V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Vladimír Skalička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. PhDr. Vladimír Skalička, DrSc.
Narození 19. srpna 1909
Praha
Úmrtí 17. ledna 1991 (ve věku 81 let)
Praha
Povolání jazykovědec, pedagog, spisovatel a překladatel
Alma mater Univerzita Karlova
Témata lingvistika
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Skalička (19. srpna 1909 Praha17. ledna 1991) byl český jazykovědec a polyglot, překladatel a tlumočník z finštiny, angličtiny, maďarštiny, korejštiny a němčiny a vysokoškolský profesor.

Příbuzenstvo
manželka Alena Skaličková

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval češtinu, latinu, finštinu, maďarštinu, francouzštinu, portugalštinu a turečtinu.[1] Za dobu svého života byl členem mnoha jazykovědných sdružení, namátkou Český esperantský svaz, a pravidelně navštěvoval Pražský lingvistický kroužek. Zabýval se především obecnou jazykovědou, vrcholem jeho díla bylo rozdělení světových jazyků na pět skupin: flexivní, introflexivní, aglutinační, izolační a polysyntetické (tzv. Skaličkova typologie jazyků). Jeho teorie patří k největším dílům světové lingvistiky 20. století, ačkoli má také celou řadu odpůrců. Skalička ke svému rozdělení dospěl po mnohaletém výzkumu, během něhož se seznámil alespoň zběžně s více než 1200 jazyky z celého světa.[2][3][1]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Vlastní tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Zur ungarischen Grammatik, 1935
  • Asymetrický dualismus jazykových jednotek, 1935
  • Čech mezi Maďary – Maďarsky, 1937
  • Bemerkungen zur Kongruenz, 1937
  • Korejská fonetika, 1937
  • Vývoj české deklinace – Studie typologická, 1941
  • Typ češtiny, 1951
  • Evropský překladatel do deseti jazyků, 1951
  • Česká mluvnice v kostce, 1952
  • Úvod do jazykozpytu, 1953
  • Maďarsky snadno a rychle, 1959
  • Vývoj jazyka – soubor statí, 1960
  • Úvod do jazykovědy, 1963
  • Velký česko-německý německo-český slovník, 1965
  • Učebnice němčiny pro začátečníky i pokročilé, 1966
  • Vladimír Skalička – souborné dílo, 2004–2006, 3 svazky, editor František Čermák, ISBN 80-246-0601-1

Překlady[editovat | editovat zdroj]

O literárním díle V. Skaličky[editovat | editovat zdroj]

  • ČERMÁK, Petr. Tipología del español actual a la luz de la teoría de Vladimír Skalička. Praha: Karolinum. 1. vyd. 2009. 232 S. ISBN 978-80-246-1673-5.
  • ČERMÁK, Petr, ČERMÁK, Jan, ČERMÁK, František. Souborné dílo Vladimíra Skaličky - 1. díl (1931-1950). Praha: Karolinum. 2004. 466 S. ISBN 802460549X.
  • ČERMÁK, Petr, ČERMÁK, Jan, ČERMÁK, František. Souborné dílo Vladimíra Skaličky - 2. díl (1951-1963). Praha: Karolinum. 2004. 454 S. ISBN 80-246-0734-4.
  • ČERMÁK, Petr, ČERMÁK, Jan, ČERMÁK, František. Souborné dílo Vladimíra Skaličky - 3. díl (1964-1994). Praha: Karolinum. 2006. 483 S. ISBN 80-246-0939-8.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VEČERKA, Radoslav. Bibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů [online]. Příprava vydání Aleš Bičan. Department of Linguistics and Baltic Languages, Masaryk University, 2007-01-01 [cit. 2008-01-20]. Kapitola SKALIČKA, Vladimír (1909–1991), s. 86. Dostupné online. 
  2. KULDANOVÁ, Pavlína; SVOBODOVÁ, Jana. Pražský lingvistický kroužek [online]. Ostravská univerzita – Pedagogická fakulta, 2003 [cit. 2008-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. LUKEŠ, Dominik. O Pražském lingvistickém kroužku [online]. Praguelinguistics.org, 2006-10-30 [cit. 2008-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-13. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Články V. Skaličky ve Slově a slovesnosti (dostupné on-line):