Důl Kolumbus
| důl Kolumbus v Záluží | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | důl Radecký |
| Typ díla | hlubinný důl |
| Maximální hloubka | 198 m |
| Hornina | hnědé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Most |
| Obec | Záluží u Litvínova |
| Revír | severočeský hnědouhelný revír |
| Souřadnice | 50°34′8″ s. š., 13°35′17″ v. d. |
  důl Kolumbus | |
| Provozní údaje | |
| Období těžby | 1893–1966 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Kolumbus v Záluží (před rokem 1919 důl Radecký, německy Kolumbusschacht[1] resp. Radetzky-schacht,[2] lidově Kolumbuska[3][4]) byl hnědouhelný hlubinný důl otevřený roku 1893 v prostoru mezi Zálužím u Livínova, Horním Jiřetínem a Dolním Jiřetínem v mostecké pánvi. V roce 1966 z něho byla těžba převedena na důl Centrum v Dolním Jiřetíně.
Dějiny dolu
[editovat | editovat zdroj]Důl byl pod jménem důl Radecký založen Severočeskou uhelnou společností (Nordböhmische Kohlenwerk-Gesellschaft A.G.) v letech 1891–1893;[5][6] roku 1919 byl přejmenován na důl Kolumbus. Těžní jáma dolu dosahovala hloubky 198 metrů.[7] Na sklonku své existence byl důl postižen dvěma tragickými nehodami s neobvyklými příčinami – v roce 1959 výbuchem uhelného prachu vyvolaného explozí par transformátorového oleje zahřívajícího se motoru čerpadla, který usmrtil dva pracovníky,[8] a v roce 1964 opět výbuchem uhelného prachu, tentokrát zažehnutého elektrickým obloukem ve stykačové skříni. Tomuto druhému neštěstí padlo za oběť šest životů.[9][10] Roku 1966 byl důl spojovacím překopem propojen s dolem Centrum v Dolním Jiřetíně, na nějž byla převedena veškerá těžba z dolového pole Kolumbusu.[11][5] Tím důl Kolumbus zanikl. Poslední jáma dolu, větrní Kolumbus III (hluboká 155 m), sloužící i dolu Centrum, byla zlikvidována a zasypána v roce 1998.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kolumbusschacht [online]. Zaniklé obce a objekty [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Tarifermässigungen im Güterverkehre. In: Verordnungs-blatt für Eisenbahnen und Schiffahrt. [s.l.]: Eisenbahn-Ministerium Wien, 1900. S. 1412.
- ↑ KRYŠPÍNOVÁ, Tereza. Ve jménu pokroku: Osudy obyvatel „zmizelého“ Dolního Jiřetína. 2011. diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze - Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Pelikánová Hana.
- ↑ BENEŠ, Jan. ŽIVOT: Práce pro republiku. Neviditelný pes [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-20.
- ↑ a b PROCHÁZKA, Vratislav. Poslední hnědouhelný důl v České republice. In: Hornická příbram ve vědě a technice 2010. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola T10.
- ↑ ŠTRBÁŇ, Ivan. Báňská historie Mostecka. [s.l.]: Český montánní klub, 2005. Dostupné online.
- ↑ VYSOKÝ, Václav. Doly, lomy a výsypky [online]. JUROS, s.r.o.. Dostupné online.
- ↑ Výbuch na Dole Kolumbus v Záluží u Mostu dne 18. prosince 1959 [online]. Příprava vydání Radovan Kukutsch. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ PRŮCHA, Jaroslv. Pozapomenuté důlní neštěstí na Dole Kolumbus [online]. iUhli.cz, 26.10.2015 [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Výbuch uhelného prachu na Dole Kolumbus v Záluží u Mostu 7. září 1964 [online]. Příprava vydání Radovan Kukutsch. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Překop Centrum – Kolumbus [online]. Příprava vydání Radovan Kukutsch. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ KRYL, Václav; HUDEČEK, Vlastimil; FRÖHLICH, Emil. Problém likvidace stavebních objektů bývalých hlubinných hnědouhelných dolů v Podkrušnohoří v návaznosti na vyhlášku ČBÚ č. 52/1997 Sb. a problémy lomových provozů v místech jejich výskytu. Acta Montanistica Slovaca. Čís. 2000/4, s. 377–382.