Černé jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Další významy jsou uvedeny na stránce Černé jezero (rozcestník).
Černé jezero
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský kraj
Okres Klatovy
Obec Železná Ruda
Katastr Hojsova Stráž
Černé jezero
Černé jezero
Černé jezero, Česko
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha 18,47 ha
Objem 2 878 000 m³[1]
Povodí 1,286 km²
Max. hloubka 39,8 m
Ostatní
Typ karové jezero
oligotrofní jezero[1]
Nadm. výška 1008 m n. m.
Odtok vody Černý potok
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černé jezero (německy Schwarzer See) je největší ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v České republice,[1] pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Má rozlohu 18,47 hektaru. Leží v nadmořské výšce 1008 metrů a jeho maximální hloubka dosahuje 39,8 metru. Vzniklo v poslední době ledové.[1] Nachází se šest kilometrů severozápadně od Železné Rudy, méně než jeden kilometr od česko-německé státní hranice.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Černé jezero – východní břeh

Jezero leží pod severním svahem Jezerní hory, která se nad ním zvedá 320 metrů vysokou Jezerní stěnou.[2] Patří mezi karová jezera vyhloubená ledovcem v období würmského zalednění.[1] Černá barva jezera je způsobena odrazem tmavých lesů, které ho obklopují. Dno jezera tvoří skála, na níž je v současné době asi devět metrů tlustá vrstva kalu, který tvoří pyl z okolních stromů, ukládající se zde po tisíce let.[zdroj?]

Z jihu se do jezera vlévají dva přítoky.[2] Voda z jezera odtéká Černým potokem do řeky Úhlavy. Průhlednost vody dosahuje hloubky 4–5 metrů. Hladina obvykle zamrzá v období od prosince do dubna až května a síla ledu bývá až 75 centimetrů.[1]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Ochrana Černého i nedalekého Čertova jezera začala již v roce 1911[zdroj?] a od roku 1933 jsou obě součástí národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero o rozloze 208,46 hektarů.[3] V jezeře roste šídlatka jezerní a rašeliník. Ve fytoplanktonu jsou zastoupeny obrněnky Peridinium umbonatum a Gymnodinium uberrimum a zlativka Dinobryon pediforme. Ze zooplanktonu pak perloočka Ceriodaphnia quadrangula a larvy chrostíka Molanna nigra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tajemné místo inspirovalo české umělce (Jan NerudaRomance o Černém jezeře, Adolf HeydukU horského jezera, Jaroslav VrchlickýČerné jezero, Antonín Dvořák − cyklus Ze Šumavy). Jezero je také opředeno mnoha pověstmi.

Státní bezpečnost, která tady roku 1964 zinscenovala aféru s nálezem tajných dokumentů z druhé světové války.[4] 20. června 1964 ve 3.10 hodin na počátku akce s krycím jménem Neptun uložila Státní bezpečnost bedny s dokumenty na dno jezera. Dne 15. září 1964 ministr vnitra Lubomír Štrougal, který o akci věděl, oznámil nález na mimořádné tiskové konferenci v budově Československé televize. Nalezené listiny měly dokazovat, že západní Německo a Rakousko jsou prorostlé sítí přisluhovačů nacistického režimu. Uloženy v nich byly pravé dokumenty z českých archivů a také prázdné papíry. Sovětská KGB slíbila dodat ty nejzásadnější materiály, avšak o dva měsíce se zpozdila, takže akce proběhla bez nich. Na ukládání pokladu se podílel i „soudruh Brychta“, vlastním jménem Ladislav Bittman, který byl infiltrován do skupiny sportovních potápěčů, která 3. července poklad nalezla; 14. července pak byly bedny převezeny do Prahy. Akce byla inspirovaná nálezem desítek beden s falešnými anglickými librami, které byly vyzdviženy z rakouského jezera Toplitzsee na podzim roku 1963.[5]

Vodní elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Černé jezero v osmdesátých letech devatenáctého století
Vodní elektrárna Černé jezero v Údolí Úhlavy
Související informace naleznete také v článku Černé jezero (elektrárna).

V údolí Úhlavy pak byla v letech 1929 až 1930 postavena naše první přečerpávací vodní elektrárna. Její součástí jsou dvě Peltonovy turbíny (1500 kW a 370 kW) a horizontální průtočná Kaplanova turbína (40 kW).

Doprava a turistika[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1950 bylo jezero zahrnuto do pohraničního pásma a veřejnosti nepřístupné.[6] V šedesátých letech bylo pod dozorem pohraniční stráže opět zpřístupněno.[6] Sezónně zde začala být na počátku sedmdesátých let dvacátého století[7] zajišťována i autobusová doprava ČSAD. K ní byl o víkendech využíván například autobus z městské hromadné dopravy v Klatovech,[6] později autobus Škoda 706 RTO městského úřadu v Železné Rudě.[6][7] Provozování linky bylo ukončeno kolem roku 1989[6] v souvislosti se zvýšením režimu ochrany zdejší přírody.[7]

Od 7. do 28. srpna 2010 zvláštní autobusovou linku pod číslem 439040 od parkoviště ve špičáckém sedle se čtyřmi páry spojů denně prováděnými plynovým autobusem SOR CN 12 EKOBUS obnovila ČSAD autobusy Plzeň na objednávku města Železná Ruda, platí na ní tarif a přepravní podmínky vyhlášené městem Železná Ruda.[6] Provoz linky umožnila výjimka a podmínky stanovené Správou CHKO Šumava, platná po čtyři roky na období od června do září.[8] Město jednalo s CHKO o zavedení dopravy již od roku 2008. Zprvu jednalo s jiným dopravcem o zavedení turistického vláčku, tento záměr však zatím odsunulo na následující rok.[8]

V současné době kolem jezera vede pěší červeně značená hřebenová trasa Klubu českých turistů od Malého Špičáku a dále na severozápad, a také žlutě značená pěší trasa a cyklistická hřebenová trasa 2055 ze Špičáckého sedla.


Panoramatický záběr Černého jezera
Panoramatický záběr Černého jezera

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. Heslo Černé jezero, s. 81. 
  2. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  3. AOPK ČR. NPR Černé a Čertovo jezero [online]. AOPK ČR [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  4. Materiály o tajných dokumentech na Čertově jezeře, darius.cz, Agentura Nikola – E-zin pro politiku, vědu, kulturu a ekologii. Zdroj: Československo ve zvláštních službách - 15. díl, 6. 6. 2002, Karel Pacner
  5. Neptunův poklad v Černém jezeře, Týden.cz, 27. 7. 2007
  6. a b c d e f Nová autobusová linka na šumavské Černé jezero funguje už od 7. srpna 2010, BUSportál.cz, 20. 8. 2010, tisková zpráva ČSAD Autobusy Plzeň
  7. a b c Dopravní zajímavosti z Železnorudska, Společnost pro veřejnou dopravu, M. Klas, 2. 4. 2006, poslední aktualizace 14. 11. 2008
  8. a b Autobusová linka vyjíždí k Černému jezeru, ČT24, 6. 8. 2010 ČTK

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottova encyklopedie Česká republika. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 80-7360-456-6. 
  • DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České republiky. Praha: Kartografie, 1999. 392 s. ISBN 80-7011-656-0. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]