František Adolf Borovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Adolf Borovský
Narození 19. srpna 1852
Netolice
Úmrtí 2. května 1933 (ve věku 80 let)
Praha
Vzdělání Filosofická fakulta
Alma mater Karlo-Ferdinandova univerzita
Období 1911-1914
Předchůdce Karel Chytil
Rodiče Jakub Borovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Adolf Borovský (19. srpna 1852 Netolice2. května 1933 Praha) byl český historik umění, muzejní pracovník, znalec díla Václava Hollara.

Život[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek Františka Adolfa Borovského na bubenečském hřbitově.

Narodil se v Netolicích jako nejstarší dítě Jakuba Borovského[p 1]. Po základní škole v Netolicích navštěvoval gymnázium v Českých Budějovicích. Po maturitě studoval historii na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.

V letech 1875-1877 pracoval jako suplent na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a na c. k. učitelském ústavu v Praze. Následně studoval dva roky na New College Edinburské univerzity a absolvoval kurz pro misionáře (pravděpodobně ve Free Church of Scotland). Zde navázal kontakty s britskou kulturní scénou. Po návratu do Prahy vyučoval angličtinu na Českoslovanské obchodní akademii v Praze.

Pro nakladatelství Františka Řivnáče od roku 1880 vedl edici Řivnáčových průvodců a některé sám napsal (Šumava, Praha a okolí).

Dále byl redaktorem výpravné edice "Čechy", které vydával pod vedením Františka Adolfa Šuberta nakladatel Jan Otto. Borovský se podílel na dílech: II. Vltava a III. Praha (1881-1897).

Od počátku 80.let 19.století pracoval pro Průmyslové muzeum Vojty Náprstka (členem Kuratoria 1918-1925) a vyučoval na Pokračovací škole pro zlatníky a příbuzná řemesla. V letech 1883-1887 spravoval obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách v Rudolfinu. Zde se zvláště věnoval správě a rozšiřování sbírky děl Václava Hollara (tzv. Hollareum). Správcem Hollarea byl v letech 1892-1898 a 1904-1920.[1][2] Od roku 1894 byl členem archeologické komise ČAVU a od roku 1895 se podílel na Soupisu památek pravěkých, historických a uměleckých Království českého. Byl jmenován císařským radou (1908).

V roce 1887 byl přijat do Uměleckoprůmyslového musea v Praze a jeho tehdejším ředitelem Karlem Chytilem byl pověřen založením a vedením knihovny musea. Zabýval se zde mj. knižními vazbami.[3] Podílel se na přípravách Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891,[4] Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895 a Všeobecné zemské výstavy pražské obchodní a živnostenské komory (1908). V letech 1911-1914 byl ředitelem Uměleckoprůmyslového musea.

Pro střet zájmů (obchodování s Karlštejnským pokladem) byl předčasně penzionován[5]. Proto také svou rozsáhlou sbírku gem a odlitků nedaroval UPM, nýbrž Karlově univerzitě, na jejíž Katedře věd o antickém starověku je dodnes uložena. Jako mecenáš podporoval nadané mladé umělce a chudé studenty.

Od roku 1922 byl členem Společnosti sběratelů a přátel umění. Své sbírky před koncem života částečně daroval Moderní galerii a z větší části rozprodal nebo odkázal do sbírek UPM, NG, NTM a Jindřichu Waldesovi. Část jeho knihovny je dnes součástí Knihovny Národního muzea[6]. Jeho pozůstalost je uložena v Národním technickém muzeu v Praze[7].

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • 1883 Řivnáčův Průvodce po Šumavě : zevrubný popis celé Šumavy, jejích svahů, blízkých důležitých měst a krajin a pohoří Novohradského, sepsal František Adolf Borovský ; prohlédnul a doplnil Jan Krejčí, V Praze : Nákladem knihkupectví F. Řivnáče, 205 s., vyšlo i německy.
  • 1885 Řivnáčův Průvodce po Praze a okolí : s plánem Prahy, mapkou okolí a plánem Rudolfina, pak s dodatkem Abecední seznam ulic, veřejných budov, sbírek apod., sazba tramwaye, fiakrů a drožek, V Praze : Nákladem Fr. Řivnáče, 145+21 s., vyšlo i německy.

V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém provedl soupisy okresů:

  • Václav Hollar a české Hollareum, Dílo 5, 1907-1908, s. 98-146, též jako separát, Praha 1907
  • Královská česká zemská sbírka prací Václava Hollara (1607-1677) Hollareum. Stručný průvodce výstavou, Praha 1914

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ten je uveden jako jeden z vlastníků Mariánských hodinek, které se dnes nacházejí v Knihovně Národního muzea (signatura XVIII D 62, dostupné on-line v Manuscriptoriu)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zprávy o Hollareu, Památky archeologické 16, 1896, sl. 545-550, 635-640, 743-750
  2. Wenzel Hollar. Ergänzungen zu G. Partheys beschreibendem Verzeichnis seiner Kupferstiche, Praha 1898
  3. František Adolf Borovský, Karel Chytil, Vazby knižní od století XVIII. do nejnovější doby. Výběr z výstavy vazeb knižních, Praha 1904
  4. Všeobecná zemská jubilejní výstava v Praze, katalog Retrospektivní výstavy, oddíl drobné a miniaturní malířství, vazby a tisky; Praha 1891.et
  5. Archiv Uměleckoprůmyslového musea v Praze, složka F.A.Borovský
  6. František Adolf Borovský na stránkách Knihovny Národního muzea
  7. VÁCHA, Zdeněk. František Adolf Borovský (19.8. 1852, Netolice-1.5. 1933, Praha) : (1858), 1867-1933. Inventář. Praha: Národní technické muzeum, Archiv pro dějiny techniky a průmyslu, 2005. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 134, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]