Vyšehradský tunel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vyšehradský tunel
Vyšehradský tunel od Výtoně
Vyšehradský tunel od Výtoně
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
Překonávaná překážkaVyšehradská skála
Zeměpisné souřadnice
Provozní délka35 m
Výstavba
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tunel při rekonstrukci tramvajové trati v roce 2008

Vyšehradský tunel je silniční a tramvajový tunel v Praze vedený skrz Vyšehradskou skálu. Měří 35 metrů, vybudován byl v letech 19031905 a k jeho otevření došlo 11. prosince 1904.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tunel má jeden obousměrný tubus a kromě osvětlení není vybaven žádným technologickým zařízením. Tunelem od roku 1910 prochází tramvajová trať z Výtoně do Podolí, silniční vozidla jsou svedena na tramvajový pás. V letech 1949–1967 tunelem vedla také trolejbusová trať z Pankráce na Václavské náměstí. Po západní straně tunelu vede úzký chodník (o šířce 1,30 metru[2]) oddělený od vozovky zábradlím. Po chodníku je v tomto tunelu vedena i cyklotrasa A2 s frekvencí ve špičce až 400 cyklistů za hodinu. Dopravní značka zde dříve cyklistům přikazovala sesednout z kola,[2] od konce října 2020 byla povolena jízda rychlostí chůze.[3]

Přestože je tunel krátký, jedná se o důležitou dopravní stavbu, která umožňuje dopravu po pravém vltavském nábřeží mezi Novým Městem a Podolím.

V případě uzavření tunelu (např. v roce 1975, od března do července 1982 a v listopadu 2008) náhradní hromadnou dopravu zajišťovaly lodě, jinak bylo nutno uzavírku objíždět přes Pankrác nebo přes Smíchov. Při některých rekonstrukcích byl zachován i pěší průchod tunelem.

Lávka kolem Vyšehradské skály[editovat | editovat zdroj]

Nepostačující šířka tunelu má být řešena výstavbou ocelové zavěšené lávky pro chodce a cyklisty kolem skály.[2] Náklady na lávku jsou odhadnuty na 30 milionů Kč, výstavba má být alespoň zčásti financována ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z programu Konkurenceschopnost.[2] Komise Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu požadovala v roce 2008 po Technické správě komunikací hlavního města Prahy, aby zahájila projektovou přípravu.[4] V červnu 2008 již byla projektová dokumentace zpracovaná a evropská dotace přislíbená.[2] V roce 2018 ale Praha odepsala náklady na projekt jako zmařenou investici; stavba byla zamítnuta z památkových důvodů i kvůli vysokým odhadovaným nákladům.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pražský dopravní zeměpis II, 15. část, Modřany 1. díl, DP Kontakt 7/2000 Archivováno 30. 12. 2010 na Wayback Machine, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 5, červenec 2000, str. 14
  2. a b c d e Jitka Eisenhammerová: Město má dluhy vůči cyklostezkám na severu Prahy, Pražský deník, 27. 6. 2008
  3. PUCI, Jan. Cyklostezka je v tunelu pod Vyšehradem po letech průjezdná, policie s novinkou nesouhlasí [online]. 6.12.2020 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  4. Zápis ze 13. jednání Komise Rady HMP pro cyklistickou dopravu (KCD), 10. 3. 2008. doprava.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2008-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29. 
  5. ČTK. Projekt cyklistické lávky podél vyšehradské skály stál skoro půl milionu korun, nakonec byl zamítnut [online]. 30.10.2018 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty, Academia, Praha 1985, str. 191-194

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]