Cvrčilka slavíková
 Cvrčilka slavíková | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Infrařád | Passerida |
| Nadčeleď | Sylvioidea |
| Čeleď | cvrčilkovití (Locustellidae) |
| Rod | cvrčilka (Locustella) |
| Binomické jméno | |
| Locustella luscinioides (Savi, 1824) | |
 Rozšíření cvrčilky slavíkové
hnízdiště
migrace
zimoviště
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) je malým druhem pěvce z čeledi cvrčilkovitých (Locustellidae) dříve řazených do čeledi pěnicovitých.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Tvoří 3 poddruhy.
- L. l. luscninioides – cvrčilka slavíková evropská obývá západní část areálu rozšíření po severní a střední Ural.
- L. l. sarmatica – cvrčilka slavíková sarmatská obývá Východní Ukrajinu až jižní Ural a Předkavkazí.
- L. l. fusca – cvrčilka slavíková turkestánská obývá území od Malé Asie přes Blízký východ od Uralu na východ.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Menší než vrabec (délka těla 13,5–15 cm). Je celkově nenápadně zbarvená – shora olivově šedohnědá, zespodu špinavě bílá s rezavě šedými boky. Obě pohlaví se zbarvením nijak neliší.[3]
-
Zpívající cvrčilka slavíková (video)
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Má evropský typ rozšíření, hnízdí v Evropě, Asii a severozápadní Africe. Je tažná, zimuje v subsaharské Africe.[2] Hnízdí v rozlehlých vysokých rákosinách.[4]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
V České republice hnízdí na celém území v nižších polohách (do nadmořské výšky max. 665 m n. m.). První prokázaná hnízdění z našeho území pochází po expanzi do střední Evropy ze 40. let 20. století, počet hnízdících párů pak stoupá po další expanzní vlně v letech 1960–70. Celková početnost byla v letech 1985–89 odhadnuta na 400–750 párů, v letech 2001–2003 na 450–900 párů.[2][5]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Monogamní druh, výjimečně jsou známy i případy polygamie. Hnízdo je nízko v hustém porostu, zpravidla nad suchým podkladem. Ve snůšce je 4–5 bílých, jemně tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 19,7 × 14,6 mm. Jejich inkubace trvá 12–13 dnů, sedí oba ptáci. Mláďata krmí oba rodiče; hnízdo opouštějí po 11–15 dnech a samostatnosti dosahují ve věku 25–30 dnů. Pohlavně dospívají v 2. kalendářním roce.[2]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Potrava je výhradně živočišná, tvořená hlavně hmyzem.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu cvrčilka slavíková na Wikimedia Commons 
Taxon Locustella luscinioides ve Wikidruzích
