Mikuláš Antonín Číla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mikuláš Antonín Číla
Mikulas.Antonin.Cila.(1883-1983).gif
Narození 6. ledna 1883
Nová Paka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 31. května 1983 (ve věku 100 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Povolání malíř
Ocenění Řád bílého lva II. třídy
Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918-1919
Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Antonína Číly (matrika N 1883-1902 Nová Paka (SOA Zámrsk))
Označení Čílovy ulice na pražských Petřinách

Mikuláš Antonín Číla, křtěný Antonín Otakar, (6. ledna 1883 Nová Paka31. května 1983 Praha) byl český učitel a akademický malíř, legionář na ruské frontě[1] a československý brigádní generál.

Život[editovat | editovat zdroj]

V rodném městě se vyučil hrnčířem a malířem porcelánu, poté studoval v letech 19001903 na odborné keramické škole v Bechyni a následně do roku 1909 dekorativní a figurální malbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.[2][3]

Byl aktivním členem Sokola,[4] pro spolek také navrhoval plakáty a diplomy.[3]

V bitvě u Zborova byl důstojníkem České družiny.[1] Jako legionářský velitel hájil bezpečnost transsibiřské magistrály a prošel Ruskem až do Vladivostoku. Velel oddílům předávajícím v Irkutsku tzv. carský ruský zlatý poklad.

Křestní jméno Mikuláš, resp. Nikolaj, přijal během pobytu v Rusku, když přešel k pravoslavné víře.[3]

Za první republiky působil v hodnosti generála jako zemský velitel v Brně.[3]

Během druhé světové války byl účastníkem protinacistického odboje, v Pražském povstání byl velitelem dejvické oblasti.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho bratry byli Otakar Číla (* 10. března 1894 Nová Paka), též legionář[5] a akademický malíř, a Vladimír Číla, malíř a restaurátor.[6]

Jeho manželka Nina se narodila r. 1895 v Jekatěrinburgu.[7]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Je po něm pojmenována ulice na pražských Petřinách.

28. října 1998 byl z rukou prezidenta Václava Havla in memoriam vyznamenán Řádem Bílého lva II. třídy (vojenská skupina).[15]

V roce 2008 mu byl věnován díl dokumentárního seriálu Neznámí hrdinové.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 60.
  2. Generál Antonín Mikuláš Číla, starodružiník
  3. a b c d http://www.munovapaka.cz/mikulas-antonin-cila-akademicky-malir-general/d-38847
  4. http://obeclegionarska.cz/index.php?mid=4&aid=727
  5. Otakar Číla v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  6. http://www.zmenaproprahu12.cz/ivan_cila.html
  7. Antonín Číla v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  8. Válka.cz, Svatojiřská medaile
  9. Válka.cz, Válečný záslužný kříž
  10. Válka.cz, Řád medvědobijce
  11. Válka.cz, Pamětní odznak pro československé dobrovolníky z let 1918-1919
  12. Válka.cz, Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova
  13. Válka.cz, Pamětní medaile 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny
  14. Válka.cz, Zborovská pamětní medaile
  15. http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/rad-bileho-lva/seznam-vyznamenanych.shtml
  16. Neznámí hrdinové: Bývali Čechové stateční rekové

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 215. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 79–80. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]