Popenec obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPopenec obecný
alternativní popis obrázku chybí
Popenec obecný (Glechoma hederacea)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď Nepetoideae
Rod popenec (Glechoma)
Binomické jméno
Glechoma hederacea
Linnaeus; 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popenec obecný (Glechoma hederacea) je léčivá a užitková rostlina. Zároveň s popencem chlupatým jsou to nejčastější dva druhy popence u nás.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Vědecká synonyma

  • Nepeta hederacea (L.)
  • Glechoma hederacea var. micrantha (Moric.)
  • Glechoma hederacea var. parviflora (Benth.)

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Popenec obecný je rozšířen téměř v celé Evropě, v severní Asii, zasahuje až na Dálný východ.

Popis a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Nižší vytrvalá bylina s poléhavými lodyhami, okrouhlými vstřícnými zubatými lístky a modrofialovými květy. Roste hojně na mezích, na lukách, na okrajích lesů a křovin i v křovinách a lesích, podél cest a na stráních od nížin do hor.[1] Rychle se rozrůstá, množí se plazivými výběžky, ve kterých se ve žlabinkách listů vytvářejí kořínky. Bývá součástí skalky, porostů na kamenných zídkách atp., také prorůstá do zahrádek jako plevel.

Obsah látek[editovat | editovat zdroj]

Popenec obsahuje až 7 % tříslovin, silici, draselné soli, cholin, saponiny, hořčiny, glechomin a další složky; v čerstvé nati je i provitamín A, vitamín C atd.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Odedávna se uplatňuje v kuchyni i lidovém léčitelství. Ve středověku byl popenec považován za zázračnou rostlinu, chránící před morem a očarováním. Nať se sbírá v dubnukvětnu. Má příjemnou vůni a kořenitou chuť.

V kuchyni se používá čerstvá i sušená nať, přidává se do sušené zeleniny a masa, karbanátků a zeleninových polévek. Čerstvým popencem ochucujeme omelety, tvarohové pomazánky, bramborové saláty, míchaná vajíčka, kořeníme jím i vařené brambory. Lístky popence je možné použít také do smoothie. Lze jej využít i k výrobě medu.[zdroj?]

V lidovém léčitelství popenec podporuje chuť k jídlu a je vhodný pro osoby se sníženou žaludeční kyselostí. Má i hojivé účinky, působí proti průjmům. Homér ji zmiňuje jako jednu z rostlin, která má koagulační schopnosti a lze ji tedy použít jako syřidlo.

Český název[editovat | editovat zdroj]

Je znám také jako popenec břečťanolistý nebo popenec břečťanovitý (viz vědecký druhový název hederacea; rod Hedera = břečťan).
Lidové názvy: budra, burda, husí nožka, kadeřník, kočičí tlapa, kondelík, kondrábek, kondrlík, koudelík, kundrábek, kundrásek, kundrátek, kundrlátek, kundrtálek, kunrábek, kunrátek, moďálka, moďátka, nádešník, openec, oponec, oponec obecný, oponka, opoňka, poponec, poponek, popoňka, popounek, pupenec, pupínek, švýcarský čaj, vopenec, voponec, vopuňka, zádušník, zádušník břečťanovitý, zemní břečťan, zemský břečťan,[2][3] kontrhel.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEYL, Miloš a HÍSEK, Květoslav. Naše květiny. 3., uprav. vyd., v Academii 1. vyd. Praha: Academia, 2003, s. 355. ISBN 80-200-0940-X.
  2. RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin: i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007, s. 422. ISBN 978-80-200-1332-3.
  3. Michy. Popenec – zelená nať v naší kuchyni. [15. 1. 2010 18:00] [cit. 17. 2. 2019]. Dostupné z: https://clanky.vareni.cz/popenec-zelena-nat-v-nasi-kuchyni/
  4. Popenec obecný. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2019 [cit. 17. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id41082/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEYL, Miloš a HÍSEK, Květoslav. Naše květiny. 3., uprav. vyd., v Academii 1. vyd. Praha: Academia, 2001 [dotisk 2003]. 690 s. ISBN 80-200-0940-X.
  • RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin: i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007. 733 s. + kresby. ISBN 978-80-200-1332-3.
  • ŠESTÁK, Milan. Encyklopedie léčivých bylin: elektronická příručka. [CD]. Verze 2010 Profi. Dobruška: Fytokonsult, 2010. 1 CD-ROM. [fytokonsult@dkanet.cz]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]