Přeskočit na obsah

Vladimír Růžička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Vladimír Růžička (rozcestník).
Vladimír Růžička
Vladimír Růžička (2005)
Vladimír Růžička (2005)
Osobní informace
Datum narození6. června 1963 (61 let)
Místo narozeníMost, Československo
StátČeskoslovensko
Česko
Výška190 cm
Hmotnost106 kg
PřezdívkaRůža
DětiVladimír Růžička
Klubové informace
Aktivní roky1979–2000
Číslo97
Pozicestřední útočník
KlubyTJ CHZ ČSSP Litvínov
HK Dukla Trenčín
Edmonton Oilers
Boston Bruins
Ottawa Senators
EV Zug
HC Slavia Praha
Draft NHLV roce 1982 jako 73. celkově
týmem Toronto Maple Leafs
Trenérská kariéra
Roky 
2000–2014
2015–2019
2019–2021
2021
2021–2022
2023
2023
2024–
HC Slavia Praha
Piráti Chomutov
Mountfield HK
SK Trhači Kadaň
HC VERVA Litvínov
HC Slovan Ústí nad Labem
HC Slovan Bratislava
Mostečtí lvi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
zlato 1998 Nagano Česko
stříbro 1984 Sarajevo ČSSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
stříbro MS 1983 ČSSR
zlato MS 1985 ČSSR
bronz MS 1987 ČSSR
bronz MS 1989 ČSSR
zlato MS 2005 Česko trenér
zlato MS 2010 Česko trenér
Kanadský pohár
semifinále KP 1987 ČSSR
Světový pohár
semifinále SP 2004 Česko trenér
Mistrovství světa juniorů
stříbro MSJ 1982 ČSSR 20
stříbro MSJ 1983 ČSSR 20
Mistrovství Evropy juniorů
zlato MEJ 1979 ČSSR 18
stříbro MEJ 1981 ČSSR 18
Československá hokejová liga
bronz 1981/1982 Chemopetrol Litvínov
stříbro 1983/1984 Chemopetrol Litvínov
stříbro 1988/1989 HC Dukla Trenčín
bronz 1989/1990 Chemopetrol Litvínov
Česká extraliga ledního hokeje
zlato 2002/2003 Slavia Praha trenér
stříbro 2003/2004 Slavia Praha trenér
stříbro 2005/2006 Slavia Praha trenér
zlato 2007/2008 Slavia Praha trenér
stříbro 2008/2009 Slavia Praha trenér
bronz 2009/2010 Slavia Praha trenér
bronz 2012/2013 Slavia Praha trenér

Vladimír Růžička (* 6. června 1963 Most) je český hokejový trenér a bývalý hokejový útočník. V letech 2004–2005, 2008–2010 a 2014–2015 působil jako hlavní trenér české hokejové reprezentace. Mezi lety 2000 a 2014 byl hlavním trenérem a generálním manažerem týmu HC Slavia Praha, se kterým v sezónách 2002/2003 a 2007/2008 získal extraligové tituly. V letech 2015–2019 byl trenérem klubu Piráti Chomutov, poté mezi lety 2019 a 2021 v týmu Mountfield HK. Od roku 2024 působí jako hlavní trenér v týmu Mostečtí lvi.

Je držitelem zlaté medaile z pražského Mistrovství světa 1985, jako kapitán dovedl český tým k vítězství na olympijském turnaji v roce 1998 v Naganu. V trenérské kariéře u reprezentace dosáhl největších úspěchů na světových šampionátech ve Vídni 2005 a v Kolíně nad Rýnem 2010, kde jeho svěřenci získali zlaté medaile. Od roku 2008 je členem Síně slávy českého hokeje.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Růžička se narodil v mostecké porodnici, ale vyrůstal v Litvínově. V deváté třídě na základní škole poznal svou budoucí manželku Evu (* 1962), která v té době bydlela v Meziboří. Po základní škole se vyučil elektrikářem a současně od šestnácti let začal hrát v československé nejvyšší hokejové lize. V devatenácti letech se oženil, vzápětí se jim narodila dcera Eva (* 1982) o sedm let později syn Vladimír (* 1989), který je rovněž hokejistou. Manželka Eva s ním prošla všechna angažmá, podporovala jej, když odmítl emigraci a NHL. Jako hráč si Růžička vydělal miliony korun ve Slavii i před tím v NHL, miliony bral i jako kouč a manažer v té době bohaté Slavie.[1] Hokejové prostředí ovlivnilo život nejen Růžičkova syna, aktivního hokejisty, ale i dcery Evy – někdejší slávistický obránce Jan Novák byl až do roku 2008, kdy se po takřka deseti letech soužití rozešli, jejím partnerem. V roce 2012 se Eva seznámila s Lukášem Stránským, kondičním trenérem, kterého do Slavie přivedl právě její otec. V červenci 2015 se Růžička stal dědečkem, když se dceři Evě a Lukáši Stránskému narodil syn Lukáš.[2] Růžičkova manželka Eva podlehla 20. února 2016 ve svých třiapadesáti letech těžké nemoci.[3] V červnu 2017 se na zámku Červený Hrádek oženil s Marií Pavlovskou,[4] 10. října 2017 se jim narodila dcera Lejla.[5]

Hráčská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Lední hokej začal hrát v pěti letech v přípravce v litvínovském klubu HC Chemopetrol. V severočeském městě prošel všemi mládežnickými kategoriemi a nastoupil za něj i ve svém debutu v první lize.

První zápas v extralize odehrál v roce 1979 proti HC Dukla Jihlava. V tomto zápase potvrdil pozici opory celého týmu a vstřelil svůj první gól. Úspěchy a mimořádné výkony ho provázely celou kariéru. Čtyřikrát vyhrál kanadské bodování ligy a pětkrát se stal nejlepším střelcem. V letech 1986 a 1988 získal Zlatou hokejku.

V roce 1987 odešel na dvouletou vojenskou službu do Trenčína a po jejím skončení v roce 1989 odešel do zámořské NHL. Byl prvním hráčem po revoluci, který do Ameriky odešel. Jeho prvním týmem byli Edmonton Oilers. Růžička odehrál za Edmonton Oilers jen 25 utkání v základní části, do playoff nezasáhl, díky tomu obdržel prsten pro vítěze Stanley Cupu, ale jeho jméno není vyryto na poháru. Po neúspěšném angažmá přestoupil do Boston Bruins a poté do Ottawa Senators. V obou týmech se mu celkem dařilo.

V roce 1994 se vrátil do Evropy. Nejprve odehrál několik utkání za švýcarský Zug, poté přestoupil do týmu HC Slavia Praha, kterému pomohl probojovat se do české hokejové extraligy. Ve slávistickém dresu pak působil až do konce své aktivní hráčské kariéry v roce 2000. Je členem Klubu hokejových střelců deníku Sport.

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V reprezentaci poprvé nastoupil v roce 1983, kdy s týmem Československa získal stříbrné medaile na hokejovém mistrovství světa v Německu. Tento úspěch si zopakoval o rok později na olympijských hrách v Sarajevu. V roce 1985 pak přispěl k vítězství týmu na domácím mistrovství světa v Praze. Největším reprezentačním úspěchem pak jistě je, že jako kapitán dovedl tým ke zlatým olympijským medailím v Naganu 1998.

Loučení s hráčskou kariérou

[editovat | editovat zdroj]

Definitivně se rozloučil se svou hráčskou kariérou v duelu vlastního výběru s Jágr Teamem. Zápas se odehrál dne 5. srpna 2000 ve vršovickém Edenu. Do svého výběru pozval bývalé spoluhráče a kamarády z reprezentace. V zápase si zahrál i jeho tehdy jedenáctiletý syn. Zápas skončil nerozhodně 12:12, sám Růžička v něm dal dva góly.

Sestavy:

Výběr Vladimíra Růžičky: Ladislav Blažek - Miloslav Hořava, Ľubomír Sekeráš, Antonín Stavjaňa, Jaroslav Špaček, František Procházka, František Kučera, Petr Kadlec - Vladimír Růžička ml., Vladimír Růžička st., Michal Sup - Martin Ručinský, Robert Reichel, Josef Beránek ml. - Viktor Ujčík, Zdeno Cíger, Ivo Prorok - Petr Rosol, Jiří Hrdina. Trenéři: Ivan Hlinka a Josef Beránek st.

Jágr Team: Roman Turek (31. Milan Hnilička) - Tomáš Kaberle, František Kaberle, David Volek, Roman Hamrlík, Michal Rozsíval, Martin Straka, Pavel Kubina, Václav Varaďa - Jaromír Jágr, Jan Hrdina, Václav Prospal - Milan Hejduk, Petr Sýkora, Patrik Eliáš - Radek Dvořák, Petr Nedvěd, Jan Hlaváč - Tomáš Vlasák, Pavel Patera, Martin Procházka. Trenéři: Richard Farda a Marian Jelínek.

Za reprezentační tým Československa odehrál celkem 186 zápasů a vstřelil 107 gólů. Za reprezentaci samostatné České republiky pak 14 zápasů, ve kterých dal pět gólů.

V ligové soutěži vstřelil 431 gólů, součet se zásahy v národním týmu tedy činí 543 branek, což ho řadí na druhé místo historických tabulek a Klubu hokejových střelců za Milana Nového.

První ligový gól dal ve věku 16 let ve svém prvním ligovém startu Jiřímu Králíkovi po deseti sekundách pobytu na ledě.

Poslední gól pak dal z trestného střílení 21. listopadu 1999 proti Pardubicím.

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Vladimír Růžička na oslavě titulu mistrů světa 2010

Po skončení aktivní hráčské kariéry se stal sportovní manažerem HC Slavia Praha. Ještě v roce 2000 převzal i post trenéra a posléze změnil funkci sportovní manažera na manažera generálního. Jeho práce brzy přivedla výsledky a v sezóně 2002/2003 získala Slavie extraligový titul. Druhý vybojoval jeho tým v sezóně 2007/2008. Ve Slavii byl nějakou dobu rovněž spolumajitelem, svůj podíl však prodal v průběhu sezony 2013/2014, na jejímž konci rovněž ohlásil konec ve funkci trenéra A-týmu a generálního manažera. Jako trenér působil u Slavie nepřetržitě od roku 2000 až do konce ročníku 2013/2014, kdy se přesunul k české hokejové reprezentaci. Ve Slavii však nadále působí jako konzultant a trenér mládeže.

V letech 2002–2004 byl Vladimír Růžička také asistentem trenéra české reprezentace. Poté, co se týmu v roce 2004 ujal Ivan Hlinka, opustil reprezentaci a věnoval se pouze své práci ve Slavii. Po Hlinkově tragické smrti v srpnu toho roku se však stal jeho nástupcem. Poprvé vedl český tým na Světovém poháru 2004, kde skončil v semifinále, když podlehl Kanadě 3:4. Trenérský vrchol zažil na světovém šampionátu ve Vídni v roce 2005, kdy s českými hokejisty získal zlatou medaili, první od tzv. „zlatého hattricku“ v letech 1999–2001. Následně se však vrátil pouze k práci v extraligovém klubu a post reprezentačního trenéra přenechal Aloisi Hadamczikovi.

Trenérem české hokejové reprezentace se stal opět 21. června 2008. V první sezoně se týmu nepodařilo postoupit do semifinále Mistrovství světa, v dalším roce obdobně dopadlo i české působení na olympiádě ve Vancouveru. Vladimír Růžička oznámil svůj odchod po skončení sezony 2009/2010, přitom na posledním turnaji, Mistrovství světa 2010, dovedl své svěřence k titulu mistrů světa.

Po Zimních olympijských hrách v Soči 2014 se stal nástupcem odstoupivšího Aloise Hadamczika;[6] jeho smlouva má trvat do konce sezóny 2015/2016.[7] Kvůli obvinění z přijímání finančních obnosů od rodičů za možnost, aby jejich děti hrály ve Slavii, ale 9. června 2015 odstoupil z pozice reprezentačního trenéra. Jeho svěřenci skončili na MS 2014 i 2015 shodně čtvrtí.[8]

Krátce po skončení šampionátu 2015 podepsal desetiletou trenérskou smlouvu s extraligovým týmem Piráti Chomutov, kde se zároveň stal sportovním manažerem.[9] Po sezóně 2018/2019, v níž Chomutov sestoupil do první ligy, se klub dohodl s Růžičkou na předčasném ukončení smlouvy.[10] V srpnu 2019 se stal konzultantem prvoligové Kadaně[11] a v říjnu 2019 nastoupil do funkce jednoho ze dvou hlavních trenérů extraligového Mounfieldu HK.[12] V sezóně 2020/2021 byl jediným hlavním koučem královéhradeckého týmu a po ze vyřazení ve čtvrtfinále play off mu na jaře 2021 nebyla prodloužena smlouva.[13] V srpnu 2021 začal trénovat s Danielem Brandou prvoligový klub SK Kadaň. V listopadu 2021 z Kadaně odešel a začal působit jako hlavní kouč ve svém mateřském extraligovém klubu HC Verva Litvínov.[14] V říjnu 2022 byl z pozice hlavního trenéra litvínovského týmu odvolán[15] a ihned poté se stal trenérem dorostu Litvínova,[16] který vedl do ledna 2023. V červenci 2023 se stal trenérem druholigového týmu HC Slovan Ústí nad Labem,[17] ovšem už na konci září toho roku po dvou zápasech z Ústí odešel, neboť se dohodl na smlouvě do konce sezóny se slovenským extraligovým klubem HC Slovan Bratislava.[18] V prosinci 2023 však byl kvůli nevyhovujícím výsledkům odvolán.[19] V dubnu 2024 oznámil druholigový klub Mostečtí lvi, že Růžička bude od začátku sezóny 2024/2025 hlavním trenérem jejich A-týmu.[20]

Sezona Umístění v ZČ Umístění celkově Hlavní trenér
2000/2001 7. místo 4. místo - HC Slavia Praha od prosince 2000 Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann
2001/2002 6. místo 4. místo - HC Slavia Praha Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann, Jiří Kalous
2002/2003 2. místo 1. místo - mistr ČR - HC Slavia Praha - nejlepší trenér Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann, Jiří Kalous
2003/2004 5. místo 2. místo - HC Slavia Praha Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann, Jiří Kalous
2004/2005 4. místo 6. místo - HC Slavia Praha Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann, Jiří Kalous
2005/2006 2. místo 2. místo - HC Slavia Praha Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann, Jiří Kalous
2006/2007 6. místo 6. místo - HC Slavia Praha Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann, Jiří Kalous
2007/2008 2. místo 1. místo - mistr ČR - HC Slavia Praha Vladimír Růžička, Jiří Kalous
2008/2009 1. místo 2. místo - HC Slavia Praha - nejlepší trenér Vladimír Růžička, Jiří Kalous
2009/2010 7. místo 3. místo - HC Slavia Praha Vladimír Růžička, Jiří Čelanský
2010/2011 7. místo 4. místo - HC Slavia Praha - nejlepší trenér Vladimír Růžička, Jiří Čelanský
2011/2012 12. místo 12. místo - HC Slavia Praha Vladimír Růžička, Jiří Čelanský, Ondřej Weissmann, Josef Beránek
2012/2013 2. místo 3. místo - HC Slavia Praha Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann, Josef Beránek
2013/2014 10. místo 10. místo - HC Slavia Praha Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann
2015/2016 8. místo 8. místo - Piráti Chomutov Vladimír Růžička
2016/2017 7. místo 4. místo - Piráti Chomutov Vladimír Růžička
2017/2018 11. místo 12. místo - Piráti Chomutov Vladimír Růžička
2018/2019 13. místo 13. místo - Piráti Chomutov Vladimír Růžička
2019/2020 8. místo zrušeno kvůli pandemii covidu-19 - Mountfield HK Vladimír Růžička
2020/2021 6. místo 5. místo - Mountfield HK Vladimír Růžička
2021/2022 odstoupili ze soutěže - SK Kadaň Vladimír Růžička (do srpna 2021)
2021/2022 13. místo 13. místo - HC Verva Litvínov Vladimír Růžička
2022/2023 HC Verva Litvínov Vladimír Růžička (do října 2022)
2022/2023 HC Verva Litvínov - dorost Vladimír Růžička
2023/2024 HC Slovan Ústí nad Labem - 2. liga Vladimír Růžička (do září 2023)
2023/2024 HC Slovan Bratislava - slovenská extraliga Vladimír Růžička (do prosince 2023)
2024/2025 Mostečtí lvi - 2. liga Vladimír Růžička

Obvinění ze zpronevěry

[editovat | editovat zdroj]

Při vyšetřování údajné úplatkářské aféry z let 2012 a 2013, kdy měl Růžičkovi, v té době hlavnímu trenérovi Slavie, předat podnikatel Miroslav Palaščák půl milionu korun, aby se jeho syn stal součástí prvního týmu,[21] byl v roce 2016 Růžička obžalován z dvojnásobné zpronevěry.[22] V září 2016 byl uznán vinným ze zpronevěry 500 tisíc Kč a následně nepravomocně odsouzen k peněžitému trestu ve výši 400 tisíc Kč; v případě neuhrazení měl nastoupit na 16 měsíců vězení.[23] Růžička se proti rozsudku odvolal, ale pražský městský soud v lednu 2017 rozsudek pravomocně potvrdil a odvolání zamítl.[24]

Souhrnné statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Extraliga: 17 sezon, 680 utkání (431 branek + 433 asistencí = 864 bodů)

NHL: 5 sezon, 233 utkání (82 branek + 85 asistencí = 167 bodů)

Reprezentace: 200 utkání (112 branek)

Mistrovství světa:

  • 1983 Düsseldorf – stříbro
  • 1985 Praha – mistr světa
  • 1986 Moskva – 5. místo
  • 1987 Vídeň – bronz
  • 1989 Stockholm – bronz

ZOH:

Individuální trofeje:

Slavia Praha

  • Mistr extraligy 2003 a 2008
  • Vicemistr extraligy 2004, 2006 a 2009
  • za sebou postup do semifinále

Reprezentace

  • ZOH 2002: asistent trenéra
  • květen 2002 – květen 2004: asistent trenéra
  • srpen 2004 – květen 2005: hlavní trenér
  • červen 2008 – květen 2010: hlavní trenér
  • únor 2014 – červen 2015: hlavní trenér

Úspěchy s reprezentací

  • Semifinále Světového poháru 2004
  • Trenér mistrů světa 2005
  • Trenér mistrů světa 2010

Klubová statistika

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Soutěž   Základní část   Play off
Z G A B TM Z G A B TM
1979–80 TJ CHZ Litvínov ČSHL 9 1 1 2 0
1980–81 TJ CHZ Litvínov ČSHL 41 12 13 25 10
1981–82 TJ CHZ Litvínov ČSHL 44 27 22 49 50
1982–83 TJ CHZ Litvínov ČSHL 43 22 24 46 40
1983–84 TJ CHZ Litvínov ČSHL 44 31 23 54 50
1984–85 TJ CHZ Litvínov ČSHL 41 38 22 60 29
1985–86 TJ CHZ Litvínov ČSHL 43 41 32 73
1986–87 TJ CHZ Litvínov ČSHL 32 24 15 39 46
1987–88 ASVŠ Dukla Trenčín ČSHL 44 38 27 65 70
1988–89 ASVŠ Dukla Trenčín ČSHL 34 31 30 61 42 11 15 8 23
1989–90 TJ CHZ Litvínov ČSHL 32 21 23 44
1989–90 Edmonton Oilers NHL 25 11 6 17 10
1990–91 Boston Bruins NHL 29 8 8 16 19 17 2 11 13 0
1991–92 Boston Bruins NHL 77 39 36 75 48 13 2 3 5 2
1992–93 Boston Bruins NHL 60 19 22 41 38
1993–94 Ottawa Senators NHL 42 5 13 18 14
1993–94 EV Zug NLA 6 2 3 5 14
1993–94 HC Slavia Praha 1.ČHL 5 6 3 9
1994–95 HC Slavia Praha ČHL 41 27 24 51 38 3 2 0 2 2
1995–96 HC Slavia Praha ČHL 37 21 44 65 46 5 2 1 3 26
1996–97 HC Slavia Praha ČHL 44 22 31 53 78
1997–98 HC Slavia Praha ČHL 49 18 38 56 56 5 0 6 6 20
1998–99 HC Slavia Praha ČHL 49 24 28 52 22
1999–00 HC Slavia Praha ČHL 21 5 8 13 16
Celkem v ČSHL 407 286 232 518 11 15 8 23
Celkem v ČHL 241 117 173 290 256 13 4 7 11 48
Celkem v NHL 233 82 85 167 129 30 4 14 18 2

Reprezentace

[editovat | editovat zdroj]
   
Rok Tým Soutěž Z G A B TM
1979 Československo 18 ME 18 3 1 2 3 2
1981 Československo 20 MS 20 5 5 0 5 2
1981 Československo 18 ME 18 5 8 8 16 18
1982 Československo 20 MS 20 7 8 1 9 6
1983 Československo 20 MS 20 7 12 8 20 6
1983 Československo MS 10 3 1 4 4
1984 Československo OH 7 4 6 10 0
1984 Československo KP 5 0 0 0 2
1985 Československo MS 10 8 3 11 0
1986 Československo MS 10 4 11 15 6
1987 Československo MS 10 3 3 6 10
1987 Československo KP 6 2 0 2 0
1988 Československo OH 8 4 3 7 12
1989 Československo MS 10 7 7 14 2
1998 Česko OH 6 3 0 3 0
Mistrovství světa 5x 50 25 25 50 22
Olympijské hry 3x 21 11 9 20 12
Kanadský pohár 2x 11 2 0 2 2

Celková bilance 200 utkání/112 branek

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 kandidoval jako nestraník za hnutí SV PRO ZS na posledním, 28. místě kandidátky koalice „PRO – Jindřicha Rajchla“ (tj. PRO 2022 a SV PRO ZS). Strana však získala pouze 2,15 % hlasů, takže neuspěl.[25][26]

  1. LANGR, Michael. Od titulů ke skandálu. Geniální fanatik Růžička končí hořkou kapitulací. lidovky.cz [online]. 2015-06-09. Dostupné online. 
  2. vba. Kouč hokejového nároďáku si »sám« zadělal na vnoučata: »Růža« bude děda!. isport.blesk.cz [online]. 2015-06-09. Dostupné online. 
  3. DUŠEK, Josef. Hokejový Chomutov zahalil smutek: Trenéru Růžičkovi zemřela manželka Eva. deník.cz [online]. 2016-02-21. Dostupné online. 
  4. ŠEBESTOVÁ, Miroslava. Marie Pavlovská o svatbě s trenérem Růžičkou: Červený Hrádek je naše srdcovka. deník.cz [online]. 4.6.2017 [cit. 23.10.2019]. Dostupné online. 
  5. ŠEBESTOVÁ, Miroslava. Na světě je malá Pirátka. Narodila se hokejovému trenérovi Růžičkovi. deník.cz [online]. 11.10.2017 [cit. 23.10.2019]. Dostupné online. 
  6. TOMAS, Jaroslav; BEREŇ, Michael. Svaz zvolil Růžičku koučem národního týmu, řeší se detaily smlouvy [online]. Idnes.cz, 2014-02-26 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. 
  7. KUNA, František; MAN, Vojtěch. Růžička prodloužil smlouvu u reprezentace, trénovat chce i klub [online]. rozhlas.cz, 2015-03-16 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. 
  8. LANGR, Michael. Růžička u reprezentace skončil. Odstupuji, ale obvinění odmítám, uvedl [online]. Idnes.cz, 2015-06-09 [cit. 2015-06-09]. Dostupné online. 
  9. NĚMÝ, Miroslav; BÍLEK, Petr; KNAP, Karel. Růžička jako šéf Pirátů. Kouč národního týmu povede deset let Chomutov [online]. Idnes.cz, 2015-05-20 [cit. 2015-06-09]. Dostupné online. 
  10. HEDBÁVNÝ, Marek. A je to oficiální: trenér Růžička končí v Chomutově! [online]. Hokej.cz, 2019-05-15 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  11. ČTK. Kariérní sešup. Růžička bude po konci v Chomutově působit jako konzultant prvoligové Kadaně [online]. Lidovky.cz, 2019-08-23 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  12. lik. Potvrzeno! Růžička se vrací do extraligy [online]. Sport.cz, 2019-10-23 [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  13. TOMAS, Jaroslav. Trenér Růžička skončil v Hradci. Jednomyslně. Nahrazuje ho Martinec [online]. Idnes.cz, 2021-03-30 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  14. ŠKVOR, Jan. Velký comeback! Růžička se vrací do extraligy, převzal mateřský Litvínov [online]. Sport.cz, 2021-11-09 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  15. JINDRA, Jan. Vladimír Růžička odvolán z funkce hlavního trenéra [online]. Hcverva.cz, 2022-10-24 [cit. 2022-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-24. 
  16. POHLED: K mládeži. Růžičkův ústup ze slávy a velkého hokeje. iDNES.cz [online]. 2022-10-26 [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  17. MACH, Ondřej. Potvrzeno! Vladimír Růžička bude trénovat ve 2. lize. Hokej.cz [online]. 2023-07-19 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  18. ČTK; iDNES.cz. Kouč Růžička povede hokejisty Slovanu Bratislava, upsal se do konce sezony [online]. Idnes.cz, 2023-09-28 [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. 
  19. Růžičkova trenérská mise ve bratislavském Slovanu končí předčasně [online]. Ceskatelevize.cz, 2023-12-14 [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  20. SÁRA, Robert. Dycky Most! Růžička našel nové angažmá v třetí nejvyšší soutěži [online]. Sport.cz, 2024-04-24 [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  21. BEREŇ, Michael; BUREŠ, Vítězslav. Policie obvinila trenéra Růžičku ze zpronevěry, hrozí mu až pět let [online]. Idnes.cz, 2016-01-27 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online. 
  22. KUBIŠTOVÁ, Pavla. Trenéra Růžičku čeká soud. Obžaloba proti němu je už sepsaná [online]. Idnes.cz, 2016-05-09 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online. 
  23. Růžička musí za zpronevěru zaplatit 400 tisíc, jinak půjde do vězení. iDNES.cz [online]. 2016-09-27 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  24. Trest pro Růžičku potvrdil i odvolací soud, za zpronevěru musí zaplatit 400 000 korun [online]. Aktualne.cz, 2017-01-11 [cit. 2017-01-11]. Dostupné online. 
  25. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 07.06. – 08.06.2024, Jmenné seznamy, Strana: PRO – Jindřicha Rajchla, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2024 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  26. ČTK. Koalici PRO povede do eurovoleb Jindřich Rajchl. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]