Lípa stříbrná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lípa stříbrná

alternativní popis obrázku chybí
Lípa stříbrná (Tilia tomentosa)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: slézotvaré (Malvales)
Čeleď: slézovité (Malvaceae)
Rod: lípa (Tilia)
Binomické jméno
Tilia tomentosa
Moench, 1785
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Listy lípy stříbrné

Lípa stříbrná (Tilia tomentosa), též známá jako lípa plstnatá, je opadavý strom dorůstající výšky 20-30 m. Listy jsou srdčité, na rubu nápadně bělavě plstnaté. Strom pochází z jihovýchodní Evropy a v České republice je pěstován jako parková a okrasná dřevina. Nektar květů této lípy je znám svou jedovatostí pro včely a zejména pro čmeláky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lípa stříbrná je mohutný opadavý strom dorůstající výšky 20 až 30, výjimečně až 40 metrů. Koruna je široce kuželovitá, borka je šedá a dlouho hladká. Letorosty i pupeny jsou šedavě plstnaté. Listy jsou srdčité, na líci tmavě zelené, na rubu bělošedě plstnaté hvězdovitými chlupy. Čepel listů je 7 až 10 cm dlouhá, na okraji 1-2x pilovitá a někdy mělce laločnatá. Řapík je plstnatý a dosahuje asi poloviny délky čepele. Květenství obsahuje 3 až 10 květů podepřených listenem. Na ploše listenu jsou hvězdovité chlupy. Květy jsou světle žluté, silně vonné. Tyčinky jsou kratší než korunní lístky. Mimo plodných tyčinek jsou přítomny i sterilní patyčinky. Plodem je dřevnatý, elipsoidní až téměř kulovitý, nezřetelně žebrovaný oříšek s plstnatým oplodím.[1][2]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Tilia argentea Desf. in DC.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Lípa stříbrná je původní v jihovýchodní Evropě, na sever zasahuje až po Maďarsko, jinak roste též na z. Ukrajině, Rumunsku, býv. Jugoslávii a Bulharsku. Někdy je jako místo původu udávána i Malá Asie, zdejší údaje se však pravděpodobně vztahují k příbuznému druhu, lípě řapíkaté (Tilia petiolaris).[1]

Jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Nektar přítomný v květech lípy stříbrné působí toxicky na některý blanokřídlý hmyz, zejména čmeláky a v menší míře i včely. Jako účinná látka byl v nektaru zjištěn jednoduchý cukr, manóza. Včely, vosy a čmeláci tento cukr nedokáží strávit, neboť jim k tomu chybí enzym, fosfomanóza isomeráza, který při trávicích procesech přeměňuje manóza-6-fosfát na fruktóza-6-fosfát, který je pak dále metabolizován. Manóza-6-fosfát se v tělech včel hromadí a při nadměrném množství vede k ochrnutí a smrti. U včely medonosné byla zjištěna úmrtnost okolo 1 % z celkového počtu jedinců navštěvujících květy této lípy. U čmeláků byl tento podíl vyšší a dosahoval rozmezí 5 až 8 %.[3][4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Lípa stříbrná je v České republice vysazována jako okrasný strom v intravilánech obcí, parcích a arboretech.[1] Existují i nečetné okrasné kultivary, např. 'Rhodopetala' s červenými poupaty a růžovofialovými korunními plátky, 'Princeton' a 'Sashazam' s pyramidálním vzrůstem, kulovitě rostoucí 'Silver Globe' aj.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. (česky)  
  2. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. (česky)  
  3. PAWLIKOWSKI, Tadeusz. Pollination activity of bees (Apoidea: Apiformes) visiting the flowers of Tilia cordata Mill. and Tilia tomentosa Moench in the urban environment. Journal of Apicultural Science. 2010, čís. 54(2).  
  4. JOHNSON, Reed M.. Honey bee toxicology. Annual Review of Entomology. 2015, čís. 60. Dostupné online.  
  5. Dendrologie online [online]. . Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]