Kladensko-nučická dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kladno(-Výhybka) - Nučice
V místech, kudy vedla železniční trať, dnes většinou vedou polní cesty
V místech, kudy vedla železniční trať,
dnes většinou vedou polní cesty
Technické informace
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Ozubnice ne
Počet kolejí 1
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kladensko-nučická dráha (zkratka KND) byla železnice určená od počátku pro nákladní dopravu, a to železné rudyNučic, později také vápence z lomů Mořina a uhlí (odbočka na dolu Max) do kladenských železáren. Do provozu byla uvedena 7. ledna 1858. Pozoruhodností této tratě bylo její úrovňové křížení na širé trati s Buštěhradskou dráhou poblíž obce Pletený Újezd, které bylo jedním ze dvou takových křížení v Evropě.

Dráha patřila firmě Pražská železářská společnost (PEG). Úsek Kladno – Hořelice byl zrušen 31. prosince 1968, úsek Hořelice – Mořina byl předán tehdejšímu těžebnímu podniku vlastnícímu mořinské lomy, který na trati zrušil všechny stanice a odbočky kromě stanice Kuchař a zrekonstruoval ji. Vlečka z Nučic k lomům na Mořině (včetně předávacího kolejiště v místě bývalého nádraží Hořelice), je dosud provozována.

Vývoj Kladensko-nučické dráhy[editovat | editovat zdroj]

Mapa dráhy

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vlečka na důl Max
  2. Doprava vápence v Českém krasu (2. část), ROH Michal

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]