Kostel svatého Michaela archanděla (Litvínov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Michaela archanděla
v Litvínově
Průčelí děkanského kostela
sv. Michaela archanděla v Litvínově
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Ústecký kraj
Okres Most
Obec Litvínov
Souřadnice
Kostel sv. archanděla Michaela v Litvínově
Kostel
sv. archanděla Michaela
v Litvínově
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Litvínov
Status farní kostel
Architektonický popis
Architekt Jan Baptista Mathey
Stavební sloh rané baroko
Výstavba 1685-1694
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Adresa Masarykovo náměstí 38
436 01 Litvínov
Ulice Masarykovo nám.
Oficiální web http://www.litvinov.farnost.cz/
Kód památky 43129/5-359 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Michaela archanděla je římskokatolický kostel zasvěcený sv. archandělovi Michaelovi v Litvínově v okrese Most. Byl postaven v raně barokním slohu a nachází se, společně s farou, uprostřed Litvínova na malé vyvýšenině v prostoru barokního areálu litvínovského děkanství[1] Je chráněn od 3. května 1958 jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel na pohlednici z ulice 9. května v roce 1911
Socha sv. Michaela archanděla nad průčelím kostela

O výstavbu kostela v letech 1685-1694[3] se zasadil tehdejší pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Tvůrcem raně barokní stavby byl známý francouzský architekt z Burgunska Jean Baptiste Mathey, který pobýval v Itálii, odkud ho roku 1675 povolal Jan Bedřich Valdštejn do Prahy, kde významně zasáhl do pražského barokního stavitelství a stal se osobním architektem pražského arcibiskupa.[1]

Po opakovaném plenění během sedmileté války byl kostel v roce 1763 renovován. Z tohoto období pochází většina vnitřního vybavení jako oltáře, sochy, kazatelna a obrazy. Kostelní lavice jsou v rokokovém slohu.

Další renovace kostela proběhla v letech 1887-1902, kdy přibyly karyatidy v presbytáři, fresky a vitráže. V roce 1901 bylo do kostela zavedeno elektrické osvětlení. Varhany pocházejí z roku 1908. Následné opravy kostela proběhly v letech 1935-1937 a 1972-1975.

V roce 2001 litoměřický biskup Josef Koukl posvětil dva zvony, větší z roku 1522 a menší nový.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Schodiště vedoucí do hlavního vchodu kostela

Kostel stojí na mírném návrší, po kterém vede ke vstupu široké schodiště, které je typické svou monumentalitou pro barokní stavby.[1] Má půdorys latinského kříže a je neorientovaný (je obrácen k severu). Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s užším obdélným, trojboce ukončeným přesbytářem s obdélnou sakristií po západní straně a dvěma obdélnými předsíněmi po východní straně. Hlavní (jižní) průčelí je se středním rizalitem.[3] Průčelí je zdobené pilastry a je členěno do tří pater. V přízemní části je jednoduchý portál a dvě okna po jeho stranách, v prostřední části oddělené římsou jsou tři dvojice obdélníkových a čtvercových oken a nejvyšší patro tvoří dvě čtvercové věže mírně převyšující štít, před kterým se nachází socha patrona kostela sv. Michaela archanděla[4] s mečem vítězícím nad padlým andělem. Na západní věži jsou umístěné hodiny.

Na bočních fasádách jsou pilíře, které přecházejí volutami v pilastry, a velká lichoběžníková, segmentově ukončená okna.[3]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Presbytář je sklenut valenou klenbou. V závěru je presbytář sklenut paprsčitou klenbou s úseky sbíhajícími na kyriatidy.[3] Presbytář je od lodi chrámu oddělen triumfálním obloukem, který nese latinský nápis GLORIA IN EXCELSIS DEO ET IN TERRA PAX HOMINIBUS BONAE VOLUNTATIS (Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle).[1] Na klenbě se nachází největší freska kostela, která zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie. Pochází z roku 1889. Loď je sklenuta valenou klenbou s lunetami a pásy, které se sbíhají na pilastry. Užší vstupní prostora je sklenuta hladkou plochou křížovou klenbou. Nad ní se nachází kruchta se stejnou klenbou. Kruchta je s předloženou balkónovitou částí. Po západní straně (nalevo u hlavního vchodu) této prostory je osmiboká tzv. Růžencová kaple, která je sklenuta kupolí ve které je freska Boha Otce s anděly. Freska je z 18. století. Okem viditelné fresky byly restaurovány po roce 1989, ostatní fresky byly zakonzervovány a zatřeny. Předsíň a sakristie mají v klenbě tzv. českou placku.[3]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář pochází z období kolem roku 1700. Je portálový, s obrazy pocházející z doby výstavby a se sochami sv. Petra a sv. Pavla z 18. století. Na hlavním oltáři je tabernákl z 1. poloviny 18. století. V kostele jsou dvě dvoji protějškových rokokových oltářů ze 2. poloviny 18. století. Na jednom se nachází obraz Panny Marie se sv. Jáchymem a sv. Annou a sochy sv. Josefa a sv. Jana Křtitele. Na druhém oltáři je obraz sv. Aloise a sochy sv. Mikuláše a sv. Augustina. Na třetím je obraz Piety, obraz sv. Maří Magdalény pocházející z 19. století a sochy sv. Václava a sv. Víta. Na čtvrtém oltáři je obraz sv. Jana Nepomuckého, malý obraz s. Josefa a novější sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.[3]

Kzatelna je rokokový z poloviny 18. století. Rokokové jsou i lavice. Na konzolách se nacházejí sochy sv. Josefa a sv. Anny Samotřetí, které pocházejí z 1. čtvrtiny 18. století. V podvěží je rokoková soška Immaculaty. V předsíni je dřevěný barokní krucifix s Pannou Marií a sv. Janem. Dílo z 1. poloviny 18. století. Obrazy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého pocházejí z roku 1894 a jsou dílem P. Reinhorna z Drážďan. Barokní křtitelnice je kamenná. V kostele jsou také barokní cínové svícny. V sakristii se nachází rokokový kredenc.[3]

Barokní areál[editovat | editovat zdroj]

Litvínovský kostel s barokní farou po pravé straně fotografie

U kostela v barokním areálu je fara pocházející z roku 1730, k níž byla v letech 1769-1773 přistavěna ve stejném slohu kaple Bratrství. Stavba fary a kaple tvoří půdorysem písmeno „U“. Farní budova je patrová trojkřídlá. Východní a jižní křídlo mají hladké fasády. Severní křídlo předstpuje trojbokým závěrem kaple z východního průčelí a vyznačuje se lizénovým rámcem, okny a portálem v rámcích s valy. Přízemí a patro spínají pilastry. Místnosti a chodby v přízemí farní budovy jsou sklenuty valenou klenbou a lunetami. Obdélníková, trojboce ukončená farní kaple je sklenuta valenou klenbou a konchou.[1]

Sousoší sv. Oldřicha a sv. Felixe u litvínovského kostela

V atriu farní budovy stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která stála již v roce 1727 na litvínovském náměstí před kostelem. Naproti ní se v nice mezi bočním vstupem do kostela a sakristií nachází sousoší sv. Oldřicha a sv. Felixe s aliančními znaky pánů z Lobkovic a pána z Bubnu a Litic, které na toto místo byly přenesené se zrušené kaple v Dřínově.[1]

Sloup Nejsvětější Trojice u litvínovského kostela směrem od Voigtových sadů

V nedalekých Voigtových sadech je pak umístěn sloup Nejsvětější Trojice, který kdysi stával před kostelem v Libkovicích.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g HLADKÁ, M. Historie, význam a prezentace kostela sv. Michaela archanděla v Litvínově. [s.l.]: Římskokatolická farnost – děkanství Litvínov 2 s. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-05]. Identifikátor záznamu 155383 : Kostel Archanděla Michaela. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Litvínov /okres Most/, s. 300-301. 
  4. Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 85 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Litvínov, kostel sv. Michaela Archanděla, s. 47. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]