Cvrčilka slavíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxCvrčilka slavíková
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Podřád zpěvní (Passeri)
Infrařád Passerida
Nadčeleď Sylvioidea
Čeleď cvrčilkovití (Locustellidae)
Rod cvrčilka (Locustella)
Binomické jméno
Locustella luscinioides
Savi, 1824
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) je středně velkým druhem pěvce z čeledi cvrčilkovitých (Locustellidae) dříve řazených do čeledi pěnicovitých.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří 3 poddruhy: západní část areálu rozšíření po severní a střední Ural obývá cvrčilka slavíková evropská (Locustella luscinioides luscninioides), východní Ukrajinu až jižní Ural a Předkavkazí c. s. sarmatská (L. l. sarmatica) a území od Malé Asie přes Blízký východ a od Uralu na východ c. s. turkestánská (L. l. fusca).[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Menší než vrabec (délka těla 13,5–15 cm). Je celkově nenápadně zbarvená – shora olivově šedohnědá, zespodu špinavě bílá s rezavě šedými boky. Obě pohlaví se zbarvením nijak neliší.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Má evropsko-turkestánský typ rozšíření, hnízdí v Evropě, Asii a severozápadní Africe. Je tažná, zimuje v subsaharské Africe.[2] Hnízdí v rozlehlých vysokých rákosinách.[4]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice hnízdí na celém území v nižších polohách (do nadmořské výšky max. 665 m n. m.). První prokázaná hnízdění z našeho území pochází po expanzi do střední Evropy ze 40. let 20. století, počet hnízdících párů pak stoupá po další expanzní vlně v letech 1960-70. Celková početnost byla v letech 1985-89 odhadnuta na 400-750 párů, v letech 2001-2003 na 450-900 párů.[2][5]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Monogamní druh, výjimečně jsou známy i případy polygamie. Hnízdo je nízko v hustém porostu, zpravidla nad suchým podkladem. Ve snůšce je 4-5 bílých, jemně tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 19,7 x 14,6 mm. Jejich inkubace trvá 12-13 dnů, sedí oba ptáci. Mláďata krmí oba rodiče; hnízdo opouštějí po 11-15 dnech a samostatnosti dosahují ve věku 25-30 dnů. Pohlavně dospívají v 2. kalendářním roce.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potrava je výhradně živočišná, tvořená hlavně hmyzem.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. a b c d e HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  3. SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  4. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]