Pavlovské mokřady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Pavlovské mokřady
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pavlovské mokřady
Pavlovské mokřady
Základní informace
Vyhlášení14. dubna 1988
VyhlásilKrajský úřad Jihomoravského kraje
Nadm. výška630–700[1] m n. m.
Rozloha124,31 ha[2][3]
SprávaKrajský úřad Jihomoravského kraje
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresBlansko
UmístěníBenešov
Souřadnice
Pavlovské mokřady
Pavlovské mokřady
Další informace
Kód1064
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Pavlovské mokřady jsou přírodní rezervace severně od osady Pavlov, části obce Benešov v okrese Blansko. Lokalita patří do přírodního parku Řehořkovo Kořenecko. Důvodem ochrany je rašeliniště přechodového až vrchovištního typu jako jediná lokalita v rámci geomorfologického celku Drahanské vrchoviny.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Z rostlin se na území vyskytuje prstnatec májový, upolín nejvyšší, kosatec sibiřský, zvonečník hlavatý, ďáblík bahenní, prstnatec plamatý, mečík střechovitý, tolije bahenní, všivec bahenní, všivec lesní, starček potoční, přeslička zimní, kozlík dvoudomý, rozrazil štítkovitý, violka bahenní, vrba pětimužná, vrba ušatá, bříza pýřitá, suchopýr úzkolistý, suchopýr pochvatý, jednokvítek velekvětý, korálice trojklaná, klikva bahenní či rosnatka okrouhlolistá.[1]

V minulosti se na lokalitě vyskytovali též hadí jazyk obecný, rozchodník huňatý a vachta trojlistá.[1]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Z živočišné říše na se v lokalitě nachází zmije obecná, čolek horský, linduška luční nebo bekasina otavní.[1] Pravidelně se na mokřadech objevuje čáp černý. Prostředí vyhovuje i šplhavcům, hnízdí zde například strakapoud malý. Z dravců jsou pravidelnými návštěvníky káně rousná a moták pochop. Pozorován zde byl i orel mořský či orlovec říční.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tůň vzniklá těžbou rašeliny

V dávnější minulosti byla luka odvodňována pouze mělkými příkopy.[1] K prvním závažnějším zásahům došlo v letech 1941 a 1942, kdy byla oblast odvodněna melioračními rýhami.[1]

Velké škody napáchaly odvodňovací práce z let 1959 - 1961, kdy byly meliorační rýhy značně prohloubeny a ve velkém těžena rašelina.[1]

K vyhlášení přírodní památky došlo roku 1988, k jejímu přehlášení o osm let později.[1]

Historie výzkumu[editovat | editovat zdroj]

Roku 1946 vyšla první zpráva zabývající se botanickým průzkumem lokality od jevíčského učitele Františka Továrka.[5] O dvacet let později vyšla práce Zbyška Továrka zabývající se komplexem rašelinných luk u Pavlova v časopise Malá Haná.[5]

Ve své diplomové práci popsal lokalitu roku 1957 Vladimír Řehořek.[5]

Oblast zkoumali pro potřeby ochrany přírody v roce 1960 Vladislav Kavka a Vladimír Souček.[5]

V letech 1981 a 1982 prováděl biogeografický průzkum Jan Lacina pro potřeby místního JZD Skály.[5]

Inventarizační průzkum a podrobné zpracování lokality pak provedla Jitka Svobodová v roce 1989.[5]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží tvoří kulmské droby a slepence, nad nimi se vyvinuly organozemní gleje a v souvislosti s rašelinným procesem i organozemní gleje, v úbočích přecházejících do pseudoglejí a pseudoglejových kambizemí.[1]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Nově budovaný rybník

Celou oblast odvodňuje říčka Bělá, která protéká jen pár set metrů jižně od chráněného území a pak jim protéká. V lokalitě svou vodou zásobuje několik rybníků a tůní, které vznikly při těžbě rašeliny[5]. Celá oblast je silně podmáčená, neboť jde o pramennou lokalitu Bělé.[1]

Kvůli vysychání oblasti byly v roce 2015 provedeny záchranné práce, v rámci kterých byl odbahněn Červený rybník a postaven nový, dvouhektarový rybník.[6]

V lokalitě se nacházejí rašeliniště.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality. 
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  3. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  4. PR Pavlovské mokřady, JM, CZ - eBird Hotspot. ebird.org [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g VANĚREK, Jiří. Blízké okolí [online]. © 2017 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online. 
  6. HRUŠKA, Radim. Záchrana mokřadu: Dvouhektarový rybník je téměř hotov [online]. 11.8.2015 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]