Kostel Matky Boží (Oslavany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Matky Boží
v Oslavanech
Kostel Matky Boží
Kostel Matky Boží
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Oslavany
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát rosický
Farnost Oslavany
Další informace
Kód památky 14508/7-864 (PkMISSezObr) (součást památky zámek Oslavany)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Matky Boží je římskokatolický chrám ve městě Oslavany v okrese Brno-venkov. Jako součást areálu bývalého zámku a kláštera je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je filiálním kostelem oslavanské farnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled do závěru presbytáře bývalého klášterního kostela

Stavba klášterního kostela oslavanského konventu cisterciaček začala společně s budováním kláštera snad již v roce 1225. Podle archeologických výzkumů se mělo jednat o bazilikální trojlodí s trojlodním chórovým závěrem, jehož románské boční kaple se dochovaly dodnes. V této etapě se stavěla i zbylá část chrámu, což dokládá částečně dochovaný sedlový portál v bývalém západním průčelí. Boční lodě před tímto průčelím přecházely v samostatné kaple, jejich dělící zdi zde měly nést emporu. Vysvěcení kostela v roce 1228 biskupem Robertem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a jeho manželky Kostancie proběhlo zřejmě v dokončeném kněžišti, jež bylo pro bohoslužby provizorně využíváno během stavby.[2]

Stavební práce poté probíhaly ve zbytku kostela, došlo však ke změně plánů a místo bazilikálního mělo být vybudováno síňové trojlodí. Po realizaci kleneb mezilodních arkád však došlo k vážným statickým poruchám, kvůli čemuž musel být projekt opět změněn. Stavba byla vyztužena systémem čtvrtoblouků, musela být přepatrována a místo plánované empory u západního průčelí byla vybudována chórová empora. Kostel tehdy ani nebyl zaklenut, plochostropé zůstalo i kněžiště. Kolem roku 1240 byla provedena přestavba, při které byla zbořena apsida presbytáře. Byla nahrazena raně gotickým polygonálním závěrem s paprsčitou klenbou, která byla realizována v celém kněžišti. Na konci 14. století byla zbořena (nebo se zřítila) jižní loď chrámového trojlodí. Při opravách kostela byla upravena také chórová empora a nad ní byla postavena cihlová zvonice.[2]

V první třetině 16. století se klášter dostal do světských rukou, nakonec jej získali Althanové, kteří jej na konci 16. století přestavěli na zámek. V té době byl kostel upraven, k chóru bývalé jižní lodi byla v roce 1583 přistavěna renesanční předsíň s pavlačí. Původní loď chrámu byla poté přestavěna na sýpku, zámecká kaple v chórovém závěru bývalého kostela však byla využívána až do roku 1930. V roce 1952 byly provedeny konzervace dílčích prvků, jinak za socialismu stavba s celým zámeckým areálem chátrala. Na konci 80. let 20. století zde probíhal archeologický výzkum, po němž byly renovovány boční kaple chóru. V roce 2003 byl kostel znovu vysvěcen.[2][3] Roku 2019 byla započata obnova malby interiéru. Téhož roku byla zrestaurována malba v presbytáři.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-31]. Identifikátor záznamu 124879 : Zámek s kostelem Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 589–594. 
  3. KYSELÁK, Jan. Informační leták „Kaple oslavanského zámku umístěný“ v kostele 11. září 2010, červenec 2009.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]