Pleonasmus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pleonasmus (z řeckého πλεονασμóς, pleonasmos, nadbytek, přebytek) nebo pleonazmus je stylistický útvar, který vzniká, jestliže k vyjádření myšlenky použijeme nadbytečných slov.

Sémantický pleonasmus[editovat | editovat zdroj]

Nadbytečné nahromadění významově blízkých výrazů se nazývá sémantický pleonasmus. Někdy se považuje za stylistický nedostatek (např. „dárek zdarma“ nebo „všeobecný konsensus“).[1] Lze jej však používat i cíleně pro posílení či zdůraznění nějakého sdělení, např. „Viděl jsem to na vlastní oči.“[2], „I báli se bázní velikou.“ (Bible Kralická, Lukáš, 2, 9) nebo jako básnický prostředek, např. „po modrém blankytu bělavé páry hynou“ (Karel Hynek Mácha, Máj).

Syntaktický pleonasmus[editovat | editovat zdroj]

O syntaktický pleonasmus jde, pokud je ve větě použito slovo, které gramatika nevyžaduje nutně.

Příkladem je v angličtině připojování vedlejší věty pomocí that:

  1. I know you are coming.
  2. I know that you are coming.

Nebo ve španělštině vkládání zájmena pro vyjádření podmětu:

  1. Yo te amo.
  2. Te amo.

Pleonasmus podle Nového encyklopedického slovníku češtiny[editovat | editovat zdroj]

Nový encyklopedický slovník češtiny[3] uvádí, že pleonasmus je v klasické rétorice řečnická figura, jejíž podstatou je, že jazykový výraz obsahuje z hlediska významu redundantní (nadbytečné) části; takové informačně redundantní vyjádření má různé rétorické efekty, např. upoutání pozornosti, zdůraznění apod. Typický příklad: „Udělal jsem to svýma vlastníma rukama“.

V češtině (i v jiných jazycích) se slovo pleonasmus užívá neterminologicky (není termínem) jako označení významově nadbytečného vyjádření a často se užívá jako synonymum s neterminologicky užitým slovem tautologie. Jestliže není pleonastické vyjádření záměrné (má-li jím být docíleno rétorického nebo jiného efektu, tedy říct něco navíc, rozesmát někoho apod.), často se pokládá za chybu stylistickou nebo gramatickou. Příklady běžně se objevujících pleonasmů:

  • stupňování inherentních superlativů: nejoptimálnější (vs. optimální), nejjedinečnější (vs. jedinečný);
  • atribuce vlastnosti, která je obsažena ve významu substantiva: židovská synagoga (vs. židovská modlitebna), radioaktivní uran (vs. radioaktivní chemický prvek), soudní jurisdikce (vs. soudní moc); sbírky takových pleonasmů se objevují na internetu (např. biftek z hovězího masa, soukromý podnikatel aj.);
  • figura etymologická: žít život, lakovat lakem;
  • spojení cizího akronyma s českým nebo do češtiny přejatým jménem, jehož význam je už obsažen v akronymu: virus HIV, HIV virus (= Human Immunodeficiency Virus virus), RAM-paměť (= Random-Access Memory paměť), PDF formát (= Portable Document Format formát); taková spojení se označují žertovným termínem „redundant acronym syndrome syndrome“; je to pleonasmus sémantický, ale v češtině pragmaticky licencovaný tím více, čím méně je znám význam zkratky;
  • větná tautologie: „Pivo je pivo.“, „Napsal, co napsal.“, „Přijdu, až přijdu.“.

Opakem pleonasmu z hlediska logiky je kontradikce, z hlediska stylistiky oxymóron.

Některé pleonasmy uvedené na internetu[editovat | editovat zdroj]

„Ceny energií neustále rostou vzhůru.“, „hlavní protagonista“, „hospitalizovat v nemocnici“, „bonus zdarma“, „ustálená fráze“, „nevyžádaný spam“, „veřejně deklarovat“, „pomerančová oranžáda“, „znalost AJ jazyka“, „hokejová NHL“, „basketbalová NBA“, „velké verzálky“, „patkový serif“, „CD disk“, „osobní PC“, „LED dioda“ aj.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čeština s Olivou: Dárek zdarma. Novinky.cz [online]. 2017-09-12 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  2. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0607-9. S. 597. 
  3. KARLÍK, Petr. Pleonasmus. In: Petr KARLÍK, Marek NEKULA, Jana PLESKALOVÁ (eds.). CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. 2017 [cit. 30. 12. 2018]. Dostupné z:https://www.czechency.org/slovnik/PLEONASMUS

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]