Josef Schroll
Josef von Schroll | |
---|---|
Narození | 3. června 1821 Hejtmánkovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 4. října 1891 (ve věku 70 let) Liběšice Rakousko-Uhersko |
Povolání | podnikatel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Schroll, od roku 1873 Josef Edler von Schroll (3. června 1821 Hejtmánkovice – 4. října 1891 Liběšice[1]) byl česko-rakouský průmyslník.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl synem výrobce textilu Benedikta Schrolla (1790–1876) a vnuk obchodníka s plátnem Johanna Benedikta Schrolla (1759–1831). U svého otce v Hejtmánkovicích na Hradecku se vyučil a po vstupu do otcovy společnosti se stal obchodníkem s plátnem.[2]
V roce 1835 převzal společně se svým bratrem Augustem řízení rodinného podniku. August Schroll řídil továrnu a administrativu, zatímco Josef Schroll byl odpovědný za nákup a prodej zboží. Na svých cestách získal mnoho zkušeností a objevil výrobní metody, které přinesl do společnosti. Nicméně to narazilo na odpor jeho bratra, který nechtěl příliš riskovat inovacemi.
V roce 1856 bratři Schrollovi zbudovali mechanickou tkalcovnu v Olivětíně poblíž Hejtmánkovic. V roce 1860 se firma soustředila na podnikání v oblasti bavlněného zboží. Když v 60. letech 19. století vypukla občanská válka, byla společnost ohrožena ve své existenci. Neshody mezi vlastníky společnosti vedly v srpnu 1865 k tomu, že se společnost rozštěpila. Josef Schroll vedl dále firmu svého otce sám pod jménem Benedict Schrolls Sohn, zatímco jeho bratr si založil firmu s názvem August Schroll & Co.
V témže roce začal Josef Schroll nakupovat nové stroje. Mezi lety 1860 a 1870 postavil další podnik v Broumově. V roce 1871 koupil od knížete Lobkovice panství Pokratice, Vědlice a Černice, včetně Nučnic. V roce 1873 byly výrobky firmy Schroll oceněny na Světové výstavě. V témže roce byl povýšen do šlechtického stavu.[3] Od té doby začal přestavovat zámek v Liběšicích na své rodinné sídlo.
Schroll byl jedním z iniciátorů stavby železnice Choceň - Broumov.[4] V letech 1876–1877 vznikla v Broumově ještě třetí továrna. Kromě toho Schroll postavil v Olivětíně bělírnu a parní cihelnu v Benešově mezi Olivětínem a Heřmánkovicemi. V roce 1885 zaměstnávala firma Benedict Schrolls Sohn dva tisíce pracovníků a společnost byla třetím největším tkalcovstvím v rakousko-uherském mocnářství. Měla 30 registrovaných ochranných známek. V Praze měla centrální kancelář. Jejími hlavními trhy byly kromě habsburské monarchie také Turecko, Balkán, Jižní Evropa a USA. Pro své pracovníky Schroll zřídil četné charitativní organizace: tovární nemocnici, společnou vývařovnu a jídelnu, byty a rodinné domy pro zaměstnance i knihovnu. Když vybudoval přádelnu bavlny v Meziměstí, mohl tkalcům dodávat materiál z vlastní produkce. Schrollova firma vyráběla také šifon, se kterým se byla schopna prosadit i proti anglickým výrobkům.
Pro jeho angažovanost v sociální oblasti, zejména pro stavbu chudobince, jej město Broumov, jak to bylo již u jeho otce, jmenovalo čestným občanem. V roce 1873 byl povýšen do rakousko-uherského šlechtického stavu s titulem „Edler von Schroll“. V roce 1887 pod vedením Josefa Schrolla byly provedeny zajišťovací práce na Helfenburku u Úštěka. V roce 1888 se stal přidruženým členem vídeňské císařsko-královské zeměpisné společnosti.
Schroll byl dvakrát ženatý.
Josef Edler von Schroll zemřel dne 4. října 1891 v Liběšicích u Litoměřic. Jeho tělo bylo pohřbeno v mauzoleu postaveném v antickém řeckém stylu na hoře u Levína. Jeho firmu převzaly dcery Johanna, provdaná za Eduarda Langera, a Eleonora, provdaná Kriescheová.
V roce 1901 byl postaven pomník před tkalcovnou v Olivětíně. Autorem pomníku je známý slovinský architekt Jože Plečnik, pro něhož to byla první realizace v tuzemsku. Sochařem byl Othmar Simkowitz.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef von Schroll na německé Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Liběšice
- ↑ Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, herausgegeben im Auftrag des Collegium Carolinum von Ferdinand Seibt, Hans Lemberg und Helmut Slapnica, Band III, R. Oldenbourg Verlag München 2000, , ISBN 3-486-55973-7, S. 768 (německy)
- ↑ Wiener Genealogisches Taschenbuch, 7. Jahrgang 1938/1939 (německy)
- ↑ HISTORIE. www.broumov2028.cz [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online.
- ↑ ANIMATO (WWW.ANIMATO.CZ), Studio. Jože Plečnik, hradní architekt TGM. Časopis Stavebnictví [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MENTSCHL, J. Josef von Schroll. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 11. Vídeň: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1999. ISBN 3-7001-2803-7. S. 254. (němčina)
- ZOLLINGER, Manfred. Johann Josef Edler von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 23. Berlín: Duncker & Humblot, 2007. Dostupné online. ISBN 978-3-428-11204-3. S. 598 f.. (němčina)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef von Schroll na Wikimedia Commons