Marie, kněžna lichtenštejnská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Aglaé, kněžna lichtenštejnská
Kněžna lichtenštejnská, hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova
Marie Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg
Albert II., kníže monacký
Doba vlády od 19. listopad 2005
Úplné jméno Její jasnost kněžna Marie Aglaé Lichtenštejnská
Místo narození Praha
Předchůdce Georgina von Wilczek
Manžel(é) vládnoucí kníže Jan Adam  II.
Potomci Alois z Lichtenštejna
Maxmilián, princ lichtenštejnský
Dynastie Kinští, Lichtenštejnové
Otec Ferdinand Karel Kinský
Matka Henrieta Ledeboursko-Wichelnská
Lichtenštejnská knížecí rodina
Staatswappen-Liechtensteins.svg

JJ Kníže
JJ Kněžna


Marie Aglaé, kněžna lichtenštejnská (rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova, *14. dubna 1940 v Praze) je dcera hraběte Ferdinanda Karla Kinského z Vchynic a Tetova a Henriety, rozené hraběnky Ledebursko-Wichelnské. 30. července 1967 se vdala za současného panujícího lichtenštejnského knížete Jana Adama II.

Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]

Kněžna Marie Aglaé se narodila jako čtvrté dítě hraběte Ferdinanda Kinského (1907-1969) a Henrietty hraběnky z Ledebour-Wichelnu (1910-2002). Její otec pocházel z knížecí větve českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Je vnučkou českého šlechtice a meziválečného československého senátora za německé křesťanské sociály Eugena Ledebur-Wicheln.[1] Malá Marie v dětství žila s rodiči do roku 1945 na zámku v Horažďovicích, poté se rodina odštěhovala do Bavorska.

Rodiče[editovat | editovat zdroj]

Její otec převzal řízení velkostatku v Horažďovicích v roce 1928 a o pět let později se sem přestěhoval s manželkou. Byl předsedou Junáka v Horažďovicích, čestným předsedou Sportovního klubu Horažďovice a členem dalších organizací. Její maminka se naučila velmi dobře česky. V době druhé světové války si nezadali s okupační mocí, naopak intervenovali u okupačních úřadu ve prospěch českých spoluobčanů. Proto jim, jako slušným českým Němcům, nebylo možné po osvobození nic vytknout. Hraběcí pár byl přesto po výsleších, podle tehdejších zákonů, odsunut do Bavorska.

Marie Kinská navštěvovala v letech 1946-1950 základní školu sester benediktinek ve Wald CloisterBádensku-Württembersku a vystudovala reálné gymnázium. V roce 1957 odjela na studium angličtiny do Velké Británie. Zde také vystudovala Akademii užitého umění. Umění zůstalo dodnes její velkou zálibou. Francouzský jazyk si osvojila během pobytu v Paříži. V roce 1965 začala pracovat jako grafička pro jednu tiskárnu v Německu.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

V neděli 30. července 1967 se ve vaduzské katedrále sv. Florina provdala za tehdy korunního prince Jana Adama. Již v létě následujícího roku 11. července 1968 se knížecímu páru narodil první syn, korunní princ Alois. 16. května 1969 se narodil princ Maxmiliána a 15. března 1972 princ Konstantin a 10. dubna 1973 princezna Tatjana, kteří již sami mají děti, a tak má současná knížecí rodina 15 vnoučat.

Státnická role[editovat | editovat zdroj]

Jako manželka hlavy státu se kněžna Marie účastní politických akcí v knížectví, i v zahraničí. V Lichtenštejnsku se angažuje v oblasti kultury, školství a sociální péče. Je prezidentkou Lichtenštejnského červeného kříže a Society for Therapeutic-Pedagogical Aid. Jako znalkyně umění je cennou rádkyní knížete Jana Adama při nákupech uměleckých děl do proslulých knížecích sbírek, které její manžel rozmnožil o více než třetinu. S velkou radostí proto přivítala rekonstrukce obou lichtenštejnských paláců ve Vídni, které byly poškozeny za druhé světové války. 

Vztahy k rodné zemi[editovat | editovat zdroj]

Kněžna udržuje kontakty se svými příbuznými ze starého čekého rodu Kinských, kteří žijí v České republice i s dalšími přáteli. Samostatnou Českou republiku kněžna Marie poprvé navštívila společně se svým manželem v březnu 2012, při příležitosti otevření výstavy o životě a díle knížete Jana Adama I., která byla uspořádána na zámku v Mikulově.

Město Horažďovice udržuje kontakty s rodem Kinských, často je navštěvuje zejména kněžnin starší bratr, profesor Ferdinand Kinský (*1934), který je čestným občanem města. Jeho druhorozený syn Johannes (1964-2008) byl známým bankéřem a členem představenstva Erste Bank a České spořitelny.

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Knížecí pár má čtyři děti:

Tituly[editovat | editovat zdroj]

Podle lichtenštejnského práva jí náležejí tituly vévodkyně Opavská a Krnovská a hraběnka z Rietbergu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Princess Marie [online]. theroyaluniverse.com, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  2. Hausgesetz des Fürstlichen Hauses Liechtenstein (26. Oktober 1993)], Liechtensteinisches Landesgesetzblatt, Jahrgang 1993, Nr. 100 [1] [2]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Georgina von Wilczek
Znak z doby nástupu Lichtenštejnské kněžny
1989
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-