Victor Fürth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Victor Fürth
Narození 16. února 1893
Horažďovice
Úmrtí 23. srpna 1984 (ve věku 91 let)
Oxford, Ohio
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Victor Fürth (též Viktor Fürth nebo Victor Furth, 16. února 1893, Horažďovice23. srpna 1984, Oxford, Ohio, USA) byl architekt a pedagog židovského původu, který působil ve dvacátých a třicátých letech v Praze. Před druhou světovou válkou emigroval do Anglie a posléze do USA. Byl blízkým spolupracovníkem dalšího židovského architekta Ernsta Mühlsteina.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1893 v Horažďovicích, v německé židovské rodině. Jeho otec tam byl spolumajitelem továrny, která vyráběla papír ze slámy. Po požáru továrny rodina přesídlila do Prahy, kde otec působil nejdříve jako obchodník a později se stal továrníkem. Victor Fürth navštěvoval německou reálku v Mikulandské ulici v Praze, kde byl jeho spolužákem Ernst Mühlstein, se kterým se spřátelil. V roce 1910, po ukončení reálky, začali oba studovat na Pražské německé technice. Victor Fürth za války studium přerušil a do školy se vrátil na podzim roku 1918. Studium dokončil v roce 1921 a mezi roky 1923–1925 založil společně s Ernstem Mühlsteinem projekční ateliér, kde oba působili až do roku 1939.

Vzhledem ke svému původu, odjeli oba architekti v roce 1939 do exilu v Anglii, kde se jejich cesty rozdělily. Ernst Mühlstein cestoval dále do Austrálie, zatímco pro Victora Fürtha a jeho rodinu se stala Anglie domovem na dalších deset let. Svými projekty významně přispěl k poválečné obnově Londýna a stal se členem Královského institutu britských architektů (Royal Institute of British Architects – RIBA).[1]

V roce 1949 dostal pracovní nabídku na místo hostujícího profesora architektury na Miami University ve městě Oxford ve státě Ohio v USA. Odcestoval do USA, kde se usadil a kam ho po čtyřech letech následovala jeho žena Martha (1908–1997) se synem Martinem (1930–1993). Od roku 1954 se stal na Miami University řádným profesorem architektury a působil tam i po odchodu do důchodu, na částečný úvazek.[1] Zemřel 23. srpna 1984 a byl pohřben na hřbitově v Oxfordu.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Návrhy všech staveb v Čechách, i některých ve světě, vznikaly v autorské spolupráci s Ernstem Mühlsteinem, který si v australském exilu změnil jméno na Ernst Edward Milston a jsou společným dílem obou architektů. Ve své tvorbě byli zpočátku ovlivněni expresionismem, což dokládá Kressova vila v Praze 6 – Bubenči. Pak následovalo velice plodné období funkcionalismu a známé stavby jako Schückova vila v Praze – Troji, která byla jeden čas rezidencí Gustáva Husáka a nyní je rezidencí Velvyslanectví Korejské republiky. Dále obchodní a bytový dům Te–Ta (Teweles – Taussig) v Jungmannově ulici v Praze 1, bytový dům v souboru Molochov architekta Josefa Havlíčka, na rozhraní pražského Bubenče a Letné, nebo donedávna neobjevená vila Franze Nožičky v České Kamenici. Prvky romantismu používali autoři při návrzích vil a rodinných domů "hollywoodského" typu podle přání svých zákazníků.

Kromě Prahy a Náchodska (Náchod, Hronov, Malá Skalice) realizovali své stavby i v severních Čechách (Ústí nad Labem, Česká Kamenice). Po odchodu do emigrace v roce 1939 ale jejich pracovní kontakty neustaly, a stavby podle společných návrhů obou architektů se nacházejí v Ohiu a Indianě v USA, v australském Melbourne nebo italské Cortině d'Ampezzo.

Realizované stavby[editovat | editovat zdroj]

Vila Franze Nožičky, Česká Kamenice čp. 358
  • 1920–1922 Rodinný dům č. p. 428, Praha 6 – Bubeneč, Juárezova 12
  • 1923 Vila Kress, č. p. 515, Praha 6 – Bubeneč, Českomalínská 41
  • 1926–1928 Palác firmy Continental č. p. 2028, Praha 2 – Vinohrady, Blanická 15
  • 1928 Vila č. p. 285, Praha 4 – Podolí, Pod Klaudiánkou 23
  • 1928–1929 Vila Schück, č. p. 222, Praha 7 – Trója, Nad Kazankou 39[3]
  • 1928–1930 Administrativní budova s garážemi firmy Ford, č. p. 98, Sokolovská 96
  • 1932 Vila Löwenbach, Náchod, přestavba 1936
  • 1932 Vila Franze Nožičky, Česká Kamenice, Na Vyhlídce č.p. 358,[4]
  • 1932–1933 Nájemní dům s obchody, č. p. 927 a 928, Praha 6 – Bubeneč, Československé armády 17 a 19
  • 1932–1933 Nájemní dům s obchody, č. p. 1187 a 2060, Praha 1 – Nové Město, Soukenická 27 a 29
  • 1933 Obchodní dům Te-Ta, č. p. 747, Praha 1 – Nové Město, Jungmannova 28
  • 1933 Villa Bermann, Hronov
  • 1934 Vila č. p. 45, Praha 6 – Bubeneč, Chittussiho 14
  • 1934 Nájemní dům č.p. 528, Praha 7 – Holešovice, Veletržní 19
  • 1934–1935 Nájemní dům č.p. 195, Praha 7 – Holešovice, Janovského 28
  • 1934–1935 Nájemní dům č.p. 199, Praha 7 – Holešovice, Schnirchova 11
  • 1934 Přístavba k vile č. p. 1952, Ústí nad Labem, Na vyhlídce 13[5]
  • 1934–1936 Obchodní a nájemní dům č. p. 644, Praha 2 – Vinohrady, Bělehradská 96
  • 1936 Villa Bondy, Malá Skalice
  • 1936–1937 Nájemní dům s obchody, č. p. 269, Praha 5 – Smíchov, Zubatého 1
  • 1937 vila č. p. 1654, Praha 6 – Dejvice, Velvarská 1
  • 1937 Rodinný dům č. p. 2344, Praha 5 – Smíchov, U Mrázovky 13
  • 1937–1938 Nájemní dům č. p. 861, Praha 7 – Bubeneč, Milady Horákové 74 – část budovy Molochov[6]
  • 1937–1939 činžovní dům č. p. 2058, Praha 2 – Nové Město, Masarykovo nábřeží 38

Domy sociálního bydlení v Dejvicích, Libni a na Žižkově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VYBÍRAL, Jindřich. Osudy pražského architekta Victora Fürtha. Dějiny a současnost. 2005, čís. 1. Dostupné online.  
  2. Náhrobní kámen na hřbitově v Oxfordu, Ohio, USA
  3. Vila Schück na stránkách Slavné vily
  4. Jan Vaca: O funkcionalistickém skvostu v České Kamenici nevěděli ani odborníci
  5. Přestavba ředitelské vily v ul. Na vyhlídce
  6. Molochov na stránkách Prago.info

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]