Pekárna (jeskyně)
| Pekárna | |
|---|---|
Jeskyně Pekárna | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát | |
| Místo | Mokrá |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′31,07″ s. š., 16°44′46,28″ v. d. |
| Památkový status | kulturní památka (Česko) |
| Kód památky | 28631/7-7033 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Pekárna | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeskyně Pekárna | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 31. prosince 1933 |
| Zrušení | 30. listopadu 2025 |
| Nadm. výška | 330 m n. m. |
| Rozloha | 0,1 ha |
| Poloha | |
| Stát | |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-venkov |
| Umístění | Mokrá |
| Další informace | |
| Kód | 143 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pekárna (dříve též Kostelík nebo Díravica, 361 m n. m.) je velká tunelovitá jeskyně v jižní části Moravského krasu, v katastrálním území Mokrá u Brna (součást obce Mokrá-Horákov), 1,5 km jihovýchodně od obce Ochoz u Brna. Svým až 6 m vysokým a 23 m širokým portálem se otevírá do údolí Říčky. Představuje významné archeologické naleziště, které je chráněno jako kulturní památka České republiky.[1]
Do roku 2025 byla jeskyně se svým nejbližším okolím klasifikována také jako národní přírodní památka (NPP) Jeskyně Pekárna. Při revizi Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) však Agentura ochrany přírody a krajiny ČR dospěla k názoru, že výnos Ministerstva školství a národní osvěty z roku 1933, ve které byla jeskyně Pekárna označena za přírodní památku, není dostatečnou vyhlašovací dokumentací zvláště chráněného území (a jinou dokumentaci se nalézt nepodařilo). K 30. listopadu 2025 proto došlo k vyřazení NPP Jeskyně Pekárna z evidence ÚSOP a tedy faktickému zrušení chráněného území. Lokalita nadále zůstala chráněna jako součást rozlehlejší přírodní rezervace Údolí Říčky.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jeskyně je tvořena jedinou 64 m dlouhou chodbou, která je téměř až na konec osvětlena denním světlem. Konec jeskyně tvoří velký balvanitý zával pod komínem. Existuje předpoklad, že chodba míří za závalem dále směrem na Hostěnice, ale pokusy o proniknutí závalem pomocí dvou štol v letech 1947, 1952 a 1959 nevedly k úspěchu. Jeskyně patrně představuje paleovývěrovou jeskyni vod, tekoucích od dnešního Hostěnického propadání.
Dějiny výzkumů
[editovat | editovat zdroj]Jeskyně je jedinečnou archeologickou lokalitou, která byla zkoumána řadou archeologů: 1880 Jan Knies, 1881 Jindřich Wankel, 1884–1885 Martin Kříž atd., nejvíce ji proslavil výzkum prof. Karla Absolona v letech 1925–1930; plošinu před jeskyní zkoumal v letech 1954 a 1961–1965 Bohuslav Klíma a v letech 1986–1987 Jiří Svoboda (oba Archeologický ústav Brno).
Výzkumy prokázaly osídlení od období paleolitu přes neolit (kultura s lineární keramikou), dobu bronzovou až po dobu halštatskou (kulturu horákovskou). Paleolitické osídlení, které je samozřejmě nejvýraznější, začíná již středopaleolitickým micoquienem, ojedinělé nálezy svědčí pro počátek mladšího paleolitu, těžiště osídlení a nejdůležitější nálezy však byly ve 2–3 vrstvách, spadajících z větší části do prvního teplejšího výkyvu pozdního glaciálu (do staletí kolem roku 11 000 př. n. l.) a patřily magdalénienu: několik ohnišť, kosti soba, koně a hojně zajíce, zbraně a nástroje nejen kamenné, ale i četné kostěné a parohové. Z nálezů jsou proslulé zejména rytiny na koňských žebrech, „Souboj bizonů“ (nález z roku 1927) a „Pasoucí se koně“ (1963), zobrazující dva pro zdejší lovce zřejmě nejvýznamnější druhy zvěře, dále na provrtaném parohu vyrytí dva medvědi nebo koňské i jiné zvířecí hlavy na lžícovitých kostěných předmětech. Tyto rytiny jsou unikátní tím, že jde o první dochované ztvárnění ohraničené scény oproti běžným nálezům rytin a maleb jednotlivých (nebo více nesouvisejících) objektů.
Nálezy ze starších vykopávek jsou uloženy a vystaveny především v Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně, mladší pak v Archeologickém ústavu v Brně.
V literatuře
[editovat | editovat zdroj]Jeskyně vystupuje jako dočasný útulek lovecké tlupy z knihy Lovci mamutů od Eduarda Štorcha. V ději knihy jsou zakomponovány výše zmíněné nálezy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-01]. Identifikátor záznamu 139953 : Jeskyně Pekárna, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Maloplošná zvláště chráněná území: Jeskyně Pekárna. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2025-12-16]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. S. 212–214.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pekárna na Wikimedia Commons - Jeskyně Pekárna – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2006-10-15 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online.
- Kategorie IUCN III
- Jeskyně v Moravském krasu
- Národní přírodní památky v Jihomoravském kraji
- Chráněná území v okrese Brno-venkov
- Chráněná území v Drahanské vrchovině
- Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1933
- Kulturní památky v okrese Brno-venkov
- Archeologické lokality v Jihomoravském kraji
- Mokrá-Horákov
- Zrušené národní přírodní památky v Česku
