Duchcovsko-podmokelská dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Duchcovsko-podmokelská dráha
Právní forma Staatliche Auszeichnung
Některá data mohou pocházet z datové položky.
prioritní výpůjčka DBE

Duchcovsko-podmokelská dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft, zkratka DBE) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na trati mezi dnešním Děčínem (dříve Podmokly), Duchcovem a Chomutovem. Firma vznikla jako konkurenční podnik vůči Ústecko-teplické dráze (ATE), jejíž monopolistické chování v regionu nemohlo být vlastníkům místních uhelných dolů po chuti.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tratě DBE na dobové mapě.
provozní příjem v roce 1873

Zakladatelem firmy byl liberecký podnikatel Johann Liebieg, který se již dříve snažil na Ústecku postavit vlastní železnici, tehdy byl ale ze strany ATE přesvědčen k odstoupení od svého plánu a tato firma zmíněnou trať postavila sama. Pro druhý pokus si Liebig vybral spojence, kterým byl teplický právník Franz Stradal, zároveň patřící i mezi původní zakladatele ATE. Stradala pak za tento počin správní rada ATE ze společnosti vyobcovala.[1]

Nově založená společnost získala koncesi v roce 1869 pro úsek z Duchcova do Podmokel, kde měla trať napojení na labský přístav, kam směřovala většina zátěže uhlí. Tato část byla uvedena do provozu v roce 1871, o rok později pak zbývající část z Duchcova přes Litvínov do Chomutova.[2] Společnost si pořídila 8 trojspřežních francouzských lokomotiv od firmy Koechlin a později dalších 26 od vídeňské firmy Siegl.[3]

Přes velká očekávání se firmě příliš nedařilo, již v roce 1884 provoz na jejích tratích převzaly státní KkStB a zestátněna byla v první zestátňovací vlně v roce 1892.[2]

Lokomotivy[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy Duchcovsko-podmokelské dráhy
Číslo Počet Výrobce Rok výroby Uspořádání pojezdu Číslo kkStB Číslo ČSD
1–8 8 Köchlin 1871 C-n2 45.01–08 312.601–602
9–34 26 Sigl/Wr. Neustadt, Sigl/Vídeň, Wiener Neustadt, StEG 1872–1882 C-n2 53.01–26 314.001–020

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Velká část tratí DBE byla zrušena v souvislosti s postupující těžbou uhlí. Zrušen byl celý úsek z Chomutova do Litvínova, v roce 1984 byla obnovena krátká trať z Chomutova do Jirkova, na které byla v roce 1997 obnovena osobní doprava.[2] Úsek z Duchcova do Děčína sloužil roky jako lokálka. Části trati zanikly v povrchových lomech, trať byla přeložena mimo Košťany, takže nyní se ve stanici Oldřichov u Duchcova rozpadá na dva provozní úseky - Oldřichov u Duchcova – Litvínov a Děčín – Oldřichov u Duchcova; na druhém z nich, přezdívaném dnes též „Kozí dráha“, byla v roce 2007 veškerá pravidelná doprava zastavena a na trať vyjíždějí vlaky jen ojediněle.[4]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 132. (Česky) 
  2. a b c Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
  3. AULICKÝ, Pavel. Duchcovsko-podmokelská dráha. Historie litvínovska. Dostupné online [cit. 2010-12-21]. (Česky) 
  4. Po Kozí dráze opět pojede vlak, tentokrát Regiojetu