Karel Antonín Hohenzollernský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský
Karl Anton von Hohenzollern.jpg
Rodné jménoKarl Anton Joachim Zephyrin Friedrich Meinrad von Hohenzollern-Sigmaringen
Narození7. září 1811
Krauchenwies
Úmrtí2. června 1885 (ve věku 73 let)
Sigmaringen
Místo pohřbeníSigmaringen
Alma materŽenevská univerzita
Povolánípolitik
OceněníŘád Fridrichův
Řád sv. Ondřeje
Politická strananezávislý
ChoťJosefína Bádenská (1834–1885)[1]
DětiLeopold Hohenzollernský
Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen
Karel I. Rumunský
Anton von Hohenzollern-Sigmaringen
Fridrich Hohenzollernsko-Sigmaringenský
Marie Luisa Hohenzollernská
RodičeKarel Hohenzollernsko-Sigmaringenský a Marie Antoinette Muratová
Roddynastie Hohenzollern-Sigmaringen
PříbuzníKarolína z Hohenzollern-Sigmaringenu, Amálie Hohenzollernsko-Sigmaringenská a Frederika z Hohenzollern-Sigmaringenu (sourozenci)
Vilém Hohenzollernský, Ferdinand I. Rumunský a Karel Anton Hohenzollern (vnoučata)
Funkcečlen Pruské panské sněmovny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu (německy Karl Anton von Hohenzollern-Sigmaringen, 7. září 1811, Krauchenwies2. června 1885, Sigmaringen) byl německý kníže z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, poslední vládce stejnojmenného knížectví. Jako pruský premiér (německy Ministerpräsident) (18581862) prováděl výrazně liberální politiku.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Karel Anton, celým jménem Karel Antonín Jáchym Zefyrinus Bedřich Meinrad z Hohenzollern-Sigmaringenu, se narodil jako druhé dítě/první syn a následník knížete Karla z Hohenzollern-Sigmaringenu (17851853, kníže od 1831 do 1848) a jeho manželky princezny Marie Antonie Muratové (17931847), neteře napoleonského maršála Joachima Murata.

Karel Antonín studoval právo v Ženevě a univerzitu v Tübingen a v Berlíně, odkud psal mnoho dopisů plných stesku po domově. V knížectví Hohenzollern-Sigmaringen byl posléze činný ve státní správě.

V roce 1848 se otec Karla Antonína zřekl vlády v synův prospěch, o rok později však byl Karel Antonín přinucen předat knížectví svému vzdálenému bratranci Fridrichu Vilémovi IV., který zemi připojil k Pruskému království.

V letech 18581862 byl Karel Anton ministerským předsedou Pruska, poté, co mezi králem a parlamentem vznikly problémy kvůli finančním otázkám, byl nucen odstoupit; na jeho místo nastoupil Otto von Bismarck.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Karel Anton se 21. října roku 1814 v Karlsruhe oženil s bádenskou princeznou Josefínou (18131900), dcerou velkovévody Karla Ludvíka Fridricha Bádenského a jeho manželky Stéphanie Louise de Beauharnais, hraběnky von Beauharnais. Z jejich manželství vzešlo šest potomků, čtyři synové a dvě dcery:

Karel Anton zemřel v Sigmaringenu jako čtyřiasedmdesátiletý 2. června 1885. Jeho manželka ho přežila o patnáct let. Zemřela taktéž v Sigmaringenu roku 1900 v požehnaném věku 86 let.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Josef Bedřich Arnošt Hohenzollernsko-Sigmaringenský
 
 
Karel Bedřich I. Hohenzollernsko-Sigmaringenský
 
 
 
 
 
 
Marie Františka Luisa z Oettingen-Spielbergu
 
 
Antonín Alois Hohenzollernsko-Sigmaringenský
 
 
 
 
 
 
František Vilém Hohenzollernský
 
 
Countess Johanna of Hohenzollern-s'Heerenberg
 
 
 
 
 
 
Marie Katharina Gräfin von Waldburg-Zeil
 
 
Karel Hohenzollernsko-Sigmaringenský
 
 
 
 
 
 
Jindřich Gabriel ze Salm-Kyrburgu
 
 
Filip Josef ze Salm-Kyrburgu
 
 
 
 
 
 
Marie Thérèse de Croÿ, Baronne du Fay
 
 
Amálie Zefyrina ze Salm-Kyrburgu
 
 
 
 
 
 
Maximilian, Prince of Hornes
 
 
Maria Theresia de Horne
 
 
 
 
 
 
Marie, Princess of Hornes
 
Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský
 
 
 
 
 
Guillaume Murat-Jordy
 
 
Pierre Murat-Jordy
 
 
 
 
 
 
Marguerite Herbeil
 
 
Pierre Murat
 
 
 
 
 
 
Pierre Loubières
 
 
Jeanne Loubières
 
 
 
 
 
 
Jeanne Viellescazes
 
 
Marie Antoinette Muratová
 
 
 
 
 
 
 
 
Aimery d'Astorg
 
 
 
 
 
 
 
 
Louise d'Astorg
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie d'Alanyou
 
 
 
 
 
 
 


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]