Janovice nad Úhlavou (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Janovice nad Úhlavou
Vstupní brána do předhradí
Vstupní brána do předhradí
Základní informace
Sloh renesanční
Výstavba 2. polovina 13. století
Stavebník Jan Janovský z Janovic
Další majitelé Janovští z Janovic, Jan Lucemburský, Rožmberkové aj.
Poloha
Adresa čp. 38, Janovice nad Úhlavou, ČeskoČesko Česko
Ulice Podsedky
Souřadnice
Janovice nad Úhlavou
Janovice nad Úhlavou
Další informace
Rejstříkové číslo památky 23553/4-2997 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janovice nad Úhlavou jsou částečně dochovaný hrad ve stejnojmenném městěokrese Klatovy. Stojí na jihozápadním okraji města v nadmořské výšce 415 metrů. Dochovala se z něj pouze zástavba předhradí. Hradní jádro bylo zbořeno, a na jeho místě založen hřbitov. Od roku 1964 jsou zbytky hradu chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1327, kdy ho král Jan Lucemburský prodal Petrovi z Rožmberka s tím, že Petr vyřeší dědické nároky dědiců předchozího majitele. Již v roce 1290 je totiž zmiňován Jan Janovský z Janovic, který hrad pravděpodobně založil.[2] V roce 1334 hrad opět patřil králi a v roce 1342 se po něm psal Bohuslav z Janovic. Jeho syn Racek z Janovic převzal hrad s panstvím jako léno od krále Karla IV. a jeho potomkům patřil s krátkou přestávkou až do roku 1674.

Oldřich z Janovic vedl od poloviny 15. století válku se svými bavorskými sousedy a jeho syn, také Oldřich, v konfliktu pokračovat. Dostal se proto do sporu s králem, který se podařilo urovnat až v roce 1471. Oldřichův syn Heřman z Janovic však měl vlastní spory o nevyplacení žoldu s bavorským knížetem pokračoval a v roce 1515 došlo k dalšímu konfliktu s králem Vladislavem Jagellonským. V důsledku sporu musel Heřman z Janovic uprchnout ze země a jeho syn Oldřich byl uvězněn. Hrad v roce 1516 získal loupeživý rytíř Petr Suda z Řenče, proti kterému se spojila města Klatovy, PlzeňStříbro. Vojska tří měst v říjnu roku 1520 hrad oblehla, a poté co z něj Petr Suda uprchl, se posádka po necelý měsíc dlouhém obléhání vzdala. V roce 1523 dostal hrad do správy Oldřich z Janovic a o rok později ho získal zpět omilostněný Heřman z Janovic.[3]

Za účast na stavovském povstání museli Janovští z Janovic v roce 1623 přijmout manský závazek a propuštění majetku z manství dosáhli až v roce 1670. O čtyři roky později hrad koupil pražský arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, který chtěl v blízkých Klatovech zřídit nové biskupství, jehož majetkem se měly Janovice stát. Hradní jádro v té době bylo již zpustlé. Arcibiskup však o rok později zemřel, a k založení biskupství nedošlo.[3] Nový arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna hrad prodal v roce 1683 Vilému Albrechtovi z Kolovrat, který janovické panství připojil k Dešenicím. Hrad byl poté využíván jen k hospodářským účelům. Na počátku 19. století jeho areál koupila obec a na zplanýrovaném pozemku založila hřbitov.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

V obraně hradu, založeného v nevýhodné rovinaté poloze, hrála významnou roli voda. Čelo čtverhranného jádra o rozměrech 25 × 40 m chránil přirozený vodní tok a zbylé tři strany jádra obíhal až 40 m široký vodní příkop, který se dochoval do současnosti. Zástavba jádra byla zničena při zakládání hřbitova, ale díky popisu z roku 1539 víme o velké a menší věži, sklepení pod starým domem a dalších objektech. Fragment obvodové hradby se dochoval v severozápadním nároží jádra. Vně příkopu obtáčel jádro ještě val, částečně dochovaný na jižní straně.[2][3]

Hospodářský dvůr v předhradí

Předhradí chránila vlastní hradba a další příkop, který byl později použit pro stavbu mlýnského náhonu. Předhradí bylo průjezdné: jedna brána vedla od severu z návsi a druhá brána směřovala k jihu. Fragmenty jejího zdiva zanikly v osmdesátých letech 20. století. Dochovaná zástavba pochází z renesančních přestaveb provedených v 16. století.[3]portálu brány jsou patrné stopy po vpadlině pro padací most.[2]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-15]. Identifikátor záznamu 134563 : Vodní hrad, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Janovice nad Úhlavou, s. 222–223. 
  3. a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Janovice nad Úhlavou, s. 267–272. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Janovice hrad, s. 136–145. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]