Apostrofa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: apostrof – interpunkční znaménko.

Apostrofa (z řec. apo-strefó, obracím se jinam) je řečnická figura, v níž se mluvčí nebo pisatel „obrací jinam“ než k přítomnému publiku – k nepřítomné či zemřelé osobě, případně oslovuje neživou věc. Působivost apostrofy spočívá v tom, že provádí často překvapivou změnu adresáta řeči. Mluvčí v ní neoslovuje přímé posluchače, kteří se tak dostávají do postavení třetí osoby, svědka rozhovoru s někým jiným, nepřítomným. Apostrofa často začíná zvoláním. Vyskytuje se už ve starověké rétorice, v náboženské řeči a pak zejména v romantickém básnictví.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Kde je, smrti, tvé vítězství?
— Svatý Pavel[1]
Maria, panno přemocná.
— Karel Jaromír Erben [2]
Jen se točte, koně dřevění,
pěkně dokolečka točte se!
— Paul Verlaine[3]
Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!
— Karel Hynek Mácha[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. První list Korintským, 1Kor 15, 55 (Kral, ČEP).
  2. ERBEN, Karel. Kytice. [s.l.]: [s.n.] 
  3. Paul Verlaine, Dřevění koně. Přel. P. Kopta. In: P. Verlaine, Slova na strunách. Praha 1968, str, 76.
  4. Karel Hynek Mácha, Máj.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Apostrofa. Sv. 2, str. 533