Čechy pod Kosířem (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Čechy pod Kosířem

Zámek v Čechách pod Kosířem.
Základní informace
Sloh baroko, pozdní klasicismus
Architekti J. E. Zerneck
Výstavba 1708–1716
Přestavba 1839–1843
Stavební materiál Zdivo
Stavitel Boskovicové
Pernštejnové
Lichtenštejnové
Silva-Taroucové
a další
Současný majitel Vyvlastněno státem, rd roku 2008 pod správou Vlastivědného muzea Olomouc (Olomoucký kraj).
Poloha
Adresa Čechy pod Kosířem, Čechy pod Kosířem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zámek Čechy pod Kosířem
Red pog.svg
Zámek Čechy pod Kosířem
Další informace
Kód památky 16179/7-5483 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Čechách pod Kosířem je klasicistní stavba na okraji obce v romanticky laděném parku. Je znám především častými pobyty malíře Josefa Mánesa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Novogotická rozhledna zámeckého parku v Čechách pod Kosířem se hřbitůvkem Silva-Tarouců.

Ve 14. století (1359) zde stála vodní gotická tvrz obklopená dvěma rybníky. Její majitel Lucek z Čech vlastnil polovinu tvrze a část vsi. Druhá polovina patřila pánům z Kunštátu. Koncem 14. století Velislav z Meziboře Čechy sjednotil a roku 1416 tvrz i okolí koupil Jindřich z Kravař a Plumlova. Další majitelé byli páni z BoskovicPernštejna. Tvrz zanikla někdy v průběhu 15. století a k roku 1512 se uvádí již jako pustá.

V roce 1550 koupil Čechy od Pernštejnů místodržící nejvyššího písařství Markrabství moravského vladyka Matyáš z Hartunkova a založil nové panství spolu se vsemi Služínem, Stařechovicemi, Lhotou a Kníničkami a učinil je středem nově založeného panství. K roku 1570 je v pramenech zmínka i o tvrzi, z čehož by bylo možné usuzovat, že vznikla nová renesanční tvrz, která stála asi na místě jižního křídla dnešního zámku. Od roku 1583 tvrz vlastnili rody Pivců z Hradčan, Haugviců z Biskupic, Podštatských z Prusinovic, Sedlnických z Choltic. Posledními majiteli z domácí šlechty byli Skrbenští z Hříště a v poslední třetině 17. století zámek přestavěli.

Lichtenštejnové[editovat | editovat zdroj]

V letech 1707–1716 byli majiteli Lichtenštejnové, a v období 1708–1716 byla tvrz za kněžny Marie Terezie Antonie z Lichtenštejna, dcery Jana Adama I. z Lichtenštejna (1662–1712) přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih.

Zámecký park

Jan Adam I. z Lichtenštejna byl iniciátorem mnoha moravských stavebních podniků. V nedalekém Plumlově stavěl podle plánů svého otce okázalý zámek asi 20 let před stavební akcí v Čechách pod Kosířem. Dalšími majiteli panství byli Antonín Dominik Winkler z Winklenberka (1716–1732), Adam Hynek hrabě Berchtold (1732–1753), Jiří Antonín šlechtic Grechtler (1753–1768). V roce 1768 české panství kupuje císařský tajný rada hrabě Emanuel Silva-Tarouca, reprezentant rakouské větve původního velmi starého portugalského rodu, který z panství tímto zřizuje rodinný fideikomis a zakládá tak rakouskou (moravskou) linii rodu.

Hrabě Ervín Vilém Silva-Tarouca (1815–1846) zámek v letech 1839–1843 přestavěl v pozdně klasicistním slohu podle plánů J. E. Zernecka. Tehdy byla také původně barokní zahrada rozšířena a přeměněna v přírodně krajinářský park (21,5 ha), navazující na zalesněné svahy Kosíře a oživený romantickými stavbami – novogotickou rozhlednou a skleníkem, zahradním altánem, který později sloužil Josefu Mánesovi jako ateliér. (V roce 1958 orgány památkové péče realizovaly návrh Bohuslava Fuchse na uvedení tohoto letního Mánesova ateliéru do původního stavu z doby malířových pobytů v těchto místech.)

Součástí parku jsou i rybníky a malá jeskyně.

Josef Mánes[editovat | editovat zdroj]

Empírový altán kdysi sloužil Josefu Mánesovi jako ateliér

Častým hostem rodiny hrabat Silva-Tarouca býval Josef Mánes. Hrabě Bedřich Silva-Tarouca totiž v letech 1835–1838 studoval v krajinářské škole profesora Antonína Mánesa na pražské Akademii; od této doby lze datovat přátelství Mánesovy rodiny s hrabaty Silva-Tarouca, které život a tvorbu Josefa Mánesa významně ovlivnilo.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Třebaže se poslední majitel panství František Arnošt hlásil vždy k české národnosti, byl po jeho smrti zámek v pozůstalostním řízení v letech 1945–1949 vyvlastněn československým státem.

V současnosti probíhá na zámku IV. etapa oprav. Po III. etapě bylo opraveno část přízemí a celé jižní a západní křídlo zámku v 1. patře. Pamětní síň Josefa Mánesa která zde byla od roku 1957 měla dvě místnosti. Slavnostní otevření pro veřejnost proběhlo 2. dubna 2016. Počátky snah o její zřízení se datují již do 2. poloviny 19. století, neboť Silva-Taroucové vzhledem ke svým vztahům s Josefem Mánesem a díky svému pohostinství vlastnili množství větších i drobnějších jeho děl; zájem o Mánesovo dílo pak rostl především od počátku 20. století. Pamětní síň byla nicméně otevřena až 14. července 1957 a ukončena v září 2011 s připravovanou rekonstrukcí zámku, která začala na podzim tohoto roku. Od roku 2008 je majitelem Olomoucký kraj a je pod správou Vlastivědného muzea Olomouc.

V zámku bylo do roku 2005 sídlo Dětského domova a Speciální školy. Park je přístupný veřejnosti.

Celý komplex zámku a parku je kulturní památkou.

Literatura a prameny[editovat | editovat zdroj]

  • MUZEUM PROSTĚJOVSKA v PROSTĚJOVĚ. ČECHY pod KOSÍŘEM Historie a současnost.
  • HOŠEK, Emil. Mé vzpomínky na hraběcí rod Silva–Tarouca. Střední Morava: kulturně historická revue, 1998, č. 6, s. 98–103.
  • VALÁŠKOVÁ, Jana. Čechy pod Kosířem – historie rodu Silva Tarouca. In Průhonice dříve a nyní. Hrdějovice: Agentura Bonus, 2005, s. 49–59.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]