Marie, kněžna lichtenštejnská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Aglaé, kněžna lichtenštejnská
Kněžna lichtenštejnská, hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova
Marie kněžna lichtenštejnská
Marie kněžna lichtenštejnská
Doba vlády od 19. listopad 2005
Manžel vládnoucí kníže Jan Adam  II.
Úplné jméno Její jasnost kněžna Marie Aglaé Lichtenštejnská
Narození 14. dubna 1940 (79 let)
Praha
Předchůdce Georgina von Wilczek
Potomci Alois z Lichtenštejna
Maxmilián, princ lichtenštejnský
Dynastie Kinští, Lichtenštejnové
Otec Ferdinand Karel Kinský
Matka Henrieta Ledeboursko-Wichelnská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lichtenštejnská knížecí rodina
Lichtenštejnská knížecí rodina
JJ panující kníže

JJ kněžna

Marie Aglaé, kněžna lichtenštejnská rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (* 14. dubna 1940 Praha) je lichtenštejnská kněžna, manželka lichtenštejnského knížete Jana Adama II.

Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako čtvrté dítě hraběte Ferdinanda Kinského (1907-1969) a Henrietty hraběnky z Ledebour-Wichelnu (1910-2002). Její otec pocházel z knížecí větve českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Je vnučkou českého šlechtice a meziválečného československého senátora za německé křesťanské sociály Eugen Ledebur-Wichelna.[1] Dětství prožila s rodiči do roku 1945 na zámku v Horažďovicích, poté se odstěhovali do Bavorska.

Rodiče[editovat | editovat zdroj]

Její otec převzal řízení velkostatku v Horažďovicích v roce 1928 a o pět let později se sem s manželkou přestěhoval. Byl předsedou Junáka v Horažďovicích, čestným předsedou Sportovního klubu Horažďovice a členem dalších organizací. Její matka se naučila velmi dobře česky. V době druhé světové války se nespolčili s nacisty, naopak intervenovali u okupačních úřadů ve prospěch českých spoluobčanů. Přesto byli po válce vyslýchání a jako Čeští Němci podle tehdejších zákonů vysídleni do Bavorska.

V letech 1946-1950 navštěvovala základní školu sester benediktinek ve Wald CloisterBádensku-Württembersku, kde vystudovala i reálné gymnázium. V roce 1957 odjela na studium angličtiny do Spojeného království. Zde také vystudovala Akademii užitého umění, které zůstalo její velkou vášní. Během pobytu v Paříži si osvojila francouzštinu. V roce 1965 začala pracovat jako grafička v německé tiskárně.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

V neděli 30. července 1967 se ve vaduzské katedrále svatého Florina provdala za tehdy korunního prince Jana Adama. Již v létě následujícího roku 11. července 1968 se knížecímu páru narodil první syn, dědičný princ Alois z Lichtenštejna. Další syn princ Maxmiliánse se narodil 16. května 1969, následoval princ Konstantin dne 15. března 1972 a 10. dubna 1973 se narodila princezna Tatjana. Potomci dnes již mají děti a tak má současná knížecí rodina 15 vnoučat.

Státnická role[editovat | editovat zdroj]

Jako manželka hlavy státu se účastní politických akcí v knížectví, i v zahraničí. V Lichtenštejnsku se angažuje v oblasti kultury, školství a sociální péče. Je prezidentkou Lichtenštejnského červeného kříže a Society for Therapeutic-Pedagogical Aid. Jako znalkyně umění je cennou rádkyní knížete Jana Adama při nákupech uměleckých děl do proslulých knížecích sbírek, které její manžel rozmnožil o více než třetinu. Její rodina uvítala rekonstrukci obou lichtenštejnských paláců ve Vídni, které byly poškozeny za druhé světové války. 

Vztahy k rodné zemi[editovat | editovat zdroj]

S členy z rodu Kinských, kteří žijí v České republice udržuje stále kontakty. Samostatné Česko poprvé navštívila se svým manželem v březnu 2012, při příležitosti otevření výstavy o životě a díle knížete Jana Adama I., která byla uspořádána na zámku v Mikulově. Město Horažďovice udržuje kontakty s rodem Kinských, často je navštěvuje zejména kněžnin starší bratr Ferdinand Kinský (*1934), který je čestným občanem města. Jeho druhorozený syn Johannes (1964-2008) byl známým bankéřem a členem představenstva Erste Bank a České spořitelny.

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Knížecí pár má čtyři děti:

Tituly[editovat | editovat zdroj]

Podle lichtenštejnského práva jí náležejí tituly vévodkyně Opavská a Krnovská a hraběnka z Rietbergu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Princess Marie [online]. theroyaluniverse.com [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  2. Hausgesetz des Fürstlichen Hauses Liechtenstein (26. Oktober 1993)], Liechtensteinisches Landesgesetzblatt, Jahrgang 1993, Nr. 100 [1] [2] Archivováno 19. 9. 2015 na Wayback Machine

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Georgina von Wilczek
Znak z doby nástupu Lichtenštejnské kněžny
1989
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-