Kunštátská obora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Kunštátská obora
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Celkový pohled na přírodní památku Kunštátská obora a zámek od jihozápadu
Celkový pohled na přírodní památku Kunštátská obora a zámek od jihozápadu
Základní informace
Vyhlášení 10. února 1998
Vyhlásil Krajský úřad Jihomoravského kraje
Nadm. výška 400 - 465[1] m n. m.
Rozloha 10,1199 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Blansko
Umístění Kunštát
Souřadnice
Kunštátská obora
Kunštátská obora
Další informace
Kód 1921
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Kunštátská obora je přírodní památka ev. č. 1921 na jihozápadním okraji obce Kunštát v okrese Blansko. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Přírodní památka leží uvnitř přírodního parku Halasovo Kunštátsko.

Důvod ochrany[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany jsou listnaté porosty okolo zámku Kunštát s ptačími hnízdišti.

Hlavním cílem ochrany a péče je zajistit přirozený vývoj různých typů listnatých lesů s využitím a podporou přirozeného zmlazení.[2]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

V zámecké oboře jsou silně zastoupeny listnaté lesy 3. dubobukového a 4. bukového stupně, ze stromů se tu vyskytuje dub americký, lípa stříbrná, tis červený, zerav západní, šeřík čínský[3], jasan ztepilý, buk lesní, dub zimní, habr obecný, lípa srdčitá a lípa velkolistá, javor mléč a javor klen.[2]

Lokalita ale postupně zarůstá invazivními druhy, především smrkem ve východní části.[2]

V bylinném patře se nachází chráněná prvosenka jarní a hlístník hnízdák.[2][1] Z invazivních druhů se tu vyskytuje netýkavka malokvětá a ve východní části i třtina křovištní.[2]

Významné stromy[editovat | editovat zdroj]

Nová Jiříkova lípa

Na území přírodní památky stávala v minulosti Jiříkova lípa, která byla podle pověsti vysazena roku 1458.[3] Až do vážného poškození vichřicí roku 1954 měřila 26 metrů a měla průměr 184 cm.[3] Torzo se dochovalo až do 70. let 20. století.[3]

Roku 2008 byla na místě původního stromu vysazena nová Jiříkova lípa.[3]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na území přírodní památky se vyskytuje strakapoud malý, žluna zelená či veverka obecná.[2]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Severní hranici přírodní památky tvoří Kunštátský potok, který posléze vtéká do říčky Petrůvka, která teče těsně za celou západní hranicí Kunštátské obory.

Znečištění[editovat | editovat zdroj]

Znečištění je zřetelné především v údolí říčky Petrůvky, kde se nacházejí naplaveniny a v jejím korytě byly nalezeny i keramické střepy.[2]

Velkým zdrojem znečištění jsou turisté, kteří oblast hojně navštěvují.[2]

Negativní vliv na celkový obraz přírodní památky mají i polorozbořené krmelce na jejím území.[2]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží vystupující na povrch v podobě skalky

Podloží je tvořeno biotickými rulami s vložkami svorů a krystalickými vápenci, které v některých místech vystupují na povrch.[1]

Půda je tvořena mezotrofními až eutrofními kambizeměmi, kolek vyčnívajících skalek kambizemě rankrové až rankry.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Současná podoba obory byla vytvořena na počátku 19. století.[3]

Chráněnou byla celá oblast zámecké obory vyhlášena roku 1998.[3]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Kolem severní hranice prochází společně červená turistická značka červená a modrá turistická značka modrá turistická trasa ve směru Kunštát, Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice, respektive modrá ve směru Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč. Ta se také stáčí kolem jejího západního okraje.

Skrze přírodní památku vede naučná turistická značka naučná stezka.

V přírodní památce ani jejím okolí není nainstalovaná informační tabule vztahující se k chráněné oblasti.[2]

Vysoká koncentrace lidí má na přírodní památku negativní vliv: jedná se především o znečištění odpadky, rušení zvěře a vyšlapávání nových cestiček.[2]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality. 
  2. a b c d e f g h i j k KOHOUTKOVÁ, Klára. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kunštátska. Brno, 2009/2010. 216 s. Diplomová práce. Department of Forest Botany, Dendrology and Geobiocoenology (FFWT) - Mendelova Univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.. s. 93-101. Dostupné online. (čeština)
  3. a b c d e f g Zámecký areál [online]. Rev. 07.05.2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]