Babí lom (přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Babí lom
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Babí lom
Babí lom
Základní informace
Vyhlášení10.12.1990
VyhlásilKrajský úřad Jihomoravského kraje
Nadm. výška380 - 562 m n. m.
Rozloha24,91 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresBlansko, Brno-venkov
UmístěníLelekovice, Svinošice
Souřadnice
Babí lom
Babí lom
Další informace
Kód189
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Babí lom je přírodní rezervace ev. č. 189 mezi obcemi Lelekovice v okrese Brno-venkov a Svinošice v okrese Blansko, která zahrnuje skalnatý hřeben severojižního směru se stejnojmenným vrcholem. Hřeben je součástí Adamovské vrchoviny a tvoří samostatný geomorfologický okrsek Babí lom. Oblast spravuje Krajský úřad Jihomoravského kraje.[2]

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Podzim na hřebenu Babího lomu

Důvodem ochrany je zachování geomorfologicky i geologicky jedinečné a pozoruhodné lokality skalních útvarů s mozaikou přírodě blízkých až přirozených lesních společenstev extrémních stanovišť. Tato lokalita je svojí rozlohou na spodnodevonských slepencích v rámci České republiky unikátní.[2]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Výrazný hřeben tvoří strmě uložené lavice rudohnědých křemenných slepenců s vložkami arkózovitých pískovců, náležejících devonskému bazálnímu klastickému souvrství facie "Old Red" a tvořících šupinu mezi rozdílnými částmi brněnského masivu (metabazitová zóna a biotitický granodiorit typu Králova Pole). Mrazové zvětrávání ve starších čtvrtohorách dalo vznik četným balvanitým sutím, kamenným proudům a kamenným mořím. V půdním pokryvu převažuje ranker typický a kyselá a silně kyselá kambimem typická a kambizem dystrická.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Na převážné ploše extrémního stanoviště zůstala zachována mozaika lesních společenstev borovice lesní (Pinus sylvestris), dubu zimního (Quercus petraea) a buku s příměsí dalších dřevin: habr obecný (Carpinus betulus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javory (mléč, klen a babyka), jilm horský (Ulmus glabra), jeřáb břek (Sorbus torminalis) a dřín jarní (Cornus mas), v keřovém patru brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus), hloh dvoublizný (Crataegus oxyacantha), růže plstnatá (Rosa tomento) a převislá (Rosa pendulina) a řešetlák počistivý (Rhammus cathartica), v bylinném patru bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), bika hajní (Luzula nemorosa), česnáček lékařský (Alliaria officinalis), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), osladič obecný (Polypodium vulgare), ostřice bledavá (Carex pallescens), ostřice prstnatá (Carex digitata), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), rozrazil horský (Veronica montana), rozchodník velký (Sedum telephium), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica).[3]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Z hmyzí fauny je zastoupen např. drobníček Stigmella hahniella, píďalka běločárník dubový (Campaea honoraria) a okáč voňavkový (Brintesia circe), z obratlovců slepýš křehký (Anguis fragilis), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), krutihlav obecný (Jynx torquilla), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), v okolních lesích hnízdí datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), včelojed lesní (Pernis apivorus) a vzácně sýc rousný (Aegolius funereus).[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. a b PR Babí lom [online]. AOPK ČR [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. 
  3. POSPÍŠIL, Roman; BRZOBOHATÝ, Darek. Plán péče o Přírodní rezervaci Babí lom na období 2015-2021. 1. vyd. Brno: Lesoprojekt Brno a.s., 2014. 66 s. 
  4. MACKOVČIN, Peter. Chráněná území ČR Brněnsko, svazek IX.. 1. vyd. Praha, Brno: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2007. 932 s. ISBN 978-80-86305-02-8. S. 302. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]