Svídovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Svídovec
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
PP Svídovec - vápencové skalky
PP Svídovec - vápencové skalky
Základní informace
Vyhlášení 2. dubna 1997
Vyhlásil Krajský úřad Jihomoravského kraje
Nadm. výška 360 - 440 m n. m.
Rozloha 26,6627 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Brno-venkov
Umístění Rohozec
Souřadnice
Svídovec
Svídovec
Další informace
Kód 1879
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Svídovec je přírodní památka ev. č. 1879 jihozápadně od obce Rohozec v okrese Brno-venkov. Oblast spravuje AOPK KS Brno. Geomorfologicky náleží do Žernovické hrásti v Hornosvratecké vrchovině.

Důvodem ochrany je významná lokalita kalcifilních druhů, lada navazující na rozsáhlé hlavně bukové porosty.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Hřbet kóty Svídovec (441 m n .m.) tvoří krystalické vápence devonského stáří. Na jihu na ně nasedají svory a migmatity, na severu biotitické a biotiticko-muskovitické pararuly. Jižní svahy ve spodní části pokrývá spraš, v níž jsou vyerodovány až 8 m hluboké strže. Z půd jsou ve vrcholové části zastoupeny rendziny, na zalesněných svazích hnědé půdy (kambizem typická), v potoční nivě typické fluvizemě. Na zemědělských plochách na jihu pak hnědozemě typické. Antropogenní tvary představují ve vrcholové části mělké kamenolomy s odvaly, na jižních a západních svazích agrární terasy a meze.[1]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Teplomilné a suchomilné travinobylinné porosty s křovinami převládají na východních až jihovýchodních svazích. Ojedinělá je zvláště chráněná vrabečnice roční (Thymelaea passerina) a kapradina vratička měsíční (Botrychium lunaria). K vzácným a ohroženým druhům patří černýš rolní (Melampyrum arvense), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), modřenec chocholatý (Muscari comosum) a růže keltská (Rosa gallica). Z dalších rostlin je zastoupen koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) a vstavač vojenský (Orchis militaris). Ojedinělé je zastoupení jalovce obecného (Juniperus communis).

Na západních a severozápadních svazích ve vzrostlém listnatém lese dominuje buk lesní (Fagus sylvatika), dále z dřevin je to dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides), lípa malolistá (Tilia cordata) a jedle bělokorá (Abies alba). Nepůvodní jsou smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V bylinném patru lesa roste hrachor jarní (Lathyrus vernus), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), strdivka nicí (Melica nutans), na sušších místech okrotice červená (Cephalanthera rubra), okrotice bílá (C. damasonium) a běžný pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias).

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Silná je populace ještěrky obecné (Lacerta agilis) a hnízdí tam ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Na východním svahu je švestkový sad. Ve vrcholové části se nacházejí pozůstatky po lámaní kamene v podobě malých, již zarostlých kamenolomů. Část ploch je kosena.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACKOVČIN, P. (ed.). Chráněná území ČRF, svazek IX. Brněnsko. Praha: AOPK a EkoCentrum Brno, 2007. 932 s. ISBN 978-80-86305-02-8. S. 172-173. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]