Štikov (Nová Paka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štikov

Kostel Nejsvětější Trojice
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Domů 158 (2014)
Lokalita
PSČ 509 01
Součást obce Nová Paka
Okres Jičín
Historická země Čechy
Katastrální území Štikov (2,59 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°29′9″ s. š., 15°32′8″ v. d.
Štikov
Štikov
Další údaje
Kód části obce 163767
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štikov je vesnice, místní část města Nová Paka v okrese Jičín. Nachází se cca 1 km východně od Nové Paky, v katastrálním území Štikov o výměře 2,59 km2.[1] Je zde evidováno 158 adres.[2] Štikov býval samostatnou obcí. Z horní části obce je možno při pěkném počasí spatřit nejenom hrad Pecku či vrch Zvičiny, ale i Krkonoše. Dominantou obce je kostelík Nejsvětější Trojice.

Ke Štikovu patří i samoty V Koutě východně od Husova kopce a rekreační osada Sýkornice obklopená stejnojmenným lesem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se uvádí roku 1543. Vznik obce však sahá zřejmě až do dvanáctého století, ale žádný záznam o tom není a také o původu názvu se pouze spekuluje. Je uvedeno, že zakladatel obce si vystavil první příbytek zřejmě v místě dnešního č.p.36. Jeho čtyři synové pak snad na nynějších č.1, 16, 31, 44. Odedávna patřil Štikov k panství peckovskému. Dne 8.prosince 1627 bylo celé peckovské panství, tedy i Štikov, věnováno Albrechtem z Valdštejna nově založenému klášteru kartuziánů ve Valdicích. Po třicetileté válce zůstalo jen pět stavení. Kartuziáni tedy povolávali Němce z Podkrkonoší a ze Slezska, kteří vnikali průsmykem žacléřským na Trutnovsko a nejhlouběji do Čech až k Nové Pace. Štikov dosud český poněmčili. Doba Josefa II. a jeho nástupců k tomu nemálo přispěla. Ale živel český zde nikdy nezanikl. V roce 1782 byl valdický klášter zrušen a Štikov byl spolu s celým peckovským panstvím připojen k "náboženskému fondu" a byl nadále spravován z "Kartouz". Dne 13.dubna 1824 kupuje veřejnou dražbou celé panství Ferdinand z Trautmansdorfu. Po roce 1781 dostal Štikov dědičný úřad rychtáře, podléhajícího přímo krajskému úřadu v Jičíně. Uvedenými rychtáři jsou Josef Wagner, Antonín Wagner a Gustav Groh. Na přelomu 19. a 20. století došlo k opětovnému přirozenému počeštění obce.[3]

V roce 1905 je ve Štikově uváděno 195 českých a 109 německých obyvatel v 55 domech[4].

Existovala zde také škola.

Na místním hřbitově jsou pochováni sovětští vojenští zajatci, kteří zahynuli během pochodu smrti na konci 2. světové války.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Pověst o vzniku názvu vesnice Štikov, jak jej vyprávěla štikovská rodačka a ve své době nejstarší obyvatelka obce Anna Rumlová, rozená Dixová (1886 - 1980): Pamatuji, že už za mého mládí povídali staří lidé, že se kdysi jeden z pánů na Pecce při lovu v hlubokých okolních lesích dostal až k pastvinám, kde poblíž své chýše jakýsi pastevec pásl ovce. Pán z Pecky byl napaden nebezpečným medvědem a pastevec mu přispěchal na pomoc. Za záchranu života se mu pán odměnil tím, že ho jmenoval svobodným a věnoval mu na tom místě velký "kus pastvin", což bylo německy Stück Au, z čehož vzniklo spojení Stückau. (Stück = kus, Au = pastvina nebo luh, niva). To se výslovností změnilo na Štikov. Stalo se tak v místech někde nad kostelem, kde si pastevec místo chýše postavil domek. Další domy okolo si postavily jeho děti a vše se později rozrostlo ve vesnici[zdroj?].

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Fotka z Autokrosu 2011
  • Častá jména staroštikovských rodů: Bayer, Brádle, Briknar, Dlabola, Dont, Dix, Feifar, Geissel, Groh, Knap, Kraus, Krupka, Marx, Medlík, Ruml, Tarant, Wagner, Zahradník.
  • Ve Štikově je Hotel Štikov a u něj je dopravní hřiště, které využívají školy z blízkých vesnic a měst.
  • Na zdejší dráze, známé jako Štikovská rokle (technická památka), se od roku 1971 pořádají autokrosařské závody. Mezi autokrosaři se jedná o vyhlášený areál.
  • studánka zvaná Elixír života severně od Štikovské rokle při zelené turistické stezce, na hranici přírodního parku Sýkornice
  • Štikov je rodištěm vynikajícího pilota stíhače Stanislava Fejfara, hodnost plukovník, F/Lt. Narodil se 25.11.1912 a padl 17.5.1942. Je autorem poutavé knihy - Deník stíhače.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-02-27, [cit. 2014-12-06]. Dostupné online.  
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2014-12-05, [cit. 2014-12-06]. Dostupné online.  
  3. zdroj - Novopacko, vydáno Okresním školním výborem a kulturním odborem učitelské jednoty BUDEČ v Nové Pace v letech 1925-1933
  4. Ottův slovník naučný