Aliterace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Aliterace čili náslovný rým (starším pravopisem alliterace) je stylistická figura (literární technika), založená na tom, že se na začátku slov verše (nebo prostě na začátku několika slov) opakuje stejná hláska nebo skupina hlásek[1], např. plyne peníz po penízku“ (středověká vagantská poezie) Slovo do světa stvořenie“.

Někdy jsou do aliterace zahrnuty i předložky, jindy ne. Je velmi rozšířená jak v poezii, tak v próze – v próze zejména u jmen jednotlivých postav (např. Ufňukaná Uršula).

Aliterace podporuje eufonii, mimoto má funkci mnemotechnické pomůcky. Na aliteraci byla založena poezie ve starogermánských jazycích (viz aliterační verš), jako stylistická ozdoba v běžných básních byla častá v období romantismu (zejm. Poe, často aliteraci užíval také Richard Wagner ve svých operních libretech). Skvělým příkladem aliterace je sloka z epické básně Píseň o starém námořníkovi:

The fair breeze blew, the white foam flew,
The furrow followed free;
We were the first that ever burst
Into that silent sea.[2]
(Samuel Taylor Coleridge, The Rime of the Ancient Mariner)

Aliterace se často užívá v reklamě a současné kultuře (Coca-Cola) – aliterace v názvu výrobku totiž může na zákazníka působit příznivě.

Obdobou aliterace je tautogram, text, jehož jednotlivá slova začínají stejným písmenem: Veni, vidi, vici (Julius Caesar), Love's Labours Lost (William Shakespeare), Maria Mater Misericordiae. Dante v Božské komedii se setkal s třemi divokými zvířaty, pantherem (lonza), lvem (leone), a vlčici (lupa), což je také aliterace.

Známou aliterací je humorná povídka Vlasty Redla Hoří, v níž všechna slova začínají hláskou h.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Josef Brukner, Jiří Filip, Poetický slovník, Mladá fronta, Praha 1997, s. 19-21.
  2. Wiktor Jarosław Darasz, Mały przewodnik po wierszu polskim, Kraków 2003, s. 130 (polsky).