Hryzec vodní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHryzec vodní
alternativní popis obrázku chybí
Hryzec vodní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďkřečkovití (Cricetidae)
Podčeleďhrabošovití (Arvicolinae)
Rodhryzec (Arvicola)
Binomické jméno
Arvicola amphibius
(Linnaeus, 1758)
Synonyma
  • Arvicola terrestris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hryzec vodní (Arvicola amphibius) je hlodavec z čeledi křečkovití. V Česku je to běžný druh, z našich hrabošů druhý největší (po ondatře).[2]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Vědecká[editovat | editovat zdroj]

  • Arvicola terrestris

Česká[editovat | editovat zdroj]

  • hraboš vodní
  • hraboš zemní
  • krysa vodní
  • myš vodní[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Vědecký binomický název je Arvicola amphibius; dříve byl znám jako A. terrestris. Zmatek pramení ze skutečnosti, že Linné popsal dva druhy hraboše vodního na stejné stránce téže práce. Tyto dvě formy jsou nyní všeobecně považovány za stejný druh. Bylo uznáno jako A. amphibius (Linnaeus, 1758), protože první zdroj, který spojil dvě formy, s nimiž Linnaeus zacházel odděleně, do jednoho druhu, si jako platné jméno vybral A. amphibius. [2] Tento druh je široce známý pod synonymem A. terrestris, které bylo po mnoho desetiletí považováno za platné jméno.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem připomíná potkana. Má zpravidla tmavohnědou barvu srsti, spodní část těla bývá světlejší.

Rozměry dospělých jedinců:[2][4]

  • délka těla: 140–220 mm
  • délka ocasu: 65–140 mm
  • hmotnost: 70–300 g

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Vyhrabává si chodby a nory v březích vodních toků nebo rybníků. Velmi dobře plave, živí se podzemními částmi rostlin a může škodit na zahradách v okolí vod. Rychle se rozmnožuje, takže na některých místech bývá při přemnožení považován za škůdce.[5]. Odchyt je obtížný úkol, protože se pastím většinou vyhýbá. Na zimu shromažďuje zásoby potravy, případně se živí kořeny stromků v podzemí.

Mezi jeho nepřátele patří různé sovy a především norci. Po výrazném úbytku norka evropského je jeho hlavním predátorem norek americký, jenž může přispět i k dramatickému poklesu stavů tohoto hlodavce.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-06]
  2. a b c ANDĚRA, Miloš; GAISLER, Jiří. Savci České republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2019. 286 s. S. 144-145. 
  3. BioLib.cz [cit. 2009-08-04]. Dostupné online. 
  4. Fact Sheet The Water Vole Arvicolla terrestris. Activities: The Mammal Society [online]. 2009-06-09 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  5. příroda.cz [cit. 2009-08-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]