Ústav pro péči o matku a dítě
| Ústav pro péči o matku a dítě | |
|---|---|
| Předchůdce | Pražské sanatorium v Podolí |
| Vznik | 1972 |
| Typ | zdravotnické zařízení - porodnice |
| Právní forma | příspěvková organizace |
| Účel | gynekologicko-porodnická, neonatologická, perinatologická a pediatrická klinika |
| Sídlo | Praha 4-Podolí |
| Působnost | Praha a okolí |
| Ředitel | prof. MUDr. Ladislav Krofta, CSc., MBA |
| Datová schránka | u5yqf8d |
| Dřívější název | Pražské sanatorium v Podolí |
| IČO | 00023698 (VR) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústav pro péči o matku a dítě (neoficiálně nazýván jako Porodnice v Podolí[1] nebo Podolská porodnice[2]) je zdravotnické a výzkumné zařízení v městské části Podolí v Praze 4. Areál ústavu byl původně vystavěn jako Pražské sanatorium a je součástí Pražské památkové rezervace a nachází se v něm památkově chráněná budova bývalé viniční usedlosti Neumanka.
V roce 2014 patřila podolská porodnice k nejoblíbenějším v Praze.[3]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]
Ústav se specializuje se na poskytování komplexní péče v oblasti porodnictví a neonatologie. V rámci zařízení se nachází taktéž perinatologické centrum.[4] Posláním ústavu je poskytování specializované preventivní a léčebné péče o ženu, lidskou reprodukci a raný vývoj dítěte.[5] Jedná se o příspěvkovou organizaci zřizovanou Ministerstvem zdravotnictví ČR.[6]
Ústav sídlí v komplexu budov, které byly vystavěny před první světovou válkou na popud prof. MUDr. Rudolfa Jedličky. Autorem architektonického návrhu byl Rudolf Kříženecký.[7] Dostavěn byl roku 1914 a ke slavnostnímu otevření došlo 28. června téhož roku,[8] krátce před vypuknutím války. Původně zpočátku budova nesloužila jako porodnice, v době otevření ústavu zde bylo sanatorium. Porodnice určená pro rodičky z řad veřejnosti zde vznikla až v roce 1925.[3]
K roku 2013 nemocnice prováděla jako jediná nemocnice ve střední Evropě operace nenarozených dětí s vývojovými vadami v těle matky v rámci činnosti Centra fetální medicíny.[1][9] Dlouholetým ředitelem Ústavu byl v letech 2000 až 2025 Jaroslav Feyereisl.[10][11][12]
Historie
[editovat | editovat zdroj]



Ústav původně sídlil v komplexu pěti[8] budov, které byly vystaveny na popud profesora Rudolfa Jedličky.[13] Ten přišel s nápadem na výstavbu moderního ústavu, tzv. Pražského sanatoria,[14] určeného převážně pro bohatší klientelu, v roce 1909.[3] Plán výstavby komplexu pěti honosných budov byl na svou dobu značně finančně nákladný, a tak pro získání potřebných financí bylo předními českými lékaři založeno zájmové sdružení Pražské sanatorium akciová společnost.[1] Budovu navrhl architekt Rudolf Kříženecký jako komplex navzájem propojených pěti budov sloužící jako zdravotnicko-hotelové zařízení.[3][8] Dobový architektonický návrh počítal s odbornými ústavy, operačními sály, salónní síní na vodoléčbu a uhličitými, hydroelektrickými a slatinnými lázněmi.[8] Tehdejší návrh byl značně promyšlený a počítal s orientací pokojů na jih, kdežto operačních sálů na sever.[8] S výstavbou se započalo v roce 1910 po zprovoznění vyšehradského tunelu[13] a navazujících nábřežních komunikací. Ústav byl dostavěn roku 1914 krátce před vypuknutím první světové války. Oficiálně se brány sanatoria otevřely 28. června 1914.[8] Po vypuknutí války hrozilo, že sanatorium bude změněno na vojenský lazaret. K dočasnému lazaretu pod patronací Červeného kříže[3][1] byly nabídnuty společenské prostory. Po skončení války se ústav navrátil ke svému původnímu určení a v této době patřil mezi přední zdravotnická zařízení v Evropě.[1] Po válce se v komplexu budov nacházela II. chirurgická a II. gynekologická klinika a oddělení rentgenové diagnostiky a fyzikální terapie, oddělení ortopedické a od roku 1925 i oddělení porodnické.[15]
Během druhé světové války byl areál budov zkonfiskován německou okupační správou, a tak opět začal sloužit jako vojenská ozdravovna pro příslušníky jednotek SS.[1] Na konci druhé světové války v rámci pražského povstání byla část komplexu poničena dělostřeleckou palbou.[8] Po ukončení druhé světové války sloužil areál nakrátko jako léčebna pro nemocné tuberkulózou, kteří se vrátili z koncentračních táborů.[3] Zákonem ze dne 23. prosince 1946 došlo k vyvlastnění areálu budov a k jejich převodu do správy Ministerstva školství a osvěty[15] s ohledem na záměr zřídit v areálu zdravotnické zařízení zaměřující se na péči o matky a jejich děti.[1] Po rekonstrukci, která proběhla v roce 1948,[8] byly budovy přiděleny III. gynekologicko-porodnické klinice prof. Jiřího Trapla a Kojenecké klinice.[1]

Vyhláškou tehdejšího Ministerstva zdravotnictví číslo 77 ú. 1 ze dne 31. ledna 1951 došlo k založení výzkumného zdravotnického Ústavu pro péči o matku a dítě[3] spojením III. gynekologicko-porodnické kliniky a Kliniky péče o kojence. Cílem tohoto kroku bylo propojit lékařskou péči na úrovni gynekologie a pediatrie, k čemuž došlo na území Československa poprvé.[1] Vyhláška vstoupila v platnost 1. března 1951, kdy byl komplex budov vyjmut ze správy Státní fakultní nemocnice a stal se rezortním ústavem Ministerstva zdravotnictví.[16] Prvním ředitelem Ústavu pro péči o matku a dítě byl MUDr. Jiří Trapl.[16] V 50. letech se v porodnici rodilo více než 3000 dětí ročně.[2]
Později došlo k rozšíření areálu, když byla přičleněna sousední nemovitost Neumanka.[3] V roce 2005 byl ke komplexu budov přičleněn nově vybudovaný monoblok částečně zapuštěný do vyšehradské skály. V monobloku se nachází tři porodní sály a osm porodních pokojů.[17] Od roku 2012 existuje v rámci ústavu specializované Centrum fetální medicíny umožňující operace nenarozených dětí v těle matky. Vzniklo s podporou operačního programu Praha pro konkurenceschopnost placeného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.[9]
Porodnost
[editovat | editovat zdroj]V 80. letech 20. století se v ústavu začalo provádět umělé oplodnění.[8] Od začátku druhého tisíciletí se podařilo navýšit počet porodů o téměř 110 % a počet ošetřených novorozenců zaznamenal 75% nárůst (vztaženo k roku 2014).[9] V roce 2012 se v porodnici ústavu proběhlo 5189 porodů.[18] V roce 2013 pak došlo k 5% nárůstu,[18] když se narodilo 5330 dětí, z toho 162 bylo dvojčat, 2 trojčata a jedna přirozeně počatá paterčata.[1] Jednalo se o první narozená paterčata na území Česka vůbec.[19] Ze všech narozených dětí v Ústavu pro péči o matku a dítě připadá v průměru 500 novorozenců s porodní váhou pod 2500 g a 135 novorozenců s porodní váhou pod 1500 g.[9]
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Ústav pro péči o matku a dítě je zdravotnické a výzkumné pracoviště, na kterém se provádí základní a klinický výzkum. Spolupodílí se tak na klinickém hodnocení léčiv[20] Řadí se mezi jedno z dvanácti perinatologických center v Česku.[21] Spádová oblast pro ústav je primárně území hlavního města Prahy a středočeského kraje.[21]
V rámci ústavu pracuje přibližně 680 zaměstnanců (údaj k roku 2013), z čehož přibližně 14 % jsou muži a 86 % ženy.[22]
Centra ústavu
[editovat | editovat zdroj]K roku 2013 je ústav tvořen těmito centry:[15]
- Centrum pro trofoblastickou nemoc
- Perinatologické centrum
- Onkogynekologické centrum
- Centrum asistované reprodukce
- Centrum fetální medicíny
Útvary ústavu
[editovat | editovat zdroj]- Útvar ošetřovatelské péče
- Útvar léčebně preventivní péče
- Útvar vědy a výzkumu
- Technický útvar
- Útvar výuky a vzdělávání
- Obchodní útvar
- Ekonomický útvar
Spolupráce
[editovat | editovat zdroj]Ústav pro péči o matku a dítě spolupracuje s celou řadou českých i zahraničních organizací. Na poli vyššího vzdělávání spolupracuje s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dále se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), pro kterou představuje místní centrum pro perinatologii.[20]
Ústav má uzavřené smlouvy s těmito zdravotními pojišťovnami: Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna, Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Revírní bratrská pokladna.[23]
Kritika
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšší kontrolní úřad shledal v rámci svého šetření pochybení v inventarizaci hmotného a nehmotného majetku mezi lety 2007 a 2008.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 PORODNICE V PODOLÍ: Slaví stovku v plné kondici [online]. Praha.eu [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-27.
- 1 2 VONKA, David. Podolská porodnice slaví 100. narozeniny. Vaše 4. 2014, čís. říjen, s. 13.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 Podolská porodnice – Ústav pro péči o matku a dítě [online]. Neznámá Praha [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.upmd.cz [online]. [cit. 2011-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-17.
- 1 2 Kontrola majetku u vybraných zdravotnických zařízení [online]. Nejvyšší kontrolní úřad [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-03.
- ↑ Výroční zpráva 2013 Ústavu pro péči o matku a dítě [online]. Ústav pro péči o matku a dítě [cit. 2014-10-26]. Dále jen Výroční zpráva z roku 2013.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-28.
- ↑ Archivovaná kopie. www.upmd.cz [online]. [cit. 2011-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-27.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Porodnice v pražském Podolí se otevřela před 100 lety [online]. Pražský patriot [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 Ústav pro péči o matku a dítě v Praze 4 – Podolí slaví výročí a představuje svá specializovaná pracoviště [online]. [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26.
- ↑ Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel. iDNES.cz [online]. 2017-08-22 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Ředitel podolské porodnice Jaroslav Feyereisl po 25 letech ve funkci končí. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-10-13 [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Otřesy v podolské porodnici. Ředitel končí, Válek zvažuje slučování. www.novinky.cz [online]. 2025-10-13 [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
- 1 2 JOSEF., Hrubeš,. Pražské domy vyprávějí ... / 6.. Vyd. 1. vyd. Roztoky u Prahy: Nakl. Orion 252 Seiten s. ISBN 8020008233, ISBN 9788020008237. OCLC 163418542
- ↑ historie budov JÚŠ [online]. Jedličkův ústav [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
- 1 2 3 Výroční zpráva z roku 2013, str. 6.
- 1 2 Výroční zpráva z roku 2013, str. 7.
- ↑ Tradici českých porodnic založila Marie Terezie [online]. I60.cz [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
- 1 2 Výroční zpráva z roku 2013, str. 15.
- ↑ V Praze se narodila první česká paterčata, děti jsou v pořádku [online]. Idnes.cz [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
- 1 2 Výroční zpráva z roku 2013, str. 5.
- 1 2 Výroční zpráva z roku 2013, str. 8.
- ↑ Výroční zpráva z roku 2013, str. 60.
- ↑ Výroční zpráva z roku 2013, str. 8 až 9.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Národní listy. Praha: Julius Grégr, 6. 9. 1911, 51(246, ranní vydání), s. 2–3. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e6b303a0-30a8-11e7-9ceb-005056825209 (Článek Pražské sanatorium, Národní listy 6. září 1911 – z počátku stavby)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústav pro péči o matku a dítě na Wikimedia Commons - historická fotografie Český svět, 5. 9. 1913
- fotografie interiéru Český svět, 25. 6. 1915
- Oficiální stránka nemocnice Archivováno 12. 6. 2011 na Wayback Machine.