Ottawa Senators

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Ottawa Senators (původní), který hrával v počátcích NHL.
Ottawa Senators
NázevOttawa Senators
StátKanadaKanada Kanada
MěstoOttawa
Založen1992
SoutěžNHL (Severní divize)
Klubové barvyčervená, černá, bílá a zlatá
Stadion
NázevCanadian Tire Centre, Ottawa
Kapacita19 153
Vedení
VlastníkEugene Melnyk[1]
PředsedaEugene Melnyk
Generální manažerPierre Dorion
Realizační tým
TrenérD. J. Smith
Oficiální webové stránky
Aktuální soupiska
Přehled medailí
Stanley Cup
Stříbrná medaile 2006/2007 Ottawa Senators

Ottawa Senators (francouzsky Sénateurs d'Ottawa), je profesionální kanadský klub ledního hokeje, který sídlí v Ottawě v provincii Ontario. Do NHL vstoupil v ročníku 1992/93 a hraje v Atlantické divizi v rámci Východní konference. Své domácí zápasy odehrává v hale Canadian Tire Centre s kapacitou 19 153 diváků. Klubové barvy jsou červená, černá, bílá a zlatá.

Historie týmu[editovat | editovat zdroj]

Předválečná éra[editovat | editovat zdroj]

Historie týmu v letech 1903–1927[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem týmu Ottawa Senators byl úspěšný klub Ottawa Silver Seven, který byl čtyřnásobným vítězem Stanley Cupu. Kraloval v letech 19031906. Tým od roku 1908 hrál Eastern Canada Hockey Association, která byla profesionální soutěží. Klub změnil svoje jméno, aby se lépe reprezentoval, a jelikož byla Ottawa sídlem kanadské vlády a parlamentu, tak se podle toho přejmenovali na Senators (česky Senátoři). Ještě před vznikem NHL Senátoři v roce 1911 vyhráli Stanley Cup.

V prvním ročníku NHL skončili třetí, ale poté nastala jejich zlatá éra. V letech 1920, 1921 a 1923 získali Stanley Cup (čili ligové prvenství). Navíc se stali prvním družstvem, které dokázalo titul obhájit. V jejich týmu zářily hvězdy (viz odstavec nejlepší hráči). Manažerem byl Tommy Gorman, trenérem byl Pete Green. Senators získali Stanley Cup ještě jednou, a to v roce 1927, ve kterém získali posedmé v historii Prince Of Wales Trophy, což je trofej pro nejlepší družstvo Východní konference. Ročník 19261927 byl pro Ottawu také posledním úspěšným.

Historie týmu v letech 1927–1934[editovat | editovat zdroj]

Po úspěšném období následoval propad, při kterém se Ottawa v sezóně 19301931 propadla až na deváté místo v celé soutěži. Tým příští sezónu celou vynechal. V ročníku 19321933 se vrátil a skončil opět devátý. Tentokrát ovšem bylo deváté místo i tím posledním, protože v roce 1931 odstoupila ze soutěže Philadelphie. Stejně se Senators umístili i v následující sezóně a klub se odstěhoval do St. Louis. Byl to smutný konec slavného týmu.

Novodobá éra[editovat | editovat zdroj]

Historie týmu v letech 1991–2004[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 se splnil sen všech hokejových fanoušků v Ottawě. Rozhodlo se totiž, že od sezóny 19921993 bude mít Ottawa opět svůj tým v NHL. Klub dostal jméno podle svých slavných předchůdců – Ottawa Senators. Tyto dva týmy mají ovšem společné jen jméno.

Ve své první sezóně, jak už to u nováčků většinou bývá, skončili Senátoři poslední. Vydolovali pouze 24 bodů. Kvůli tomu dostal výpověď první generální manažer týmu Mel Bridgmen. Poslední místo ale mělo i jednu výhodu. Tou výhodou bylo právo první volby v draftu 1993. Ottawa z něho draftovala Alexandra Daigleho. Tato volba se ale moc nevyplatila. Daigle se rozjel až v posledním odehraném ročníku (sezóna 20032004), ale už v barvách Minnesoty Wild. V sezóně 19951996 se rozhořel spor mezi tehdejším generálním manažerem Randy Sextonem a ruským hokejistou Alexejem Jašinem. Spor se neuvěřitelně protáhl, Jašin odmítal nastoupit a znechucením z týmu odešlo několik hvězd. Nový manažer Pierre Gauthier s Jašinem nakonec novou smlouvu podepsal.

Gauthier nakonec udělal dobře, že s Jašinem smlouvu uzavřel, protože se kolem něj začalo budovat družstvo Senátorů. V roce 1997 se klub poprvé po svém návratu dostal do play-off, kde vypadl hned v prvním kole s Buffalem Sabres, o rok později ale Ottawa senzačně vyřadila New Jersey Devils. Ale v další sezóně to byl opět krach v prvním kole a opět s Buffalem Sabres. Jašin se v této sérii téměř neprosadil a korunu tomu nasadil tím, že započal další spor o plat. Klubu se bez něj překvapivě dobře dařilo, umístili se na šestém místě ve Východní konferenci a v prvním kole play-off narazili na Toronto Maple Leafs, se kterým prohráli 4:2 na zápasy.

V září 2000 se vrátil Jašin. Klubu se základní část sezóny povedla na jedničku, získali 109 bodů a umístili se na druhém místě ve Východní konferenci. Ale v prvním kole v play-off si uřízli pěknou ostudu, když narazili na Toronto a prohráli s ním 0:4 na zápasy. Jašin se opět neprosadil.

Možná proto byl vyměněn do New York Islanders. Do ročníku 20012002 nastoupili Senátoři mizerně, nakonec však zabrali a probojovali se do play-off. Tam v prvním kole konečně uspěli a smetli NY Islanders, poté porazili Philadelphii, ale ve finále konference narazili na New Jersey Devils, kterému podlehli po sedmizápasovém dramatu. V následující sezóně se také dostali do play-off, ve kterém na ně narazilo „milované“ Toronto. Toronto nakonec vyhrálo 4:3 na zápasy.

V polovině sezóny 20022003 Senators zbankrotovali, přesto sezónu dokončili. A dokonce vyhráli základní část se ziskem 113 bodů a poprvé tak získali President's Trophy. V play-off došli do finále konference, kde podlehli New Jersey Devils 3:4 na zápasy.

Před sezónou 20032004 Senators koupil milionář Eugene Melnyk. Základní část dokončili na 5. místě v konferenci. Ale v play-off se znovu neúspěšně střetli s Toronto Maple Leafs, které zvítězilo 4:3 na zápasy. Po 9 sezónách v Ottawě klub opustil kouč Jacques Martin, který Senators dovedl do vyřazovacích bojů 8× v řadě. Na jeho místo byl dosazen Bryan Murray, který předtím působil jako generální manažer v týmu Mighty Ducks of Anaheim.

Historie týmu od roku 2004[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2004/05[editovat | editovat zdroj]

Do sezóny 20042005 klub vstoupil s novým trenérem. Z klubu odešel gólman Patrick Lalime a Radek Bonk, který v klubu odehrál skoro 700 zápasů. Jako náhrada za Lalima byl podepsán Dominik Hašek. Sezóna se nakonec neodehrála kvůli neschopnosti majitelů klubů a NHLPA se dohodnout na nové kolektivní smlouvě.

Sezóna 2005/06[editovat | editovat zdroj]

Těsně před začátkem sezóny 20052006 byl vyměněn Marián Hossa, za kterého přišel z Atlanty Dany Heatley. Senators vstoupili do sezóny znamenitě a vyhráli 19 z prvních 22 zápasů. Nakonec si zapsali 52 výher a 113 bodů a skončili celkově 2. Kvůli zranění Haška na OH v Turíně vstoupili do play-off s náhradním gólmanem Rayem Emerym. Ten se stal prvním nováčkem, který vyhrál sérii play-off od roku 2000, když Ottawa smetla Tampu Bay 4:1 na zápasy. Buffalo Sabres v dalším kole už, ale bylo nad síly Senátorů, když Sabres vyhráli všechny 3 prodloužení v sérii a celkově vyhráli 4:1. Dany Heatley i Daniel Alfredsson si shodně zapsali 103 bodů.

Sezóna 2006/07[editovat | editovat zdroj]

Sezónu 20062007 dokončili Senators s bodovým ziskem 105 bodů a počtvrté za sebou přesáhli 100 bodovou hranici. Dany Heatley vytvořil rekord Ottawy vstřelením 50 gólů i ziskem 105 bodů a skončil celkově 4. v produktivitě. V play-off Senátoři zničili Pittsburgh Penguins, New Jersey Devils i Buffalo Sabres shodně 4:1 a poprvé v novodobé historii se dostali do finále Stanley Cupu. V něm se střetli s týmem Anaheim Ducks, který vyhrál oba zápasy v Ottawě (3:2 a 1:0). Senators sice venku jednou vyhráli, ale ani potřetí doma nedokázali uspět a Ducks po výhře 4:1 na zápasy získali Stanley Cup.

Sezóna 2007/08[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2007 rezignoval generální manažer John Muckler a byl nahrazen dosavadním koučem Bryanem Murrayem. Koučem se stal dosavadní asistent John Paddock. Ottawa měla skvělý začátek sezóny a na All-Stars zápas bylo nominováno 6 hráčů, nejvíce ze všech klubů. Po špatných výkonech v lednu a únoru 2008 byl propuštěn kouč Paddock, nahradil ho asistent Ron Low. Senators se těsně do play-off dostali ze 7. místa v konferenci a střetli se stejně jako minulý rok s Pittsburghem. Nepříliš povedenou sezónu dokončila ostudná prohra 0:4 v sérii. Senators se probojovali do play-off podesáté v řadě.

Sezóna 2008/09[editovat | editovat zdroj]

V následující sezóně dostal důvěru na pozici trenéra Craig Hartsburg, který podepsal tříletou smlouvu. Ze smlouvy byl vykoupen Ray Emery. Po 11 sezónách v klubu také odešel obránce Wade Redden, ten podepsal 6letou smlouvu s Jezdci z New Yorku díky níž si přišel na 39 milionů $. Tato smlouva byla označena za jednu z nejhorších všech dob, protože Redden se nedokázal přiblížit svým výkonům z dřívějších let. Odešel také slovenský bek Andrej Meszároš do Tampy Bay, výměnou Ottawa získala Filipa Kubu, Alexandre Picarda a 1. kolo draftu. Meszároš podepsal 6letou smlouvu na 24 milionů $, ale ani on se nedostal do ottawské formy. Naopak Kuba zaznamenal nejlepší sezónu své kariéry. Smlouvu podepsali také Jarkko Ruutu a Jason Smith. Sezóna byla zahájena ve Stockholmu ve Švédsku, Ottawa ve dvou zápasech proti Pittsburghu získala 3 body. V únoru 2009 byl vyhozen Hartsburg, nahradil ho Cory Clouston kouč Binghamtonu Senators, týmu AHL. I přes zlepšené výkony i 9 vyhraných zápasů v řadě se Senators po 11 letech neprobojovali do play-off. Díky svým výkonům si Clouston vysloužil dvouletou smlouvu.

Sezóna 2009/10[editovat | editovat zdroj]

Hlavním cílem pro sezónu 20092010 byl hlavní cíl návrat do play-off. Před začátkem sezóny veřejně oznámil žádost o výměnu Dany Heatley, který nebyl spokojen s časem stráveným nad ledem a jeho rolí v týmu pod koučem Cloustonem. Heatley byl vyměněn do San Jose Sharks. Ze San Jose přišli Milan Michálek a Jonathan Cheechoo, někdejší nejlepší střelec NHL. Ottawa se po jednoleté pauze znovu vrátila do playoff, hlavně díky sérii 11 vítězných utkání v řadě (rekord týmu) a nakonec skončila 5. v konferenci. V 1. kole playoff se potřetí ve 4 letech utkala s Pittsburghem. Nedokázala ale vyhrát ani jedno ze tří domácích utkání a v sérii prohrála 2:4.

Sezóna 2010/11[editovat | editovat zdroj]

Na začátku sezóny Ottawa podepsala tříletý kontrakt se zkušeným ruským obráncem Sergejem Gončarem. 22. října kapitán Daniel Alfredsson dosáhl na metu 1 000 bodů v NHL a o 4 dny později Gončar sehrál své tisící utkání v NHL. Hranici 1 000 bodů pokořil v listopadu i Alexej Kovaljov, kromě těchto individuálních úspěchů se ale Senátorům nedařilo. Na konci ledna se Ottawa propadla na poslední místo konference, vlastník týmu Eugene Melnyk prohlásil, že neodvolá ani trenéra Cloustona ani generálního manažera Murrayho, ale bude muset v následujících měsících učinit "těžká rozhodnutí". "Těžká rozhodnutí" byly výměny dlouholetých hráčů Mika Fishera do Nashvillu Predators a Chrise Kellyho do Bostonu Bruins. Z týmu také odešli hráči, kterým na konci sezóny končila smlouva - Alexej Kovaljov a Jarkko Ruutu. Změna přišla také na postu brankáře. Brian Elliott se stěhoval do Colorada za Craiga Andersona, který později podepsal novou čtyřletou smlouvu. Senátoři nakonec skončili 13. v konferenci a po sezóně nebyla prodloužena smlouva trenéru Cloustonovi, naopak tříletého prodloužení se dočkal GM Brian Murray. Novým trenérem se stal Paul MacLean bývalý asistent trenéra Detroitu Red Wings, pro Ottawu to také znamenalo celkovou 6. volbu ve Vstupním draftu NHL 2011 (nejvyšší od roku 2001), tato volba byla použita na švédského útočníka Miku Zibanejada.

Sezóna 2011/12[editovat | editovat zdroj]

Významný časopis The Hockey News před sezónou předpověděl Ottawě poslední místo ve Východní konferenci. Tým v přestavbě opravdu mnoho hokejových odborníků nepřesvědčil a tak s postupem do playoff nepočítal téměř nikdo. Senátoři také prohráli 5 z úvodních 6 zápasů, ale na tento začátek navázali 6 vítěznými zápasy v řadě. V listopadu odešel z týmu obránce David Runblad společně s 2. kolem draftu 2012 a z Phoenixu přišel nazpět centr Kyle Turris i tento krok pomohl Ottawě ke zlepšeným výkonům. V lednu Ottawa poprvé hostila Zápas hvězd NHL, kam se probojovali čtyři domácí hráči - Daniel Alfredsson, Milan Michálek, Jason Spezza a Erik Karlsson. 1. dubna si Ottawa definitivně zajistila postup do playoff. Poté, co jeden den vedla Severovýchodní divizi, nakonec skončila 8. v konferenci a v 1. kole se utkala s New Yorkem Rangers. Znovu Ottawě nikdo nevěřil, ale série se natáhla do 7 zápasů, kdy nakonec Rangers v rozhodujícím zápase Ottawu udolali na domácím ledě 2:1. Výtečnou sezónu Ottawa korunovala na předávání ocenění v Las Vegas. Trenér Paul MacLean skončil třetí v hlasování o nejlepšího trenéra sezóny, Daniel Alfredsson skončil třetí v hlasování o Bill Masterton Memorial Trophy a získal King Clancy Memorial Trophy, ale největšího vyznamenání se dočkal 22letý obránce Erik Karlsson. Ten v sezóně zaznamenal 78 bodů, skončil celkově 11. v kanadském bodování a druhého nejlepšího obránce porazil o 25 bodů. Za tento výkon si vysloužil James Norris Memorial Trophy pro nejlepšího obránce sezóny.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Individuální trofeje[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [2]

Individuální trofeje Rok a hráč
Art Ross Trophy nikdo
Calder Memorial Trophy 1995/1996 • Daniel Alfredsson
Conn Smythe Trophy nikdo
Roger Crozier Saving Grace Award 2012/2013 • Craig Anderson
Hart Memorial Trophy 1923/1924 • Frank Nighbor
William M. Jennings Trophy nikdo
King Clancy Memorial Trophy 2011/2012 • Daniel Alfredsson
Lady Byng Memorial Trophy 1924/1925, 1925/1926 • Frank Nighbor
Bill Masterton Memorial Trophy 2016/2017 • Craig Anderson
2019/2020 • Bobby Ryan
Mark Messier Leadership Award 2012/2013 • Daniel Alfredsson
James Norris Memorial Trophy 2011/2012, 2014/2015 • Erik Karlsson
Ted Lindsay Award nikdo
NHL Plus/Minus Award 2005/2006 • Wade Redden
Maurice Richard Trophy nikdo
Frank J. Selke Trophy nikdo
Vezina Trophy nikdo
NHL Foundation Player Award nikdo
Jack Adams Award 1998/1999 • Jacques Martin
2012/2013 • Paul MacLean

Individuální rekordy jednotlivých sezón[editovat | editovat zdroj]

Základní část[editovat | editovat zdroj]

Zdroj na NHL.com

Ročník
1992/1993
1993/1994
1994/1995
1995/1996
1996/1997
1997/1998
1998/1999
1999/2000
2000/2001
2001/2002
2002/2003
2003/2004
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
2008/2009
2009/2010
2010/2011
2011/2012
2012/2013
2013/2014
2014/2015
2015/2016
2016/2017
2017/2018
2018/2019
2019/2020
2020/2021
2021/2022
Góly
Sylvain Turgeon 25
Alexej Jašin 30
Alexej Jašin 21
Daniel Alfredsson 26
Alexej Jašin 35
Alexej Jašin 33
Alexej Jašin 44
Shawn McEachern a Marián Hossa 29
Alexej Jašin 40
Daniel Alfredsson 37
Marián Hossa 45
Marián Hossa 36
stávka
Dany Heatley 50
Dany Heatley 50
Dany Heatley 41
Dany Heatley 39
Mike Fisher 25
Jason Spezza 21
Milan Michálek 35
Kyle Turris 12
Kyle Turris 26
Mike Hoffman 27
Mike Hoffman 29
Kyle Turris 27
Matt Duchene a Ryan Dzingel 23
Brady Tkachuk 22
Anthony Duclair 23
Connor Brown 21
bude oznámeno
Asistence
Norm Maciver 46
Alexej Jašin 49
Alexej Jašin 23
Daniel Alfredsson 35
Daniel Alfredsson 47
Alexej Jašin 39
Alexej Jašin 50
Daniel Alfredsson 38
Alexej Jašin 48
Radek Bonk 45
Daniel Alfredsson 51
Daniel Alfredsson 48
stávka
Jason Spezza 71
Daniel Alfredsson 58
Jason Spezza 58
Daniel Alfredsson 50
Daniel Alfredsson 51
Jason Spezza 36
Erik Karlsson 59
Sergej Gončar 24
Erik Karlsson 54
Erik Karlsson 45
Erik Karlsson 66
Erik Karlsson 54
Erik Karlsson 53
Thomas Chabot 41
Thomas Chabot 33
Thomas Chabot 25
bude oznámeno
Body
Norm Maciver 63
Alexej Jašin 79
Alexej Jašin 44
Daniel Alfredsson 61
Alexej Jašin 75
Alexej Jašin 72
Alexej Jašin 94
Radek Bonk 60
Alexej Jašin 88
Daniel Alfredsson 71
Marián Hossa 80
Marián Hossa 82
stávka
Dany Heatley a Daniel Alfredsson 103
Dany Heatley 105
Jason Spezza 92
Daniel Alfredsson 74
Daniel Alfredsson 71
Jason Spezza 57
Jason Spezza 84
Kyle Turris 29
Erik Karlsson 74
Erik Karlsson 66
Erik Karlsson 82
Erik Karlsson 71
Mark Stone a Erik Karlsson 62
Thomas Chabot 55
Brady Tkachuk 44
Brady Tkachuk 36
bude oznámeno

Češi a Slováci v Ottawa Senators[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Hráči – Češi Hráči – Slováci Soupiska Playoffs
1992/1993 Tomáš JelínekRadek Hamr nikdo Zde NeNe
1993/1994 Radek HamrVladimír Růžička Pavol Demitra Zde NeNe
1994/1995 Martin StrakaRadek BonkStanislav NeckářRadim Bičánek Pavol Demitra Zde NeNe
1995/1996 Jaroslav ModrýRadek BonkStanislav NeckářFrantišek MusilMartin Straka Pavol Demitra Zde NeNe
1996/1997 Radek BonkStanislav NeckářFrantišek MusilRadim Bičánek nikdo Zde Zde
1997/1998 Radek BonkStanislav NeckářVáclav ProspalRadim Bičánek Marián HossaIvan Čiernik Zde Zde
1998/1999 Radek BonkVáclav ProspalStanislav NeckářRadim Bičánek Marian Hossa Zde Zde
1999/2000 Radek BonkVáclav ProspalKarel Rachůnek Marian Hossa Zde Zde
2000/2001 Radek BonkMartin HavlátKarel RachůnekVáclav Prospal Marian HossaIvan Čiernik Zde Zde
2001/2002 Radek BonkMartin HavlátKarel RachůnekMartin Prusek Marian HossaZdeno CháraIvan Čiernik Zde Zde
2002/2003 Radek BonkMartin HavlátKarel RachůnekVáclav VaraďaMartin Prusek Marian HossaZdeno Chára Zde Zde
2003/2004 Radek BonkMartin HavlátVáclav VaraďaMartin PrusekKarel Rachůnek Marian HossaZdeno CháraPeter Bondra Zde Zde
2004/2005 Sezóna zrušena
2005/2006 Dominik HašekMartin HavlátVáclav VaraďaFilip Novák Andrej MeszárošZdeno CháraTomáš Malec Zde Zde
2006/2007 nikdo Andrej MeszárošTomáš Malec Zde Zde
2007/2008 nikdo Andrej Meszároš Zde Zde
2008/2009 Filip Kuba nikdo Zde NeNe
2009/2010 Filip KubaMilan Michálek nikdo Zde Zde
2010/2011 Filip KubaMilan Michálek Marek Svatoš Zde NeNe
2011/2012 Filip KubaMilan Michálek nikdo Zde Zde
2012/2013 Milan Michálek nikdo Zde Zde
2013/2014 Milan MichálekAleš Hemský nikdo Zde NeNe
2014/2015 Milan Michálek nikdo Zde Zde
2015/2016 Milan Michálek nikdo Zde NeNe
2016/2017 nikdo nikdo Zde Zde
2017/2018 Filip Chlapík Christián JarošMarián Gáborík Zde NeNe
2018/2019 Filip Chlapík Christián JarošMarián Gáborík Zde NeNe
2019/2020 Filip Chlapík Christián JarošMarián Gáborík Zde NeNe
2020/2021 Filip Chlapík nikdo Zde NeNe
2021/2022 nikdo bude oznámeno Zde
Češi - Zdroj na Eliteprospects.com

Slováci - Zdroj na Eliteprospects.com

Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Kanada + USA USA / Kanada (1992–)
Sezóny Liga Úroveň Z V VP R PP P VG OG +/- B Pozice Play-off
1992/93 NHL (Adamsova divize) 1 84 10 4 70 202 395 -193 24 6. NeNe
1993/94 NHL (Severovýchodní divize) 1 84 14 9 61 201 397 -196 37 7. NeNe
1994/95 NHL (Severovýchodní divize) 1 48 9 5 34 117 174 -57 23 7. NeNe
1995/96 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 18 5 59 191 291 -100 41 6. NeNe
1996/97 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 31 15 36 226 234 -8 77 3. Čtvrtfinále VK
1997/98 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 34 15 33 193 200 -7 83 5. Semifinále VK
1998/99 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 44 15 23 239 179 +60 103 1. Čtvrtfinále VK
1999/00 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 41 11 2 28 244 210 +34 95 2. Čtvrtfinále VK
2000/01 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 48 9 4 21 274 205 +69 109 1. Čtvrtfinále VK
2001/02 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 39 9 7 27 243 208 +35 94 3. Semifinále VK
2002/03 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 52 8 1 21 263 182 +81 113 1. Finále VK
2003/04 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 43 10 6 23 262 189 +73 102 3. Čtvrtfinále VK
2004/05 NHL (Severovýchodní divize) 1 Soutěž byla v této sezóně z důvodu chybějící kolektivní smlouvy zrušena.
2005/06 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 52 9 21 314 211 +103 113 1. Semifinále VK
2006/07 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 48 9 25 288 222 +6 105 2. Finále SC
2007/08 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 43 8 31 261 247 +14 94 2. Čtvrtfinále VK
2008/09 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 36 11 35 217 237 -20 83 4. NeNe
2009/10 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 44 6 32 225 238 -13 94 2. Čtvrtfinále VK
2010/11 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 32 10 40 192 250 -58 74 5. NeNe
2011/12 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 41 10 31 249 240 +9 92 2. Semifinále VK
2012/13 NHL (Severovýchodní divize) 1 48 25 6 17 116 104 +12 56 4. Semifinále VK
2013/14 NHL (Atlantická divize) 1 82 37 14 31 236 265 -29 88 5. NeNe
2014/15 NHL (Atlantická divize) 1 82 43 13 26 238 215 +23 99 4. Čtvrtfinále VK
2015/16 NHL (Atlantická divize) 1 82 38 9 35 236 247 -11 85 5. NeNe
2016/17 NHL (Atlantická divize) 1 82 34 10 10 28 212 214 -2 98 2. Finále VK
2017/18 NHL (Atlantická divize) 1 82 18 11 11 43 221 291 -70 67 7. NeNe
2018/19 NHL (Atlantická divize) 1 82 23 6 6 47 242 302 -60 64 8. NeNe
2019/20 NHL (Atlantická divize) 1 71 25 12 34 191 243 -52 62 7. NeNe
2020/21 NHL (Severní divize) 1 56 18 5 5 28 157 190 -33 51 6. NeNe
2021/22 NHL (Severní divize) 1
Zdroj na NHL.com

Přehled kapitánů a trenérů v jednotlivých sezónách[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Kapitán Hlavní trenér
1992/1993 Laurie Boschman Rick Bowness
1993/1994 Gord Dineen a Mark Lamb Rick Bowness
1994/1995 Randy Cunneyworth Rick Bowness
1995/1996 Randy Cunneyworth Dave Allison
1996/1997 Randy Cunneyworth Jacques Martin
1997/1998 Randy Cunneyworth Jacques Martin
1998/1999 Alexej Jašin Jacques Martin
1999/2000 Daniel Alfredsson Jacques Martin
2000/2001 Daniel Alfredsson Jacques Martin
2001/2002 Daniel Alfredsson Jacques Martin
2002/2003 Daniel Alfredsson Jacques Martin
2003/2004 Daniel Alfredsson Jacques Martin
2004/2005 Sezóna zrušena
2005/2006 Daniel Alfredsson Bryan Murray
2006/2007 Daniel Alfredsson Bryan Murray
2007/2008 Daniel Alfredsson Bryan Murray
2008/2009 Daniel Alfredsson Cory Clouston
2009/2010 Daniel Alfredsson Cory Clouston
2010/2011 Daniel Alfredsson Cory Clouston
2011/2012 Daniel Alfredsson Paul MacLean
2012/2013 Daniel Alfredsson Paul MacLean
2013/2014 Jason Spezza Paul MacLean
2014/2015 Erik Karlsson Dave Cameron
2015/2016 Erik Karlsson Dave Cameron
2016/2017 Erik Karlsson Guy Boucher
Sezóna Kapitán Hlavní trenér
2017/2018 Erik Karlsson Guy Boucher
2018/2019 bez kapitána Guy Boucher
2019/2020 bez kapitána D. J. Smith
2020/2021 bez kapitána D. J. Smith
2021/2022

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottawa Senators name Jim Little as CEO. www.nhl.com [online]. 2020-01-10 [cit. 2020-02-14]. vydavatel = NHL.com Dostupné online. (anglicky) 
  2. "League Index" [online]. hockey-reference.com [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]