Apostrofa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Apostrofa (z řec. apo-strefó, obracím se jinam) je řečnická figura, v níž se mluvčí nebo pisatel "obrací jinam" než k přítomnému publiku, k nepřítomné či zemřelé osobě, případně oslovuje neživou věc.

Stejný původ, ale zcela jiný význam má slovo apostrof, interpunkční znaménko.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Působivost apostrofy spočívá v tom, že provádí často překvapivou změnu adresáta řeči. Mluvčí v ní neoslovuje přímé posluchače, kteří se tak dostávají do postavení třetí osoby, svědka rozhovoru s někým jiným, nepřítomným. Apostrofa často začíná zvoláním. Vyskytuje se už ve starověké rétorice, v náboženské řeči a pak zejména v romantickém básnictví.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Kde je, smrti, tvé vítězství?
— Svatý Pavel[1]
Jen se točte, koně dřevění,
pěkně dokolečka točte se!
— Paul Verlaine[2]
Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!
— Karel Hynek Mácha[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Apostrofa. Sv. 2, str. 533

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. První list Korintským, 1K 15, 55 (Kral, ČEP).
  2. Paul Verlaine, Dřevění koně. Přel. P. Kopta. In: P. Verlaine, Slova na strunách. Praha 1968, str, 76.
  3. Karel Hynek Mácha, Máj.