Píseň o starém námořníkovi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Píseň o starém námořníkovi
Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého
Autor Samuel Taylor Coleridge
Původní název The Rime of the Ancient Mariner
Překladatel Josef Václav Sládek
Jazyk angličtina
Žánry romantická balada
Datum vydání 1798
Česky vydáno 1897
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Píseň o starém námořníkovi (1798, The Rime of the Ancient Mariner) je balada anglického romantického básníka Samuela Taylora Coleridgeho, jejíž hrdina se proviní tím, že na moři zabije bezdůvodně albatrosa, a je za to potrestán tajemnými přírodními silami.[1]

Vznik balady[editovat | editovat zdroj]

Báseň, napsaná ve čtyřveršové a šestiveršové strofě balad z angloskotského pohraničí (tzv. border-ballads, tj. pomezní balady)[2], vyšla poprvé roku 1798 v básnické sbírce Lyrické balady (Lyrical Ballads), kterou Coleridge napsal společně se svým přítelem a básníkem Williamem Wordsworthem a která je považována za skutečný počátek anglického romantismu.[1]

Přestože sbírka vznikla jako výsledek tvůrčí spolupráce obou básníků, je Wordsworthův podíl na baladě nejasný. Podle jeho vyjádření pochází klíčový motiv zastřelení albatrosa od něho, když Coleridgeho seznámil s knihou A Voyage Round The World by Way of the Great South Sea (1726), kterou napsal kapitán George Shelvocke a ve které se tento motiv objevuje.[3] Coleridge však svému příteli uznal autorství pouze několika veršů.[1]

Mnozí literární kritikové zase předpokládají, že inspirací pro báseň byla plavba kapitána Thomase Jamese do Arktidy roku 1631[4] nebo plavba kapitána Jamese Cooka do jižních moří v letech 17721775[5] Jiní vidí podobnost příběhu starého námořníka s pověstí o Bludném Holanďanovi[6] nebo s příběhem Ahasvera (věčného Žida). který za své provinění musí až do soudného dne bloudit po zemi.[7]

Pro druhé vydání Lyrických balad roku 1800 Coleridge báseň upravil (snažil se zmírnit silně archaizující básnický jazyk balady) a definitivní podobu jí dal roku 1817 ve sbírce Sybiliny lístky (Sybilline Leaves), kdy se v margináliích (poznámkách na okraji textu) pokusil vysvětlit nejasnosti týkající se rozlišení démonických a andělských duchů objevujících se v příběhu.[1]

Přes nepochopení některých Coleridgeových přátel (zvláště Robertem Southeym) i většiny tehdejších literárních kritiků se balada stala nejvýznamnější Coleridgeovu básní a zasloužila se o komerční úspěch Lyrických balad.[1]

Obsah balady[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého

Báseň zásadním způsobem transformuje hlavní téma lidové balady, kterým je provinění proti lidskému nebo přírodnímu řádu, po kterém následuje trest. Místo osudu nebo zákona v ní však na základě nahodilých (nikoliv příčinných) souvislostí působí tajemné a nepochopitelné síly.[1] Je uvedena slovy, že se jedná o "příběh o tom, kterak loď překročivší rovník byla bouří zahnána do ledových končin poblíž jižního pólu, načež zamířila do horkého zeměpásu v Tichém oceánu, jakož i o podivuhodných událostech, které se přitom přihodily, též i o způsobu, jakým se námořník do vlasti navrátil.".[8]

Vlastní vyprávění začíná tím, že tři mládenci pozvaní na svatbu potkají starého námořníka. Ten jednoho z nich zadrží a začne mu vyprávět svůj příběh. Svatebčan, jakoby očarován námořníkovým divokým zrakem, je nucen příběh vyslechnout.

Námořník líčí, jak jeho loď vyplula na jih a jak jí přálo počasí, dokud nepřekročila rovník. Pak přišla hrozná vichřice a zahnala loď mezi ledová pole u jižního pólu. Když už všichni ztráceli naději na záchranu, vynořil se z mlhy albatros, který jim ukázal cestu na sever a devět dní je na této cestě doprovázel. Pak jej starý námořník naprosto zbytečně a bez příčiny zastřelil kuší.

Posádka nejprve námořníka proklínala za to, že zabil ptáka, který všem přinesl štěstí. Když se však rozplynula mlha a stále vál příznivý vítr, začala námořníkův čin schvalovat, čímž se stali spoluviníky jeho zlého činu. Když loď téměř dosáhla rovníku, vítr najednou utichl a loď zůstala uvězněna v zahnívajícím tropickém moři plném hemžící se slizké havěti. Pod žhnoucím sluncem začali všichni trpět strašlivou žízní a mnohé ve snách pronásledoval Duch vládnoucí polárním končinám. Posádka se v zoufalství snažila veškerou vinu svalit na starého námořníka a pověsili mu na krk místo kříže zabitého ptáka.

Když námořník zahlédl v dálce loď, všichni se radovali do té doby, než zjistili, že jde o vrak, který se k nim blížil ničím nepoháněn. Jeho posádku tvořil kostlivec (Smrt) a přízračná žena zvaná Život ve smrti (Life-in-Death). Přízraky hráli spolu v kostky o posádku a Život ve smrti vyhrála námořníka. S východem měsíce pak všichni členové posádky až na námořníka padli mrtvi na palubu a námořníkovi připadalo, že jejich oči jej pronásledují prokletím.

Hněv námořníka na tvory z moře kolem lodi za to, že žijí, zatímco jeho druhové zemřeli, byl po sedmi dnech vystřídán soucitem, který vyvolala krása mihotavé hry tvorů v měsíčním světle. Probudila se v něm schopnost modlit se a tvorům v duchu požehnal. Tím se začalo jeho prokletí lámat. Mrtvý albatros se mu svezl z krku a zmizel v hlubinách. Přišel déšť, který námořník přičítal zásahu Matky boží. Těla posádky, posedlá dobrými duchy, se zvedla a pomáhala řídit loď, kterou nadpřirozené andělské sily hnaly k severu až k námořníkovu rodnému břehu. Tam duchové opustili mrtvá těla posádky a ta opět padla na palubu. Vzápětí se loď potopila a námořníka zachránil lodivod, který se k lodi vydal na člunu.

Na břehu se námořník setkal se starým poustevníkem z lesní samoty. Zapřísahal ho, aby jej spasil, a pak přijal doživotní pokání. Od té doby musí chodit po světě a vykládat svůj příběh lidem, které potká, a tím je učit lásce a pokoře před vším, co Bůh stvořil a co miluje.

Po skončení vyprávění námořník sdělí svatebčanovi poučení o nutnosti lásky k veškerému tvorstvu a odchází. Svatebčan jíž nejde na svatbu, ale jako omráčený jde domů. Nazítří vstává jako moudřejší muž.

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

Film a televize[editovat | editovat zdroj]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

  • The Rime of the Ancient Mariner (1975), album britského skladatele Davida Bedforda.
  • The Ancient Mariner: A Rock Opera (1980), jihoafrická rocková opera Roberta Schrodera a Lee Johnsona.
  • The Rime of the Ancient Mariner, píseň britské skupiny Iron Maiden z jejího alba Powerslave (1984).
  • Good Morning Captain, píseň americké undergroundové rockové kapely Slint z alba Spiderland (1991), jedná se o adaptaci Písně o starém námořníkovi.
  • Albatross (2011), píseň brittské skupiny Wild Beasts.
  • The Rime of the Ancient Mariner (2012), album britské skupiny The Tiger Lillies.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Slovník spisovatelů - anglická literatura, Praha: Libri 2003. druhé opravené a doplněné vydání. S. 204-205.
  2. MACURA, Vladimír, a kol. Slovník světových literárních děl 2. 1. vyd. Praha: Odeon 1988. 464 s. S. 384-385.
  3. Voyage Round the World - The British Library
  4. Thomas James - Dictionary of Canadian Biography
  5. Captain Cook’s Voyages and Coleridge’s The Rime of the Ancient Mariner
  6. Flying Dutchman - Encyclopædia Britannica
  7. FULMER, O. Bryan. The Ancient Mariner and the Wandering Jew. Studies in Philology 66. University of North Carolina Press 1969. S. 797–815
  8. Jezerní básnící. Praha: Mladá fronta 1999, 1. vydání, přeložil Zdeněk Hron. S. 85.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]