Ústav pro péči o matku a dítě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Komplex po rekonstrukci při pohledu z Vyšehradu

Ústav pro péči o matku a dítě (neoficiálně nazýván jako Porodnice v Podolí[1] nebo Podolská porodnice[2]) je zdravotnické a výzkumné zařízení v městské části Podolí v Praze, které se specializuje na poskytování komplexní péče v oblasti porodnictví a neonatologie. V rámci zařízení se nachází taktéž perinatologické centrum.[3] K roku 2014 patří místní porodnice k nejoblíbenějším v Praze.[4] Posláním ústavu je poskytování specializované preventivní a léčebné péče o ženu, lidskou reprodukci a raný vývoj dítěte.[5] Jedná se o příspěvkovou organizaci zřizovanou Ministerstvem zdravotnictví České republiky.[6]

Ústav sídlí v komplexu budov, které byly vystaveny před první světovou válkou na popud prof. MUDr. Rudolfa Jedličky. Dostavěn byl roku 1914 a ke slavnostnímu otevření došlo 28. června téhož roku,[7] krátce před vypuknutím války. Budovu navrhl architekt Prof. Ing. Rudolf Kříženecký.[8] I přes to, že v budově sídlí porodnice, v době otevření ústavu se zde nenacházela. Porodnice určená pro širokou veřejnost zde vznikla až v roce 1925.[4]

K roku 2013 nemocnice prováděla jako jediná nemocnice ve střední Evropě operace nenarozených dětí s vývojovými vadami v těle matky v rámci činnosti Centra fetální medicíny.[1][9] Současným ředitelem ústavu je doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.[9]

Areál ústavu je součástí Pražské památkové rezervace a nachází se v něm památkově chráněná budova bývalé viniční usedlosti Neumanka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na vstupní loby v hlavní budově

Ústav původně sídlil v komplexu pěti[7] budov, které byly vystaveny na popud prof. MUDr. Rudolfa Jedličky(1869-1926)[10] Profesor Jedlička přišel s nápadem na výstavbu moderního ústavu, tzv. Pražského sanatoria,[11] určeného převážně pro bohatší klientelu, v roce 1909.[4] Plán výstavby komplexu pěti honosných budov byl na svou dobu značně finančně nákladný, a tak pro získání potřebných financí bylo založeno zájmové sdružení Pražské sanatorium akciová společnost předními českými lékaři.[1] Budovu navrhl architekt Prof. Ing. Rudolf Kříženecký jako komplex navzájem propojených pěti budov sloužící jako zdravotnicko-hotelové zařízení.[4][7] Dobový architektonický návrh počítal s odbornými ústavy, operačními sály, salónní síní na vodoléčbu a uhličitými, hydroelektrickými a slatinnými lázněmi.[7] Tehdejší návrh byl značně promyšlený a počítal s orientací pokojů na jih, kdežto operačních sálů na sever.[7] S výstavbou se započalo v roce 1910 po zprovoznění vyšehradského tunelu[10] a navazujících nábřežních komunikací. Ústav byl dostavěn roku 1914 krátce před vypuknutím první světové války. Oficiálně se brány sanatoria otevřely 28. června 1914.[7] Po vypuknutí války hrozilo, že sanatorium bude změněno na vojenský lazaret. K dočasnému lazaretu pod patronací Červeného kříže[4][1]byly nabídnuty společenské prostory. Po skončení války se ústav navrátil ke svému původnímu určení a v této době patřil mezi přední zdravotnická zařízení v Evropě.[1] Po válce se v komplexu budov nacházela II. chirurgická a II. gynekologická klinika a oddělení rentgenové diagnostiky a fyzikální terapie, oddělení ortopedické a od roku 1925 i oddělení porodnické.[12]

Během druhé světové války byl areál budov zkonfiskován německou okupační správou, a tak opět začal sloužit jako vojenská ozdravovna pro vojáky jednotek SS.[1] Na konci druhé světové války v rámci pražského povstání byla část komplexu poničena dělostřeleckou palbou.[7] Po ukončení druhé světové války sloužil areál na krátko jako léčebna pro nemocné tuberkulózou, kteří se vrátili z koncentračních táborů.[4] Zákonem ze dne 23. prosince 1946 došlo k vyvlastnění areálu budov a k jejich převodu do správy Ministerstva školství a osvěty[12] s ohledem na záměr zřídit v areálu zdravotnické zařízení zaměřující se na péči o matky a jejich děti.[1] Po rekonstrukci, která proběhla v roce 1948,[7] byly budovy přiděleny III. gynekologicko-porodnické klinice prof. Jiřího Trapla a Kojenecké klinice.[1]

Pohled na uměleckou výzdobu kopule ve vstupní části komplexu budov

Vyhláškou tehdejšího Ministerstva zdravotnictví číslo 77 ú. 1 ze dne 31. ledna 1951 došlo k založení výzkumného zdravotnického Ústavu pro péči o matku a dítě[4] spojením III. gynekologicko-porodnické kliniky a Kliniky péče o kojence. Cílem tohoto kroku bylo propojit lékařskou péči na úrovni gynekologie a pediatrie, k čemuž došlo na území Československa poprvé.[1] Vyhláška vstoupila v platnost 1. března 1951, kdy byl komplex budov vyjmut ze správy Státní fakultní nemocnice a stal se rezortním ústavem Ministerstva zdravotnictví.[13] Prvním ředitelem Ústavu pro péči o matku a dítě byl MUDr. Jiří Trapl.[13] V 50. letech se v porodnici rodilo více než 3000 dětí ročně.[2]

Pohled na jednu z budov komplexu z vyhlídky na Vyšehradě

Později došlo k rozšíření areálu, když byla přičleněna sousední nemovitost Neumanka.[4] V roce 2005 byl ke komplexu budov přičleněn nově vybudovaný monoblok částečně zapuštěný do vyšehradské skály. V monobloku se nachází tři porodní sály a osm porodních pokojů.[14] Od roku 2012 existuje v rámci ústavu specializované Centrum fetální medicíny umožňující operace nenarozených dětí v těle matky. Vzniklo s podporou operačního programu Praha pro konkurenceschopnost placeného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.[9]

Vstupní vrátnice do areálu ústavu

Porodnost[editovat | editovat zdroj]

V 80. letech 20. století se v ústavu začalo provádět umělé oplodnění.[7] Od začátku druhého tisíciletí se podařilo navýšit počet porodů o téměř 110 % a počet ošetřených novorozenců zaznamenal 75% nárůst (vztaženo k roku 2014).[9] V roce 2012 se v porodnici ústavu proběhlo 5189 porodů.[15] V roce 2013 pak došlo k 5 % nárůstu,[15] když se narodilo 5330 dětí, z toho 162 bylo dvojčat, 2 trojčat a jedna přirozeně počatá paterčata.[1] Jednalo se o první narozená paterčata na území České republiky vůbec.[16] Ze všech narozených dětí v Ústavu pro péči o matku a dítě připadá v průměru 500 novorozenců s porodní váhou pod 2500 g a 135 novorozenců s porodní váhou pod 1500 g.[9]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Ústav pro péči o matku a dítě je zdravotnické a výzkumné pracoviště, na kterém se provádí základní a klinický výzkum. Spolupodílí se tak na klinickém hodnocení léčiv[17] Řadí se mezi jedno z dvanácti perinatologických center České repubkliky.[18] Spádová oblast pro ústav je primárně území hlavního města Prahy a středočeského kraje.[18]

V rámci ústavu pracuje přibližně 680 zaměstnanců (údaj k roku 2013), z čehož přibližně 14 % jsou muži a 86 % ženy.[19]

Centra ústavu[editovat | editovat zdroj]

K roku 2013 je ústav tvořen těmito centry:[12]

Útvary ústavu[editovat | editovat zdroj]

  • Útvar ošetřovatelské péče
  • Útvar léčebně preventivní péče
  • Útvar vědy a výzkumu
  • Technický útvar
  • Útvar výuky a vzdělávání
  • Obchodní útvar
  • Ekonomický útvar

Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Vstupní budova do areálu porodnice

Ústav pro péči o matku a dítě spolupracuje s celou řadou českých i zahraničních organizací. Na poli vyššího vzdělávání spolupracuje s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dále se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), pro kterou představuje místní centrum pro perinatologii.[17]

Ústav má uzavřené smlouvy s těmito zdravotními pojišťovnami: Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna, Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Revírní bratrská pokladna.[20]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší kontrolní úřad České republiky shledal v rámci svého šetření pochybení v inventarizaci hmotného a nehmotného majetku mezi lety 2007 a 2008.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j PORODNICE V PODOLÍ: Slaví stovku v plné kondici [online]. Praha.eu [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  2. a b VONKA, David. Podolská porodnice slaví 100. narozeniny. Vaše 4. 2014, čís. říjen, s. 13. 
  3. http://www.upmd.cz/?lang=cz&category=1-3
  4. a b c d e f g h Podolská porodnice – Ústav pro péči o matku a dítě [online]. Neznámá Praha [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  5. a b Kontrola majetku u vybraných zdravotnických zařízení [online]. Nejvyšší kontrolní úřad [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-03. 
  6. Výroční zpráva 2013 Ústavu pro péči o matku a dítě [online]. Ústav pro péči o matku a dítě [cit. 2014-10-26]. Dále jen Výroční zpráva z roku 2013.. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g h i Porodnice v pražském Podolí se otevřela před 100 lety [online]. Pražský patriot [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  8. http://www.upmd.cz/?lang=cz&category=1-3-46
  9. a b c d e Ústav pro péči o matku a dítě v Praze 4 – Podolí slaví výročí a představuje svá specializovaná pracoviště [online]. [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26. 
  10. a b JOSEF., Hrubeš,. Pražské domy vyprávějí ... / 6.. Vyd. 1. vyd. Roztoky u Prahy: Nakl. Orion 252 Seiten s. Dostupné online. ISBN 8020008233, ISBN 9788020008237. OCLC 163418542 
  11. historie budov JÚŠ [online]. Jedličkův ústav [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  12. a b c Výroční zpráva z roku 2013, str. 6.
  13. a b Výroční zpráva z roku 2013, str. 7.
  14. Tradici českých porodnic založila Marie Terezie [online]. I60.cz [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  15. a b Výroční zpráva z roku 2013, str. 15.
  16. V Praze se narodila první česká paterčata, děti jsou v pořádku [online]. Idnes.cz [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  17. a b Výroční zpráva z roku 2013, str. 5.
  18. a b Výroční zpráva z roku 2013, str. 8.
  19. Výroční zpráva z roku 2013, str. 60.
  20. Výroční zpráva z roku 2013, str. 8 až 9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]