Přeskočit na obsah

Emil Guntermann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Emil Guntermann
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1886 – 1893
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození1. září 1839
Horní Litvínov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1908 (ve věku 68–69 let) nebo 11. března 1918 (ve věku 78 let)
Kitzbühel
Alma materKarlo-Ferdinandova univ.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Guntermann (1. září 1839 Horní Litvínov[1][2]11. března 1918 Kitzbühel[3]) byl rakouský advokát a politik německé národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1839 v Horním Litvínově. Pokřtěn byl jako Emil Anton Philipp Guntermann.[1] Vystudoval nižší gymnázium v Chomutově, do roku 1858 studoval vyšší gymnázium v Mostě. Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Zde byl členem buršáckého spolku Moldavia.[4] Získal titul doktora práv. Působil jako advokát v Mostě.[2] V roce 1898 přenesl svou advokátní praxi z Mostu do Jirkova.[5] Koncem roku 1917 se vzdal výkonu advokacie.[6] Byl městským radním v Jirkově.[4]

V 80. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách v listopadu 1886 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Most, Bílina, Horní Litvínov.[7] V lednu 1887 byl prohlášen za vystouplého ze sněmu. Šlo o součást pasivní rezistence, kdy němečtí poslanci protestovali proti nenaplnění jejich státoprávních a jazykových požadavků a fakticky zahájili bojkot sněmu.[8] Manifestačně byl opět zvolen v září 1887.[9] Uspěl i v zemských volbách v roce 1889.[10] Orientován byl jako německý liberál (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[11] Rezignoval v dubnu 1893.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu Farní úřad Horní Litvínov
  2. a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 83. 
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, Tiroler Landesarchiv, Erzdiözese Salzburg, Pfarramt Kitzbühel, dostupné online.
  4. a b Einst und jetzt, Svazky 18–20. [s.l.]: Aller-Druckerei, 1973. Dostupné online. S. 202. (německy) 
  5. Prager Abendblatt, 28. 7. 1898, s. 3.
  6. Wiener Zeitung, 11. 1. 1918, s. 33.
  7. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/4/stenprot/001schuz/s001002.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/4/stenprot/025schuz/s025001.htm
  9. Die Presse, 14. 9. 1887, s. 2.
  10. Národní listy 10. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307773&picp=&idpi=11407096
  11. Národní listy 7. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7307744&picp=&it=0&s=djvu
  12. http://www.psp.cz/eknih/1889skc/4/stenprot/008schuz/s008003.htm