Přeskočit na obsah

Sněhotice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sněhotice
Kaple se zvonicí
Kaple se zvonicí
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBrodek u Prostějova
OkresProstějov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel126 (2021)[1]
Katastrální územíSněhotice (0,79 km²)
PSČ798 07
Počet domů51 (2021)[2]
Sněhotice
Sněhotice
Další údaje
Kód části obce12742
Kód k. ú.612740
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sněhotice jsou malá vesnice, část městyse Brodek u Prostějova v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Brodku u Prostějova. Sněhotice jsou také název katastrálního území o rozloze 0,79 km².[3]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Sněhotici, které bylo odvozeno od osobního jména Sněhota (šlo o přezdívku muže s bílými vlasy) a které znamenalo "Sněhotovi lidé".[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1356. Zmínka o svobodných dvorech je již z roku 1330, kdy jeden ze dvou dvorů prodal Spitata, syn Buzka z Bouzova, olomoucké kapitule, která ho obratem směnila za jiné zboží. Tak se ve Sněhoticích vedle sebe vyskytují dva vladycké rody se stejným predikátem.[5][6]

Nejstarší zmínka je o Ctiboru ze Stěhotic, který šel roku 1356 do společného vlastnictví s Bedřichem ze Stichovic. Jeho dědic a příbuzný Mikuláš (s erbem lidské ruky) prodal roku 1376 dvůr i s ostatním majetkem Mikuláši Puklicemu z Kelčic, který si predikát změnil na ze Sněhotic, ale statky připsal věnem své manželce Markétě. Po jeho smrti se Markéta znovu provdala za Petra ze Stupic a Červené Lhoty, kterého učinila spolumajitelem svých statků ve Sněhoticích. Ten, zřejmě po její smrti, sněhotický dvůr roku 1416 odprodal Janu Puškovi z Otaslavic, který patřil k mocnému rodu Kunštátů. Jeho otec Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic již roku 1399 koupil druhý sněhotický dvůr od Buzka ze Sněhotic, který měl v erbu kohouta.[7][6]

Majetek ve Sněhoticích měl i šlechtický rod z Otaslavic, který vlastnil i blízký Brodek u Prostějova. Nejstarší zmínka o tomto vlastnictví je z roku 1385. Po ztrátě svého hradu v Otaslavicích roku 1423 si vybudovali sídlo v Brodku a Sněhotice připojili k tomuto panství. I přesto zůstaly Sněhotice rozděleny mezi různou vrchnost, která mezi sebou vedla spory o zdejší pozemky. V polovině 16. století Sněhotice získal Bartoloměj Bruntálský z Vrbna, který Sněhotice trvale připojil k brodeckému panství.[5]

Se vznikem vojenského újezdu Březina přišly Sněhotice o drobný západní zalesněný výběžek svého katastru (tato bývalá část Sněhotic je nyní součástí k. ú. Cihelny u Podivic).

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 177 184 160 170 186 167 160 138 157 142 123 112 131 122 126
Počet domů 29 29 29 31 32 33 33 36 36 37 36 47 43 42 51

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Sněhotice samostatnou obcí v okrese Prostějov. Od 1. července 1960 jsou částí městyse Brodek u Prostějova v okrese Prostějov.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaplička se zvonicí

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22.
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 470.
  5. 1 2 JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská, Prostějovský okres II, Sv. 60, Olomoucký kraj. Dějiny Prostějova. Brno: Musejní spolek, 1938. 390 s. Dostupné online. Kapitola Brodek, s. 301–303.
  6. 1 2 PILNÁČEK, Josef. Staromoravští rodové. Vídeň: nákladem vlastním, 1930. 634 s. Dostupné online. S. 492.
  7. FAKTOR, František. Popis okresního hejtmanství Prostějovského. Praha: nákladem vlastním, 1898. 173 s. Dostupné online. S. 99.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 521.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]