírní bratrská pokladna.[23]

Kritika

[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší kontrolní úřad shledal v rámci svého šetření pochybení v inventarizaci hmotného a nehmotného majetku mezi lety 2007 a 2008.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 PORODNICE V PODOLÍ: Slaví stovku v plné kondici [online]. Praha.eu [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-27.
  2. 1 2 VONKA, David. Podolská porodnice slaví 100. narozeniny. Vaše 4. 2014, čís. říjen, s. 13.
  3. 1 2 3 4 5 6 7 8 Podolská porodnice – Ústav pro péči o matku a dítě [online]. Neznámá Praha [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.upmd.cz [online]. [cit. 2011-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-17.
  5. 1 2 Kontrola majetku u vybraných zdravotnických zařízení [online]. Nejvyšší kontrolní úřad [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-03.
  6. ↑ Výroční zpráva 2013 Ústavu pro péči o matku a dítě [online]. Ústav pro péči o matku a dítě [cit. 2014-10-26]. Dále jen Výroční zpráva z roku 2013.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-28.
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.upmd.cz [online]. [cit. 2011-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-27.
  8. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Porodnice v pražském Podolí se otevřela před 100 lety [online]. Pražský patriot [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
  9. 1 2 3 4 Ústav pro péči o matku a dítě v Praze 4 – Podolí slaví výročí a představuje svá specializovaná pracoviště [online]. [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26.
  10. ↑ Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel. iDNES.cz [online]. 2017-08-22 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online.
  11. ↑ Ředitel podolské porodnice Jaroslav Feyereisl po 25 letech ve funkci končí. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-10-13 [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
  12. ↑ Otřesy v podolské porodnici. Ředitel končí, Válek zvažuje slučování. www.novinky.cz [online]. 2025-10-13 [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
  13. 1 2 JOSEF., Hrubeš,. Pražské domy vyprávějí ... / 6.. Vyd. 1. vyd. Roztoky u Prahy: Nakl. Orion 252 Seiten s. ISBN 8020008233, ISBN 9788020008237. OCLC 163418542
  14. ↑ historie budov JÚŠ [online]. Jedličkův ústav [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
  15. 1 2 3 Výroční zpráva z roku 2013, str. 6.
  16. 1 2 Výroční zpráva z roku 2013, str. 7.
  17. ↑ Tradici českých porodnic založila Marie Terezie [online]. I60.cz [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
  18. 1 2 Výroční zpráva z roku 2013, str. 15.
  19. ↑ V Praze se narodila první česká paterčata, děti jsou v pořádku [online]. Idnes.cz [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
  20. 1 2 Výroční zpráva z roku 2013, str. 5.
  21. 1 2 Výroční zpráva z roku 2013, str. 8.
  22. ↑ Výroční zpráva z roku 2013, str. 60.
  23. ↑ Výroční zpráva z roku 2013, str. 8 až 9.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústav_pro_péči_o_matku_a_dítě&oldid=25778171“