Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna
Děti Smil ze Šternberka a Zábřehu
Zdeněk ze Šternberka a Zábřehu
Rodiče Zdeslav starší ze Šternberka
Příbuzní Štěpán ze Šternberka, Albrecht ze Šternberka na Úsově a Bzenci a Matouš ze Šternberka (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna byl šlechtic, který pocházel z moravské větve rodu Šternberků.

Jeho otcem byl Zdeslav starší ze Šternberka. Měl bratry Zdeslava, Štěpána, Albrechta a Matouše a dvě sestry, které se staly jeptiškami. Jaroslav se poprvé uvádí v listinách v roce 1322 spolu se svou matkou a se svými bratry. Když v roce 1347 vdával svoji dceru Markétu za slezského knížete Bolka Kozelského, syna Vladislava Bytomského a druhé manželky Ludgardy Mecklenburské[1], pojistil jí věno na městečku Šilperku. V roce 1355 držel Jaroslav hrad Hoštejn, který se stal jeho sídlem, a ves Krasíkov, roku 1360 Zábřeh.

Jaroslav ze Šternberka se stal důležitým šlechticem, který se pohyboval v blízkosti moravského markraběte a posléze krále a císaře Karla IV. Pravidelně se účastnil zasedání zemských soudů v Brně a Olomouci. Když jeho první manželka Eliška zemřela, oženil se s vdovou Machnou z Bíliny, které roku 1358 zapsal věno na Šilperku. Téhož roku získal Jaroslav statek Dubicko. Naposledy se uvádí 6. dubna 1359, zakrátko poté zemřel. Na jaře roku 1360 již spravovali jeho rozsáhlé majetky synové Zdeněk a Smil.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Genealogie Piastovců - Boleslav Bytomský

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]