Kunštátská obora
 Kunštátská obora | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Celkový pohled na přírodní památku Kunštátská obora a zámek od jihozápadu | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 10. února 1998 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Jihomoravského kraje |
| Nadm. výška | 400–465[1] m n. m. |
| Rozloha | 10,37 ha[2][3] |
| Správa | Krajský úřad Jihomoravského kraje |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Blansko |
| Umístění | Kunštát |
| Souřadnice | 49°29′59,28″ s. š., 16°30′40,32″ v. d. |
  Kunštátská obora | |
| Další informace | |
| Kód | 1921 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kunštátská obora je přírodní památka na jihozápadním okraji obce Kunštát v okrese Blansko. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Přírodní památka leží uvnitř přírodního parku Halasovo Kunštátsko.
Důvod ochrany
[editovat | editovat zdroj]Předmětem ochrany jsou listnaté porosty okolo zámku Kunštát s ptačími hnízdišti.
Hlavním cílem ochrany a péče je zajistit přirozený vývoj různých typů listnatých lesů s využitím a podporou přirozeného zmlazení.[4]
Flóra
[editovat | editovat zdroj]V zámecké oboře jsou silně zastoupeny listnaté lesy 3. dubobukového a 4. bukového stupně, ze stromů se tu vyskytuje dub americký, lípa stříbrná (Tilia tomentosa), tis červený (Taxus baccata), zerav západní (Thuja occidentalis), šeřík čínský (Syringa × chinensis)[5], jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor mléč (Acer platanoides) a javor klen (Acer pseudoplatanus).[4]
Lokalita ale postupně zarůstá invazivními druhy, především smrkem (Picea) ve východní části.[4]
V bylinném patře se nachází chráněná prvosenka jarní (Primula veris) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis).[4][1] Z invazivních druhů se tu vyskytuje netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a ve východní části i třtina křovištní (Calamagrostis epigejos).[4]
Významné stromy
[editovat | editovat zdroj]
Na území přírodní památky stávala v minulosti Jiříkova lípa, která byla podle pověsti vysazena roku 1458.[5] Až do vážného poškození vichřicí roku 1954 měřila 26 metrů a měla průměr 184 cm.[5] Torzo se dochovalo až do sedmdesátých let 20. století.[5]
Roku 2008 byla na místě původního stromu vysazena nová Jiříkova lípa.[5]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Na území přírodní památky se vyskytuje strakapoud malý (Dryobates minor), žluna zelená (Picus viridis) či veverka obecná (Sciurus vulgaris).[4]
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Severní hranici přírodní památky tvoří Kunštátský potok, který posléze vtéká do říčky Petrůvka, která teče těsně za celou západní hranicí Kunštátské obory.
Znečištění
[editovat | editovat zdroj]Znečištění je zřetelné především v údolí říčky Petrůvky, kde se nacházejí naplaveniny a v jejím korytě byly nalezeny i keramické střepy.[4] Velkým zdrojem znečištění jsou turisté, kteří oblast hojně navštěvují.[4] Negativní vliv na celkový obraz přírodní památky mají i polorozbořené krmelce na jejím území.[4]
Geologie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Podloží je tvořeno biotickými rulami s vložkami svorů a krystalickými vápenci, které v některých místech vystupují na povrch.[1]
Půda je tvořena mezotrofními až eutrofními kambizeměmi, kolek vyčnívajících skalek kambizemě rankrové až rankry.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Současná podoba obory byla vytvořena na počátku 19. století.[5]
Chráněnou byla celá oblast zámecké obory vyhlášena roku 1998.[5]
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Kolem severní hranice prochází společně červená a modrá turistická trasa ve směru Kunštát, Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice, respektive modrá ve směru Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč. Ta se také stáčí kolem jejího západního okraje. Skrze přírodní památku vede naučná stezka.
V přírodní památce ani jejím okolí není nainstalovaná informační tabule vztahující se k chráněné oblasti.[4] Vysoká koncentrace lidí má na přírodní památku negativní vliv: jedná se především o znečištění odpadky, rušení zvěře a vyšlapávání nových cestiček.[4]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Cedule v blízkosti psího hřbitova -
Značka naučné stezky vedoucí skrze přírodní památku -
Padlý strom uvnitř přírodní památky -
Stromové patro -
Říčka Petrůvka před soutokem s Kunštátským potokem -
Kunštátský potok před soutokem s říčkou Petrůvka -
Psí hřbitov, za ním se rozkládá přírodní památka
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e f g h i j k KOHOUTKOVÁ, Klára. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kunštátska. Brno, 2009/2010. 216 s. Diplomová práce. Department of Forest Botany, Dendrology and Geobiocoenology (FFWT) - Mendelova Univerzita v Brně. Vedoucí práce Martin Svátek. s. 93–101. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Zámecký areál [online]. Rev. 07.05.2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunštátská obora na Wikimedia Commons