Troskotovický dolní rybník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Troskotovický dolní rybník
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Vyhlášení 4. března 1998
Vyhlásil Krajský úřad Jihomoravského kraje
Nadm. výška 184 - 186 m n. m.
Rozloha 25,1796 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Brno-venkov
Umístění Troskotovice
Souřadnice
Troskotovický dolní rybník
Troskotovický dolní rybník
Další informace
Kód 1918
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Troskotovický dolní rybník je přírodní památka ev. č. 1918 východě od městyse Troskotovice v okrese Brno-venkov na řece Miroslavce. Geomorfologicky náleží Olbramovické pahorkatině. Rozkládá se na k.ú. Troskotovice, pouze ochranné pásmo zasahuje částečně na k.ú. Vlasatice. Důvodem ochrany je velká druhová diverzita živočišných druhů, vázaných na ekosystém mělké vodní plochy a přilehlé litorální porosty (Nařízení Okresního úřadu Znojmo ze dne 17.2.1998).

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Hlubší podloží tvoří vyvřeliny brněnského masivu, překryté karbonátickými sedimenty jurského stáří o mocnosti několik set metrů, nad nimi leží vrstvy písků a písčitojílovitých sedimentů neogénu karpatské předhlubně. Svrchní fluviální, eolické a svahové sedimenty náleží kvartéru.[1]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Břehy kryje souvislý stromový porost, který odděluje rybník od okolní zemědělské krajiny. V pásmu vrbin převládá vrba křehká (Salix fragilis), vrba bílá (S. alba), vrba ušatá (S. aurita) a vrba popelavá (S. cinerea), dále tam roste jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše šedá (Alnus incana), topol bílý (Populus alba) a třešeň ptačí (Cerasus avium). V keřovém patru bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaeus) a kalina obecná (Viburnum opulus), v bylinném patru čarovník pařížský (Circaea lutetiana), děhel lesní (Angelica sylvestris), komonice nejvyšší, kostřava obrovská (Festuca gigantea), kozinec cizrnovitý, kruštík širolistý (Epipactis helleborine), nadmutice bobulnatá a popenec obecný (Glechoma hederacea), z vodních rostlin jsou zastoupeny např. lakušník okrouhlý, okřehek malý a šejdračka bahenní.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Ornitologický průzkum v roce 2015 zjistil 19 hnízdících zvláště ohrožených druhů ptáků a dalších 56 hnízdících druhů. Celkem bylo zjištěno 94 druhů ptáků. Zvláště chráněné hnízdící druhy zastupuje orel mořský (Haliaeetus albicilla), holub doupňák (Columba oenas), chřástal vodní (Rallus aquaticus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), žluva hajní (Oriolus oriolus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), kopřivka obecná (Anas strepera), lejsek šedý (Muscicapa striata), moták pochop (Circus aeruginosus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka roháč (Podiceps cristatus), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Z dalších hnízdích ptáků je to bukač velký (Botaurus stellaris) a husa velká (Anser anser). Obojživelníky zastupuje kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan ostronosý (Rana arvalis) a skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Za zmínku stojí i vzácnější vlhkomilné druhy střevlíkovitých brouků – Dyschirius chalybeus gibbifrons, Bembidion doris, Agonum lugnes, Chlaenius tristis, Oodes gracilis, Badister unipustulatus, Demetrias atricapillus, Paradromius longiceps a další.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACKOVČIN, P. (ed.). Chráněná území ČR, svazek IX. Brněnsko. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2007. 932 s. ISBN 978-80-86305-02-8. S. 635. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]