Vilém Gross
Vilém Gross | |
---|---|
Narození | 26. května 1894 Padochov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. února 1977 (ve věku 82 let) Československo |
Národnost | česká |
Povolání | mineralog, archeolog, malíř |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vilém Gross (26. května 1894 Padochov – 8. února 1977 Oslavany) byl český amatérský archeolog a posléze správce muzea v Ivančicích.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v havířské rodině v Padochově.[1][2] Zde navštěvoval základní školu. Od 14 let se učil zámečníkem v Českých Budějovicích v Zátkových mlýnech. V roce 1915 se dostal do zbrojovky v hornorakouském Steyru. V roce 1927 se přestěhoval do Oslavan, kde po 42 let pracoval jako zámečník v tamní elektrárně až do svého důchodu. Byl aktivním členem mnoha spolků a organizací. Byl zakládajícím členem TJ Sokol Padochov, členem malířského výtvarného kroužku, členem Okrašlovacího spolku v Oslavanech, členem Moravského archeologického spolku. Dožil se 82 let, zemřel po dlouhotrvající chorobě 8. února 1977 a je pochován na hřbitově v Oslavanech.
Muzejní činnost
[editovat | editovat zdroj]Pracoval externě jako kustod (správce) muzea v Ivančicích. Od roku 1926 až do 1948 muzeum každoročně vydávalo ročenky s odbornými články.[3] Koncem roku 1945 vydal musejní spolek v Ivančicích publikaci Padesát let musejního spolku a musea v Ivančicích" (64 stran). Vědecké články do ní napsali archeolog Vilém Gross a přírodovědec Oldřich Kapler. Má zásluhu na založení hornického muzea v Oslavanech, dne 1. května 2015 mu byla u vchodu do oslavanského muzea odhalena pamětní deska.[4]
Archeologický výzkum
[editovat | editovat zdroj]Zkoumal archeologické naleziště na Oslavansku a v blízkém okolí. Zajímal se o výšinná sídliště v Pooslaví a Pojihlaví, zkoumal pohřebiště v Zábrdovicích u Vedrovic,[5] v Tetčicích,[6] na Skřípině u Mohelna, v Senoradech nebo neolitické sídliště u Nové Vsi.[7]
Ve dvacátých letech prokopal mohylu Pod Antoníčkem v Mohelně a zdokumentoval pohřební výbavu halštatského velmože pohřbeného pod mohylou. I v pokročilém věku navštěvoval archeologické výzkumy v Těšeticích-Kyjovicích a na hradisku u Kramolín.
Sběratelská činnost
[editovat | editovat zdroj]Věnoval se také geologii, sbíral minerály a rostlinné zkameněliny. Shromáždil i velkou kolekcí vltavínů (moldavitů) z blízkého okolí. Řada jeho nálezů je v Moravském zemském muzeu v Brně a muzeu v Třebíči.
„ | Po čtyřicetiletém zájmu poznávám, že kdo bohatě odměňuje a nikdy nezradí, je příroda se svou krásou. | “ |
— Vilém Gross[8] |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Koštuřík Pavel: Sto let od narození Viléma Grosse, Pravěk časopis moravských a slezských archeologů, Brno 1994/4, s. 391-392 Dostupné online
- ↑ Miloš Růža: Padochovský rodák Vilém Gross Dostupné online
- ↑ Ročenka Musejního spolku Ivančického Dostupné online
- ↑ Archeolog Vilém Gross by oslavil 121 let. Dostupné online
- ↑ Vilém Gross: Pravěké pohřebiště z doby bronzové v Zábrdovicích u Vedrovic, Ročenka Musejního spolku Ivančického 1941 Dostupné online
- ↑ Vilém Gross: Pravěké nálezy z Tetčic na Ivančicku, Ročenka Musejního spolku Ivančického 1947 Dostupné online
- ↑ Zdeněk Hájek, Martin Kuča: SOUBOR KAMENNÉ INDUSTRIE Z NOVÉ VSI U OSLAVAN Dostupné online
- ↑ KRUŤA, Tomáš. Odešel Vilém Gross. S. 203. Vlastivědný věstník moravský [online]. 1977 [cit. 2022-04-23]. Roč. 29, čís. 2, s. 203. Dostupné online.