Ostravsko-frýdlantská dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ostravsko-frýdlantská dráha
Právní forma Staatliche Auszeichnung
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Síť tratí OFE, místní dráha není zakreslena.

Ostravsko-frýdlantská dráha (německy k.k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn, zkratka OFE) byla privátní společnost, která nechala postavit železniční trať mezi stanicemi Ostrava střed a Frýdlant nad Ostravicí a místní dráhu mezi Ostravou-Kunčicemi a Havířovem s napojením na trať Košicko-bohumínské dráhy. Dopravu na svých tratích ale od počátku nechávala smluvně zajišťovat od jiných železničních společností.[1]

Pro první trať mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí získala koncesi v roce 1869 a stavba byla předána firmě bratří Kleinů, která ji do roku 1870 postavila tak, aby mohla být k 1. lednu 1871 zahájena doprava.[2] Tu zajišťovala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) a to až do jejího zestátnění k roku 1906. Po udělení nové koncese pro KFNB roku 1886 nabyla trať OFE na významu, protože koncesní podmínky KFNB zavazovaly k vytvoření paralelní tratě ke své hlavní trati mezi Přerovem, Bohumínem a dnešním Polskem. Byly proto odkoupeny tratě Společnosti Kroměřížské dráhy, pak další lokálka patřící Rakouské společnosti místních drah a byla vystavěna spojka k trati OFE. Po zestátnění KFNB provoz převzaly Císařsko-královské státní dráhy, jež vystřídaly v roce 1918 Československé státní dráhy.[1]

Místní dráha z Kunčic do Českého Těšína byla koncesována roku 1909 spolu se spojkou do Polanky nad Odrou, tato spojka však již v tomto období postavena nebyla. Úseky místní dráhy byly otevírány v letech 1911-1914. Po 1. světové válce se část místní dráhy ocitla za hranicemi a byla proto polskou stranou odkoupena a na české straně postavena v nové trase.[3]

Roku 1927 bylo sídlo společnosti přeneseno z Vídně do Ostravy a později se začalo jednat o jejím zestátnění. Zestátnění nebylo obtížné i kvůli tomu, že většinu z více než 7000 akcií vlastnil stát a část společnost sama, jen 157 akcí bylo v majetku třetích osob. Tratě společnosti včetně místní dráhy se díky vlečkami napojeným uhelným dolům jevily ziskové. Stát tedy odkoupil zbývající akcie a převzal i dřívější závazky v podobě ne zcela splaceným částkám z prioritních půjček z let 1870 a 1916. K zestátnění došlo k roku 1936.[1][3]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
  2. Obec Kunčice pod Ondřejníkem; Povinně zveřejňované údaje; Železnice
  3. a b Vládní návrh o nabytí Ostravsko-Frýdlantské dráhy státem