Adolf Turek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PhDr. Adolf Turek

poslanec České národní rady
Ve funkci:
1969 – 1971

poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1969 – 1971
Stranická příslušnost
Členství Čs. str. lidová

Narození 20. února 1911
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. března 1998
Opava
ČeskoČesko Česko
Choť Marie Waldová
Děti Ludmila, Vojtěch, Marie, Jan
Alma mater Masarykova univerzita
Profese politik, archivář a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adolf Turek (20. února 1911 Vídeň20. března 1998 Opava[1]) byl český a československý historik, archivář, politik Československé strany lidové, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni jako syn důstojníka císařské gardy. Rodina se roku 1919 přestěhovala do Brna. Zde absolvoval roku 1930 gymnázium a obor historie a geografie na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity, kde promoval roku 1936. Nastoupil zprvu jako asistent na Filosofické fakultě a roku 1939 jako učitel na gymnázium v Židenicích. Roku 1941 začal pracovat v Zemském archivu moravském. V letech 1944–1945 byl totálně nasazen v Královopolské strojírně. Po válce byl přeložen do archivu do Opavy, kde působil až do důchodu, dlouhodobě jako zástupce ředitele archivu. Badatelsky se zaměřoval na dějiny Moravy, zejména národnostní poměry, církevní dějiny a regionální historiografii. Po odchodu na penzi roku 1978 redigoval Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín.[2][3][4]

Už v meziválečném období byl členem Československé strany lidové.[4] K roku 1969 se uvádí původní profesí coby asistent na vysoké škole a profesor na střední škole, bytem Opava. Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a tříletou večerní univerzitu marxismu-leninismu v Ostravě. V době svého nástupu do parlamentu pracoval jako vedoucí oddělení státního archivu v Opavě. Obdržel Zemskou cenu osvobození expozitury Ostrava (1946) a Cenu města Nového Jičína (1963).[5]

Po provedení federalizace Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal. Ve FS setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1971.[6] Ve funkci poslance se zasazoval o vznik univerzity v Opavě.[4]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Fulnecko. Brno : Musejní spolek, 1940. 279 s.
  • Paměti drahotušských kronikářů : 1571–1911. Olomouc : Místní národní výbor v Drahotuších, 1947. 107 s. (spoluautor Bohumír Indra)
  • Soupis urbářů Ostravského kraje : 15.–18. století. Opava : Slezský studijní ústav, 1954. 102 s.
  • Bratrský sbor ve Fulneku. Nový Jičín : Vlastivědný ústav, 1970. 51 s. 2. vyd. Fulnek : Comenius Fulnek a Muzeum Novojičínska ve spolupráci se Zemským archivem v Opavě, 2011. 47 s. ISBN 978-80-260-0734-0.
  • Dějiny Zámku Hradce. Ostrava : Profil, 1971. 37 s.
  • Hrad a panství Starý Jičín. Nový Jičín : Vlastivědný ústav, 1978. 137 s.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Adolf Turek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-04-06]. Dostupné online. (česky) 
  2. Památce Adolfa Turka [online]. lysahora.cz, [cit. 2012-04-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. Adolf Turek [online]. bernarticenadodrou.cz, [cit. 2012-04-06]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c Müller, Karel: Adolf Turek [online]. fulnek.webnode.cz, [cit. 2012-04-06]. [fulnek.webnode.cz Dostupné online]. (česky) 
  5. Návrh poslanců dr. Štrougala, dr. Kučery, Pospíšila, Erbana, dr. Císaře a druhů na volbu sedmdesáti pěti poslanců Sněmovny národů Federálního shromáždění podle čl. 147 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-04-06]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-04-06]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]