Vincenc Lesný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vincenc Lesný
Vincenc Lesný
Vincenc Lesný
Narození 3. dubna 1882
Komárovice
Úmrtí 9. dubna 1953 (ve věku 71 let)
Praha
Národnost Československá
Vzdělání Karlova univerzita
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání lingvista, pedagog a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc Lesný (3. dubna 1882, Komárovice9. dubna 1953, Praha) byl český indolog, překladatel a jedna z nejvýraznějších postav české orientalistiky 1. poloviny 20. století.[1] Byl jedním z prvních členů Československá akademie věd. Překládal hlavně ze sanskrtu, páli, hindštiny a především bengálštiny.

Příbuzenstvo
manželka Milada Lesná-Krausová


Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Komárovicích u Moravských Budějovic. Studoval na Karlově univerzitě klasickou filologii, sanskrt a staroindickou kulturu. Jeho učitelem byl mimo jiné i Josef Zubatý.[2] Navštěvoval také přednášky v Oxfordu a Bonnu. Když dokončil studia, začal se věnovat dráze učitele. Nejprve na střední škole, poté na vysoké. Hodnosti docenta dosáhl v roce 1917. V roce 1924 se stal prvním mimořádným profesorem indologie na Karlově univerzitě, o 6 let později byl jmenován profesorem řádným. V roce 1937 se na dva roky ujal vedení tamější filozofické fakulty. Od roku 1945 byl ředitelem Orientálního ústavu v Praze. Založil Indické sdružení a stal se jeho prvním předsedou. Spoluzaložil časopis Nový Orient, který vychází dodnes, a v roce 1952 se stal jedním z prvních členů Československé akademie věd.[3] Zemřel 9. dubna 1953 v Praze.

Jeho manželkou byla česká překladatelka ze skandinávských jazyků a z angličtiny Milada Lesná-Krausová.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Lesný napsal velmi mnoho prací. Jedná se zejména o odborné studie i krátká pojednání o tématech týkajících se Indie. Jedna z prvních větších Lesného prací byla kniha Buddhismus: Buddha a buddhismus pálijského kánonu z roku 1921. V této knize přináší široký, objektivizující pohled na buddhismus. V knize Duch Indie se zabývá dějinami Indie a náboženstvím Indie v dějinném kontextu.

Lesný rovněž hodně překládal. V tomto směru jsou významné jeho překlady indického spisovatele Rabíndranátha Thákura, s nímž se osobně znal a přátelil, a na jehož pozvání opakovaně přednášel v Šántiniketanu v dnešním Západním Bengálsku.[3] Lesného překlady Thákurových děl byly prvními v Evropě, které byly přeloženy přímo z bengálštiny.[4] Zabýval se též vlivem indické filosofie na dílo vybraných českých spisovatelů, s Otokarem Březinou si i dopisoval.[5]

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Buddhismus: Buddha a buddhismus pálijského kánonu, 1921
  • Dnešní Indie, 1924
  • Duch Indie, 1927
  • Indie a Indové: Pouť staletími, 1931
  • Rabíndranáth Thákur: osobnost a dílo, 1937
  • Básnický zápas Otakara Březiny, 1945
  • Buddhismus, 1948

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústav jižní a centrální Asie: Indologický seminář, [cit. 2010-04-26]. Dostupné online.  
  2. ZEJDA, Radovan. Vincenc Lesný. In STŘELÁKOVÁ, Gabriela; HEROT, Pavel. Ve stopách Vincence Lesného. [s. l.] : Vendy, 2002. Dále jen Radovan Zajda (2002). S. 4.
  3. a b Heslo „Vincenc Lesný“ v encyklopedii KDO BYL KDO: čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. [cit. 2010-04-26]
  4. PREINHAELTEROVÁ, Hana. Višvabháratí - duchovní brána do Indie. In STŘELÁKOVÁ, Gabriela; HEROT, Pavel. Ve stopách Vincence Lesného. [s. l.] : Vendy, 2002. S. 15.
  5. Radovan Zajda (2002), str. 7.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]