Kladensko-nučická dráha

Kladno(-Výhybka) – Nučice
	; V místech, kudy vedla železniční trať,; dnes většinou vedou polní cesty
Stát	Česko
Technické informace
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Ozubnice	ne
Počet kolejí	1
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda Kladno-výhybka KND; Nučice;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kladensko-nučická dráha (zkratka KND) byla železnice určená od počátku pro nákladní dopravu, a to železné rudy z Nučic, později také vápence z lomů Mořina a uhlí (odbočka na dolu Max) do kladenských železáren. Do provozu byla uvedena 7. ledna 1858. Pozoruhodností této tratě bylo její úrovňové křížení na širé trati s Buštěhradskou dráhou poblíž obce Pletený Újezd, které bylo jedním ze dvou takových křížení v Evropě.

Dráha patřila firmě Pražská železářská společnost (PEG). Úsek Kladno–Hořelice byl zrušen 31. prosince 1968, úsek Hořelice–Mořina byl předán tehdejšímu těžebnímu podniku vlastnícímu mořinské lomy, který na trati zrušil všechny stanice a odbočky kromě stanice Kuchař a zrekonstruoval ji. Vlečka z Nučic k lomům na Mořině (včetně předávacího kolejiště v místě bývalého nádraží Hořelice), je dosud provozována.

Vývoj Kladensko-nučické dráhy[editovat | editovat zdroj]

20. října 1857 povolena stavba
7. ledna 1858 otevřen úsek Kladno–Nučice (22,7 km)
26. listopadu 1858 otevřena větev do Tachlovic (3,8 km)
14. srpna 1890 otevřena větev k dolu Max u Libušína (6,5 km)^[1]
1. října 1891 tachlovická větev prodloužena k lomům Čížovec a Holý Vrch u Trněného Újezda
1900 napojení lomů Amerika u Mořiny^[2]
1973 zrušena větev k dolu Max

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kladensko-nučická dráha na Wikimedia Commons
Trasa Kladensko-nučické dráhy v Atlasu drah ČR (celý atlas na serveru Želpage)
Výprava za pozůstatky Kladensko-nučické dráhy Archivováno 3. 1. 2019 na Wayback Machine., František Nyklíček, zveřejněno 3. 5. 2004, poslední úprava 8. 4. 2006. Mapa, fotografie.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Vlečka na důl Max

[2] Doprava vápence v Českém krasu (2. část), ROH Michal^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

Železniční společnosti v českých zemích za Rakouského císařství a Rakousko-Uherska

Koněspřežné dráhy	EEG • PŽS

Soukromé železniční společnosti vzniklé do roku 1877	ATE (ÚTD) • BEB (BD) • BNB • BRE • BWB • DBE • EPPK • KEB • KFJB • KFNB • KOB / KsOd (KBD) • MGB • MSCB • OFE • ÖNWB • PDE • PEG • SNDVB • StEG • TKPE

Státní železniční tratě a společnosti	BMTB • KkStB • NStB • RPD

Zahraniční společnosti zasahující na české území	BÖB • BStB • KPEV • Lenz & Co. Berlín • K. Sächs. Sts. E. B.

Velké společnosti zaměřené na stavbu a provozování místních drah	BCB • FBB (FOD) • ÖLEG

Malé firmy, které vlastnily místní dráhy, a též větší firmy, jež místní dráhy sice vlastnily, avšak dopravu na nich neprovozovaly, v přehledu uvedeny nejsou.