Pekárna (jeskyně)

Zdroje k infoboxuNárodní přírodní památka; Jeskyně Pekárna
	IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	31. prosince 1933
Zrušení	30. listopadu 2025
Nadm. výška	330 m n. m.
Rozloha	0,1 ha
Poloha
Stát	Česko
Kraj	Jihomoravský
Okres	Brno-venkov
Umístění	Mokrá
Další informace
Kód	143
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Pekárna
	Jeskyně Pekárna
Údaje o jeskyni
Stát	Česko
Místo	Mokrá
Zeměpisné souřadnice	49°14′31,07″ s. š., 16°44′46,28″ v. d.
Památkový status	kulturní památka (Česko)
Kód památky	28631/7-7033 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	Pekárna
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pekárna (dříve též Kostelík nebo Díravica, 361 m n. m.) je velká tunelovitá jeskyně v jižní části Moravského krasu, v katastrálním území Mokrá u Brna (součást obce Mokrá-Horákov), 1,5 km jihovýchodně od obce Ochoz u Brna. Svým až 6 m vysokým a 23 m širokým portálem se otevírá do údolí Říčky. Představuje významné archeologické naleziště, které je chráněno jako kulturní památka České republiky.^[1]

Do roku 2025 byla jeskyně se svým nejbližším okolím klasifikována také jako národní přírodní památka (NPP) Jeskyně Pekárna. Při revizi Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) však Agentura ochrany přírody a krajiny ČR dospěla k názoru, že výnos Ministerstva školství a národní osvěty z roku 1933, ve které byla jeskyně Pekárna označena za přírodní památku, není dostatečnou vyhlašovací dokumentací zvláště chráněného území (a jinou dokumentaci se nalézt nepodařilo). K 30. listopadu 2025 proto došlo k vyřazení NPP Jeskyně Pekárna z evidence ÚSOP a tedy faktickému zrušení chráněného území. Lokalita nadále zůstala chráněna jako součást rozlehlejší přírodní rezervace Údolí Říčky.^[2]

Popis

Jeskyně je tvořena jedinou 64 m dlouhou chodbou, která je téměř až na konec osvětlena denním světlem. Konec jeskyně tvoří velký balvanitý zával pod komínem. Existuje předpoklad, že chodba míří za závalem dále směrem na Hostěnice, ale pokusy o proniknutí závalem pomocí dvou štol v letech 1947, 1952 a 1959 nevedly k úspěchu. Jeskyně patrně představuje paleovývěrovou jeskyni vod, tekoucích od dnešního Hostěnického propadání.

Dějiny výzkumů

Jeskyně je jedinečnou archeologickou lokalitou, která byla zkoumána řadou archeologů: 1880 Jan Knies, 1881 Jindřich Wankel, 1884–1885 Martin Kříž atd., nejvíce ji proslavil výzkum prof. Karla Absolona v letech 1925–1930; plošinu před jeskyní zkoumal v letech 1954 a 1961–1965 Bohuslav Klíma a v letech 1986–1987 Jiří Svoboda (oba Archeologický ústav Brno).

Výzkumy prokázaly osídlení od období paleolitu přes neolit (kultura s lineární keramikou), dobu bronzovou až po dobu halštatskou (kulturu horákovskou). Paleolitické osídlení, které je samozřejmě nejvýraznější, začíná již středopaleolitickým micoquienem, ojedinělé nálezy svědčí pro počátek mladšího paleolitu, těžiště osídlení a nejdůležitější nálezy však byly ve 2–3 vrstvách, spadajících z větší části do prvního teplejšího výkyvu pozdního glaciálu (do staletí kolem roku 11 000 př. n. l.) a patřily magdalénienu: několik ohnišť, kosti soba, koně a hojně zajíce, zbraně a nástroje nejen kamenné, ale i četné kostěné a parohové. Z nálezů jsou proslulé zejména rytiny na koňských žebrech, „Souboj bizonů“ (nález z roku 1927) a „Pasoucí se koně“ (1963), zobrazující dva pro zdejší lovce zřejmě nejvýznamnější druhy zvěře, dále na provrtaném parohu vyrytí dva medvědi nebo koňské i jiné zvířecí hlavy na lžícovitých kostěných předmětech. Tyto rytiny jsou unikátní tím, že jde o první dochované ztvárnění ohraničené scény oproti běžným nálezům rytin a maleb jednotlivých (nebo více nesouvisejících) objektů.

Nálezy ze starších vykopávek jsou uloženy a vystaveny především v Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně, mladší pak v Archeologickém ústavu v Brně.

V literatuře

Jeskyně vystupuje jako dočasný útulek lovecké tlupy z knihy Lovci mamutů od Eduarda Štorcha. V ději knihy jsou zakomponovány výše zmíněné nálezy.

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-01]. Identifikátor záznamu 139953 : Jeskyně Pekárna, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Maloplošná zvláště chráněná území: Jeskyně Pekárna. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2025-12-16]. Dostupné online.

Literatura

SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. S. 212–214.

Související články

Údolí Říčky

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pekárna na Wikimedia Commons
Jeskyně Pekárna – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2006-10-15 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online.

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-01]. Identifikátor záznamu 139953 : Jeskyně Pekárna, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] Maloplošná zvláště chráněná území: Jeskyně Pekárna. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2025-12-16]. Dostupné online.

[1]

[2]