Přirovnání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přirovnání je pojmenování na základě srovnání, podobnosti dvou subjektů. Působí jako oživení projevu: otevírá široké pole lidské představivosti a činí projev mnohem rozmanitější a zajímavější.[1]

Přirovnání v češtině[editovat | editovat zdroj]

Přirovnání se nejčastěji tvoří pomocí částice jako:

  • je chytrý jako liška
  • bystrý jako rys
  • starý jako Pes

Existuje však mnoho jiných způsobů jak přirovnání vytvářet:

  • za – má sílu za koně
  • komparativ + než – má se hůře než pes
  • komparativ bez předložky – má se hůře psa
  • nad, přes – je chytrý nad lišku
  • označení pomocí metaforbaba, tele, křeček

Přirovnání často pracují s nadsázkou, mají velmi zesílený význam: chováš se jako blázen, pálí to jako oheň. Význam přirovnávacího slova tak může být poměrně nezřetelný – flek jako Brno (tj. velký jako Brno), pálí jako čert (snad proto, že čert žije v pekle?), rýma jako hrom (hlučná, silná jako hrom). Někdy může docházet až k úplné desémantizaci (ztrátě významu) a přirovnání zůstává pouze zveličovací, zdůrazňovací, expresivní smysl – přirovnání jako prase, jako sviňa apod. lze spojit prakticky s jakýmkoli výrazem: díra jako prase, opilý jako prase, bolest jako prase atd.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KYSELOVÁ, Martina. Přirovnání v jazyce. Český rozhlas Plzeň [online]. 23. 9. 2010 [cit. 2020-01-31]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]