Karel Weishäupl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Weishäupl
Jiná jménaKarl Weishäupl
BydlištěHorská Kvilda
Povolánístatkář, lidový léčitel
Znám jako„Börichter“; „Boarichter“[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Weishäupl (Karl Weishäupl) byl ranhojič a vyhledávaný šumavský léčitel,[1] ale především napravovač vykloubených končetin, respektive narovnavač zlomených dlouhých kostí[1] sídlící na Horské Kvildě.[2]

Podrobněji[editovat | editovat zdroj]

Studia[editovat | editovat zdroj]

Základní chirurgické znalosti jak léčit úrazy získal během první světové války v c. a k. rakousko-uherské armádě, kde vykonával funkci poddůstojníka zdravotní služby (hodnost šikovatel).[2] Zde se nejspíše velice zblízka seznámil s různými druhy zranění a způsoby jejich léčení a navíc se s léčitelskými schopnostmi musel pravděpodobně již narodit.[2] Měl poměrně rozsáhlý léčitelský obvod, do něhož spadali lidé ze širokého okolí a to i z Prachatic a Kašperských Hor.[1][3]

Metody léčení zlomenin[editovat | editovat zdroj]

Postiženou končetinu nejprve pečlivě prohmatal prsty (několik mu jich chybělo) aby lokalizoval přesnou polohu zlomených kostí.[1] (To byl pro pacienta většinou dosti bolestivý zážitek.) Poté zlomené kosti bez použití rentgenu a umrtvení urovnal, ruku či nohu natřel vlastní speciální hojivou mastí (z vepřového sádla a černého kořene) a nakonec poškozenou končetinu zavázal běžným obvazem a mechanicky fixoval dřevěnou dlahou.[1][3] Zlomeniny zásadně znehybňoval jen dlahou, protože použití sádry by mohlo způsobovat otlaky, zatuhnutí kloubů a nedobré prokrvování zlomené končetiny, což by negativně ovlivnilo průběh a celkový výsledek léčby.[2]

Metody léčení otevřených zlomenin[editovat | editovat zdroj]

Otevřené zlomeniny pečlivě vydezinfikoval, nešil je ale jen pomazal vlastní speciální hojivou mastí a překryl obvazem.[2] Vymknuté či zlomené údy napravoval velice efektivně[2] a ošetřoval i velmi komplikované zlomeniny rukou a nohou.[1][3]

Lékaři k jeho metodám[editovat | editovat zdroj]

Když v Praze jeho syn, který tam studoval medicínu, vyprávěl vysokoškolským profesorům o tom, jakými metodami jeho otec na Šumavě léčí zlomeniny, nechtěli mu uvěřit, že je to vůbec možné.[1] Jeden lékař z Kašperských Hor si dokonce na léčitelství Karla Weishäupla řadu let stěžoval a to dokonce u soudu.[1] Nepřátelství ale skončilo poté, co lékař svoji zlomenou nohu svěřil do péče horskokvidskému léčiteli a ten mu ji úspěšně uzdravil.[1] Dobrou vizitkou jeho perfektní práce byl případ léčení komplikované zlomeniny stehenní kosti jedné jeho příbuzné.[1] Selka vážila 140 kg a za dva měsíce nebylo na její chůzi po těžkém úrazu ani památky.[1][3]

Ekonomická stránka léčení[editovat | editovat zdroj]

Karl Weishäupl měl poměrně velké hospodářství, většina jeho příjmů pocházela ze zemědělské činnosti a dle majetku patřil mezi dobře situované místní obyvatele.[1] Bydlel na konci Horské Kvildy v chalupě, která se nacházela naproti Pollaufově hostinci.[2] Dům (statek) již dnes (rok 2022) nestojí, ale nacházel se přibližně v místě budovy bývalé školy.[2][p. 1]

Sousedskou pomoc považoval za samozřejmou, nebral peníze a za zraněnými i dojížděl.[2] Pacientům nic neúčtoval a vzal si jen to, co mu sami většinou chudí Šumaváci dali.[1] V létě při cestách za pacienty trpěl velkou žízní a v zimě bylo dobrým zvykem nabídnout léčiteli něco pro zahřátí. Obé ale bylo pro rodinu pacienta dosti nákladné.[1][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Přibližné GPS souřadnice chalupy Karla Weishäupla na konci Horské Kvildy: 49°3'29.444"N, 13°33'27.441"E (49.0581789N, 13.5576225E); od roku 2016 se v daném místě (na adrese: Horská Kvilda 2, 385 01 Vimperk) nachází (v historické budově bývalé horskokvildské školy) Středisko environmentální výchovy (SEV) Národního parku Šumava (NPŠ) v Horské Kvildě[4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o Z historie Horské Kvildy [online]. web: Horská Kvilda eu [cit. 2022-08-19]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava 3. Příprava vydání Pavlína Andreeová; redakce Eva Hermanová. 1. vyd. Zlín: Kniha Zlin (Albatros Media a.s.); Stream, 2015. 164 s. ISBN 978-80-7662-062-9. Kapitola Dávní šumavští léčitelé, s. 76, 77. 
  3. a b c d e BŘEZINA, Jiří, Bc.. Možnosti cykloturistiky v oblasti Šumava. Brno, 2010 [cit. 2022-08-19]. 115 s. . Masarykova univerzita; Fakulta sportovních studií; Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Vedoucí práce Mgr. Sylva Hřebíčková. s. 57, 58. Ke stažení ve formátu *. doc. Dostupné online.
  4. Středisko environmentální výchovy (SEV) Horská Kvilda [online]. web: NP Šumava cz [cit. 2022-08-19]. Adresa: SEV Horská Kvilda, Horská Kvilda 2, 385 01 Vimperk. Dostupné online. 
  5. KOJAN, David. PODÍVEJTE SE: Bývalá škola v Horské Kvildě bude opět sloužit dětem [online]. web: Klatovský deník cz, 2016-04-02 [cit. 2022-08-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]