Runářov
| Runářov | |
|---|---|
 Kaple v Runářově | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Konice |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′23″ s. š., 16°52′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 115 (2021)[1] |
| Katastrální území | Runářov (3,95 km²) |
| PSČ | 798 52 |
| Počet domů | 92 (2011)[2] |
  Runářov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 143618 |
| Kód k. ú. | 743615 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Runářov (německy Runarz) je vesnička 3 km jižně od Konice. Je s Konicí spojena silnicí z Jednova a protéká jí potůček runářovský.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice byl odvozen od osobního jména Rúnář totožného s obecným rúnář - „kdo stříhá ovčí vlnu nebo ji dále zpracovává“. Význam místního jména byl „Rúnářův majetek“. Ze 14., 15. a 17. století je občas doložen tvar Rýmařov vzniklý záměnou jmen.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zpráva o Runářově je z roku 1351. Tehdy drželi Konici s několika sousedními vesnicemi i s Runářovem synové Adam z Choliny, Adam a Jan z Konice a roku 1379 bratři Kropáčkovi z Holštejna.
Za protektorátu byl zabrán přímo do Říše. Patřil do okresu Moravská Třebová, byl vyfařen z Konice a přifařen do Německého Brodku. Od roku 1960 je v okrese prostějovském.
Obecní pečeť měla ve znaku dvě ratolesti a v nich strom a u něho běžící zvíře, snad zajíce.
Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Původně byli runářovští Češi. Následkem válek a nemocí byly některé obce na Konicku vysídleny. Roku 1669 čítal Runářov jen 14 popisných čísel a měl 84 obyvatel. Všichni měli příjmení česká. Roku 1690 v seznamu poddaných na panství konickém mají již všichni usedlíci v Runářově příjmení německé.
Roku 1834 čítal Runářov 123 domů a 618 obyvatel, roku 1869 129 domů a 769 obyvatel, roku 1880 131 domů a 748 obyvatel (645 Němců, 10 Čechů), roku 1890 126 domů a 780 obyvatel (771 Němců, 9 Čechů), roku 1913 846 obyvatel, roku 1921 137 domů a 662 obyvatel (119 Čechů a 543 Němců), roku 1930 139 domů a 627 obyvatel (547 Němců, 79 Čechů a 1 cizinec).
Po vysídlení Němců roku 1947 bylo zde napočítáno 312 Čechů a roku 1970 klesl počet obyvatel obce na 246.
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Runářov | 769 | 748 | 746 | 780 | 727 | 662 | 627 | 349 | 334 | 246 | 233 | 155 | 159 | 134 |
| Počet domů | část Runářov | 129 | 131 | 131 | 126 | 140 | 137 | 139 | 111 | 85 | 73 | 63 | 86 | 90 | 92 |
Škola[editovat | editovat zdroj]
Původně byl Runářov přiškolen k farní škole konické. V obci byla povolena škola teprve roku 1781. Z Veselé chodili později do Runářova školský pomocník. Roku 1804 byla zde škola s vyučovacím jazykem německým obnovena. Školní budova byla postavena v letech 1872–1875. Roku 1918 byla zde zřízena pro českou menšinu česká jednotřídka.
Trati měly názvy většinou německé: Otterfeld (Zmijí pole), Otterwald (Zmijí les), Graben (Jamy, Doly), Trub (tmavé, smutné místo). České pojmenování měly trati: Švábensko (polní i lesní), Křivé pole, Obecní pole, České pole, Zadní les, Na hranicích, Oblisko, Hura, Horka, Březina.
Návrat kočky divoké[editovat | editovat zdroj]
V okolí Runářova se v roce 2022 začal realizovat projekt Felis silvestris – reintrodukce kočky divoké do krajiny.[5] Podle modelů patří krajina Drahanské vrchoviny mezi oblasti s vhodnými podmínkami pro život těchto zvířat v České republice.[6]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Památná deska připomínající osídlení obce českým obyvatelstvem po druhé světové válce -
Kříž u zemědělského družstva -
Boží muka u silnice na Konici -
-
-
-
Panorama[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 398, 399.
- ↑ Runářov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Felis Silvestris [online]. Fond ochrany přírody [cit. 2023-01-22]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠKOVÁ, Jana. Rozšíření kočky divoké (Felis silvestris) v ČR / geomatické modelování a ekologický přístup. Praha, 2015 [cit. 2023-01-22]. 88 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Pavel Hulva. s. 75. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BLÖSL, Joachim (ed.): Die Sprachinsel Deutsch-Brodek-Wachtel. 1. Teil, Die Geschichte der Sprachinsel. Znaim 1921.
- BLÖSL, Joachim (ed.): Die Sprachinsel Deutsch-Brodek-Wachtl. 2. Teil, Die Volkskunde. Landskron 1927.
- BURIAN, Bohumil: Konický okres. Brno 1939.
- SEDLÁK, Karel. Místní jména na Litovelsku a Konicku. Litovel 1959.
- TILSCHER, Georg: Runarz. Das Bild eines deutschen Sprachinseldorfes. München 1961.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Runářov na Wikimedia Commons - Runářov – webová prezentace
- Runářov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
