Řešetlák počistivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŘešetlák počistivý
alternativní popis obrázku chybí
Řešetlák počistivý - plody
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď řešetlákovité (Rhamnaceae)
Rod řešetlák (Rhamnus)
Binomické jméno
Rhamnus cathartica
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) je keřovitá rostlina z čeledi řešetlákovité (Rhamnaceae), původní druh v české květeně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Řešetlák je vysoký keř s načernalou kůrou a zpravidla rozestlanými větvemi, řídce posetými trny. Dlouze řapíkaté listy jsou dílem vstřícné, dílem uspořádané do svazečků, ojediněle však i střídavé. Jsou široce eliptické, na čepeli dvakrát pilovité. Drobné nažloutle zelenavé květy jsou uspořádány do chudých vrcholičnatých svazků a jsou většinou dvoudomé. Plodem je kulatá peckovice, velká jako hrách, která z postupující zralostí zčerná. Kvete ve druhé polovině jara, obyčejně na přelomu května a června.[2]

Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Poměrně světlomilná a teplomilná rostlina, vyhledávající převážně stanoviště bohatá vápníkem a mírně zásobená živinami a vláhou. Roste v mezofilních a xerofilních křovinách, na slunných stráních a pastvinách, ve světlých hájích (především teplomilných doubravách a vápnomilných bučinách) a jejich pláštích, též na okraji lužních lesů. V ČR se vyskytuje hojně až roztroušeně od nížin až do podhůří, nejvíce ve vlhčích polohách termofytika a teplejším mezofytiku. Celkový areál zahrnuje většinu Evropy a západní Asii.[2]

Sběr léčivky[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se sbírá plod, řidčeji kůra. Plod sbíráme v úplné zralosti, na přelomu září a října. Nejkvalitnější kůrovou drogu poskytuje sběr v jarních měsících, před rozkvětem, nejlépe v březnu a dubnu. Droga je vyhledávána pro svůj obsah antrachinonů a antranolů, jakož i antrachinonových glykosidů a flavonoidů. Dále zde nacházíme sacharidy, pektiny, organické kyseliny – například vitamín C, kyselinu jantarovou, saponiny, hořčiny a pryskyřice. Složení kůry je podobné, ale chudší. Přítomny jsou hlavně antrachinony a antranoly, flavonoidy a třísloviny. Obsahové látky drogy zabezpečují dobrý projímavý účinek, který je mírnější než u krušinové kůry a u listů nebo lusků senny. Droga současně působí mírně močopudně. Je určena k léčbě tzv. atonické zácpy, která je častá u starších nemocných, kde je pokleslý střevní tonus.

Další využití[editovat | editovat zdroj]

Patří k barvířským rostlinám, jeho plody s kamencem a vinným kamenem dávají kvalitní zeleň.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.2. 9. července 2020. Dostupné online. [cit. 2020-07-12]
  2. a b Slavík B. (1997): Rhamnus L. – řešetlák. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 436–438, Academia, Praha.
  3. Na barvení látek barvy z přírody. Ekolist.cz [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]