Oldřich Kapler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oldřich Kapler
Oldřich Kapler.JPG
Narození29. prosince 1915 nebo 30. prosince 1915
Ivančice
Úmrtí4. března 1998 (ve věku 82 let) nebo 3. března 1998 (ve věku 82 let)
Opava
Povolánípřírodovědec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Kapler (* 29. prosince 1915 Ivančice4. března 1998 Opava) byl český přírodovědec.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Ač dokumenty uvádějí, že se narodil 29. prosince, na svět přišel až 30. prosince před 2. hodinou ranní, v č.p. 43 na Malém rynku. Byl pokřtěn strýcem páterem Karlem Tirayem.

Malý Ola se přestěhoval na Drůbeží trh do sousedství strýčka pátera Karla, který tam bydlel se sestrou Julií, neteří a matčinou sestrou Lídou. Vzdělaná rodina dala směr jeho dalšímu životu. Ještě před tím, než uměl číst, poznával díky strýčkovi v knihách a herbářích Polívky, Mikana, Exlera a Noska mnoho rostlin a živočichů. Tetičky učitelky jej zasvětily do umění kresby tužkou, uhlem i perem. Vše co viděl, srovnával s tím, co už znal, poznamenal si to i nakreslil a tomuto způsobu studia přírody zůstal věrný po celý život. Doma měl stále v nádržkách ze sklenic nějaké živočichy, čolky, mloky, larvy a housenky a s tím vystačil až do měšťanky. Tam se jej ujal velice dobrý učitel Alois Švarc, který jej nechal v přestávkách i po vyučování bádat v kabinetu, kde i mnoho přírodnin a školních pomůcek opravil, přerovnal, zařadil do systému či i přepreparoval, bylo-li třeba. Tam také poprvé poznal krásy života vyhynulého – paleontologie.

V roce 1931 ukončil měšťanku a odešel do učení na vodoinstalatéra u Františka Žáka v Brně. Přesto prolézal Stránskou skálu a usazeniny v Židlochovicích a stal se „renomovaným“ dodavatelem zkamenělin do Zemského muzea, kam nálezy donášel už vypreparované a mnohdy i určené.

Po vyučení v krizovém roce 1934 rozšířil řady nezaměstnaných, ale díky tomu, že jeho znalosti a dovednosti se dostávaly do povědomí, dovolili mu v ivančické měšťance i v jiných ústavech za drobný peníz zpracovat sbírky zkamenělin a recentních měkkýšů. Při jejich určování se seznámil s mnoha učenci ze Zemského muzea v Brně. Zpracoval přes 200 druhů zkamenělin včetně několika diluviálních kostí, když zpracování ramenní kosti prehistorického desmana ze Stránské skály mu už zajistilo určitý věhlas. Mohl studovat muzejní knihy a sbírky, a stále se tak zdokonalovat.

V roce 1935 podal žádost o přijetí za volontéra při Zemském muzeu, ale až po dvou letech, na žádost profesora Dr. Karla Absolona, byla na zasedání zemského výboru projednána s rozhodnutím, že bude přijat hned, jakmile to finance dovolí. Tak zatím mnohdy i bezplatně zpracovával přírodniny v muzeu v Ivančicích i na různých školách.

Při těchto činnostech stále pracoval i na svých zoologických „projektech“, byl i několikrát požádán různými spolky o přednášku (např. pro spolek Pterophylum či Naturfreunde), kde přednášel i německy, kterýžto jazyk se z měšťanské podoby doučil samostudiem na velice slušnou úroveň. Začal studovat vodní živočichy žijící v kalužích, zejména lupenonohé bezobratlé. Seznámil se s profesorem Brunem Valouškem z mužského učitelského ústavu a k jedné jeho práci nakreslil názornou tabuli 75 kreseb terciérních dírkovců. Naučil se odchovávat různé živočichy z přineseného bahna z kaluží. O lupenonohých z vlastních chovů a pozorování sestavil svůj první článek pro časopis „Vesmír“.

V roce 1937 nastoupil Oldřich Kapler vojenskou prezenční službu u 5. leteckého pluku jako palubní radista. Při kurzu radistů v Kutné hoře stačil probádat temnější křídové útvary, za pobytu v Hradci Králové studoval hydrobiologii, v Kuchyni u Malacek zkoumal i místní step. To už také publikoval a po jednom příspěvku do „Přírody“ si jej pozval profesor Absolon a nabídl mu možnost studií v jeho knihovnách. Od té doby mu rovněž korigoval jeho články.

V roce 1939 nastoupil na místo kustoda přírodnin v krajinském, dnes městském muzeu v Ivančicích, kde několik let zpracovával a třídil přírodovědný materiál. Tam zůstal až do nasazení do Reichu. Ani totální nasazení u říšských drah, hrůzy války neuhasily jeho badatelskou činnost. Zaznamenával vše, co viděl jak ve Štětíně, na pobřeží Baltu, hledal a nacházel živočichy zalité v jantaru.

V Německu potkal i svou budoucí ženu, Polku, Hanku Kocieckou. Přežili těžká bombardování i útrapy válečných přesunů, rozdělení i trvalé odloučení před koncem války, kdy se jeho žena vrátila do Polska, aby pečovala o svého ochrnutého otce. Stále si psali, pokud to válka dovolila, ale sešli se až poté, co skončila. To už paní Růžena Kaplerová bydlela v Brně, kde měla v nájmu cukrárnu. Otec Raimund zůstal v Ivančicích, kde pečoval o svou nemohoucí sestru Pepinu.

Oldřich pak začal pracovat ve Slezském (Zemském) muzeu v Opavě, které bylo totálně zničené stejně jako Opava sovětskými vojsky při dobývání Ostravy. Jako muzejní zřízenec s několika dalšími prohrabával sutiny, vše použitelné a opravitelné shromažďovali v jediné místnosti se střechou, kde vše čistil, třídil, znovu popisoval a ukládal do zachovalých muzejních skříní. Tak činil až do převratu, kdy ještě stihl s Edmundem Reitterem, světoznámým entomologem z Opavy, uspořádat výstavu "Barevná krása motýlů". Také absolvoval preparátorský kurz v Praze a postoupil na místo řádného preparátora Slezského muzea. Jeho největším preparátorským počinem se stala rekonstrukce prehistorického ptáka Archaeornis siemensi, sestrojená z peří a částí těl soudobých ptáků.

Po roce 1947 byl z muzea vyhozen. Nastoupil jako svářeč po zaškolení do VŽKG – Vítkovických železáren Klementa Gottwalda. Ve volných chvílích a o nedělích prolézal na kole okolí Opavy, lovil v kalužích, kopal v lomech a na odkryvech, v opavských sádrovcích a sepisoval, porovnával a studoval. Na cestu už brával i postupně své čtyři syny. Odchod z muzea jej velice mrzel. Práce v továrně však byla daleko více finančně zajímavá. Jeho druhorozený syn Oldřich se později stal zdatným entomologem, také samoukem, při práci stavebního technika. Oldřich starší zase začal publikovat, o své poznatky se dělil s lidmi i v periodikách a to už nejen o přírodě. Zajímal se živě o dění ve svém okolí, nebál se i kritických glos, pokud je tehdejší tisk dovolil otisknout. Publikoval v Živě, Vesmíru, v denním tisku, vydával turistické průvodce po oblastech, kam posílaly své zaměstnance odbory VŽKG (Hvar, Krka, Rumunsko a.p.).

V roce 1969 napsal knihu: Klíč k určování čsl. vodních plžů, kterou vydal Český svaz chovatelů. Za četné zlepšovací návrhy byl oceněn stříbrným a zlatým odznakem VŽKG. Když onemocněl tuberkulózou, léčil se v Paskově u Karviné a u své ženy.

Po sametové revoluci začal Oldřich Kapler pracovat jako vedoucí přírodovědného kroužku při Stanici mladých přírodovědců v Opavě. Postavil tam ptačí voliéru a po získání vedení pro projekt mořského akvária i kroužek mořské akvaristiky. Za svou práci získal vyznamenání ministra školství – „Vzorný pracovník ve školství“. Rovněž byl doživotním Čestným členem Svazu ochránců přírody.

Na jedné z cest po Řecku se mu podařilo najít nový druh kovaříka, který nese jeho vědecké jméno: Lacon kapleri[1]

O životě pod mořskou hladinou napsal svou druhou knihu. Populárně naučnou metodou zde představil vše, co je možné vidět v pobřežních vodách moří kolem Evropy, jak exponáty dopravit živé domů, jak zařídit mořská akvária a jak se o ně starat, a vše doplnil vlastními kresbami a ilustracemi odborníků ilustrátorů.

Oldřich Kapler odešel uprostřed rozdělané další knihy a spousty neutříděného materiálu 4. března 1998 ve věku 83 let.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie Oldřicha Kaplera obsahuje více než 300 položek – jde o články, zprávy a populárně-vědné úvahy publikované v časopisech (Akvaristické listy, Vesmír, Živa, Příroda, Akvárium terárium, Časopis Slezského Muzea v Opavě, Entomologické listy aj.), ve sbornících, ročenkách a v novinách. Některé jeho články byly publikovány i v zahraničí a nebo z nich bylo hojně citováno.

  • 1936 Bruno Valoušek: Foraminifery ve škole: Oldřich Kapler – kresba dírkovců. Příroda, XXIX, č. 3-4, Brno
  • 1936 Bruno Valoušek a Oldřich Kapler: Ze života lupenonohého korýše Kalnice, Leptestheria Dahalacensis Rüppel. Příroda, XXIX, č. 9, Brno
  • 1938 K nové situaci na jižní Moravě. Příroda, XXXI, č. 9, Brno
  • 1938 O. Kapler a Vil.Gross: Vzácné přírodniny ivančického kraje. Ročenka MS v Ivančicích 1938
  • 1939 Příspěvek ku statigrafii oncophorových vrstev okolí ivančicko-oslavanském. SKPB 1939 Brno, XXI, 113-115
  • 1939 Ze života lupenonožců (Euphyllopoda) I.. Příroda, XXXII, č.2, Brno
  • 1939 Mořští živočichové ve sladkých vodách. Ročenka MS v Ivančicích, 1939
  • 1939 Vzácný nález zkamenělé perly v Oslavanech, Ročenka MS v Ivančicích, 1939:1-4
  • 1939 K operacím ploštěnek. Příroda, XXXII, č.7, Brno
  • 1939 Máte na zřeteli naši přírodu? AL XIII/9, 89-92, Praha
  • 1939 Vzácný výskyt kormorána Phalacrocorax carbo L. na Ivančicku. Příroda, XXXII, č. 9, Brno
  • 1939 Pro zájemce z řad zoologů. Triops cancriformis, Příroda, XXXII:276
  • 1940 Ze života lupenonožců (Euphyllopoda) II. Příroda, XXXII, č.2, 34-38, 1-7, Brno
  • 1940 Zpráva kustoda přírodopisných sbírek za rok 1939. Ročenka MS v Ivančicích, 1940
  • 1940 Nová zkušenost s jarní vodní faunou. Příroda XXXIII, č. 5, Brno
  • 1940 Přesazování našich rostlin do akvaria. AL, XIV, č. 5
  • 1940 Krasová jeskyně přestěhovaná do akvaria. AL XIV, č. 6
  • 1940 Mořský plž v Dyji. AL XIV, č. 7
  • 1940 Nová zkušenost s jarní vodní faunou - dodatek. Příroda XXXIII, č. 7, Brno
  • 1940 Příspěvek ke studiu onkoforových vrstev okolí ivančického. Příroda, XXXIII, č.7 Brno
  • 1940 Ze života lupenonožců (Euphyllopoda) III. Příroda, XXXIII, č.10, 293-296, Brno
  • 1940 K výskytu kobylky Ephippiger vitium Serv. na Moravě, Entomol. listy, 3:40
  • 1940 Mají hadi hypnotickou sílu? AL XIV, č. 10
  • 1940 Pijavka lékařská. AL XIV, č. 11-12
  • 1940 Nová naleziště praménky rakouské Bythinella austriaca Frfld. na Moravě, Příroda XXXIII:30-31
  • 1940 K výskytu kobylky Ephippiger vitium Serv. na Moravě, Příroda XXXIII:14-16
  • 1941 K rozšíření kobylky Ephippigera vitium Serv. Na Moravě. Příroda, XXXIV, č.1, Brno
  • 1941 Zpráva kustoda přírodopisných sbírek za rok 1940. Ročenka MS v Ivančicích, 1941
  • 1940 Ze života lupenonožců (Euphyllopoda) IV. Příroda, XXXIV, č.9-10, 225-231, Brno
  • 1941 Zpráva kustoda přírodopisných sbírek za rok 1941. Ročenka MS v Ivančicích, 1941
  • 1943 Ze života lupenonožců známých z území Moravy. Příroda, XXXV, č.7, 167- 178, Brno
  • 1945 Příspěvek k poznání tvorby krápníků. Příroda, XXXVII, č. 4, 117-120, Brno
  • 1945 Třetihorní usazeniny v okolí Ivančic a Oslavan. Ročenka MS v Ivančicích, 1945
  • 1947 Dr. E. Reitter a O. Kapler: Průvodce výstavou. ZM v Opavě jako 1. číslo „Drobných tisků“, 1947
  • 1948 Pronikání třetihorního moře do Ivančické kotliny, Ročenka MS v Ivančicích, 1948:3-8
  • 1950 O. Kapler a A. Švácha: K rozšíření kotvice vzplývavé Trapa natans L. ve Slezsku, Přír. Sb. ostrav. kraje, 11:372-373
  • 1956 O. Kapler a F. Krkavec: Mykologické nálezy v opavských sadech, Přír. Sb. ostrav. kraje, 17:510-513
  • 1956 Malakologické poznámky z prameniště Moravice, Přír. Sb. ostrav. kraje, 17:597-598
  • 1956 Pilularia globulifera L., Živa, 4(1):29
  • 1956 Sítina cibulkatá „tajemná neznámá“, Živa, 4(1):33-34
  • 1957 Malakologické poznámky, Přír. Sb. ostrav. kraje, 18:151-152
  • 1958 Mykologické nálezy v opavských sadech 2, Přír. Sb. ostrav. kraje, 19:311-312
  • 1958 Předběžná zpráva o nové paleobotanické lokalitě nejmladšího kulmského horizontu na Opavsku, Přír. Sb. ostrav. kraje, 19:570-571
  • 1959 Meduska sladkovodní, Živa, 7:20-23
  • 1959 Návrh českého názvosloví akvarijních rostlin, Živa, 7:233-234
  • 1959 Mé zkušenosti s našimi rybami v akváriu, AT, 2(1):4-5
  • 1960 Ostravské naleziště medusky sladkovodní, Přírodov. čas. slez., 21:121-122
  • 1960 Ze života škeblovky malé Leptestheria dahalacensis Rüppel, Čas. slez. Muz. (A), 9:101-110
  • 1961 Nový nález pramenní fauny v okolí Opavy, Čas. slez. Muz., 10:144
  • 1962 Vliv řasové potravy na vývoj a činnost gonád, Čas. slez. Muz., A, 11:29-32
  • 1962 Albinismus a neotenie u žab, Živa, 10:36
  • 1964 Dívali jste se na raky?, AT, 7(4):55-56
  • 1965 Plži rodu Theodoxus a transport měkkýšů, Živa, 13(3):112-113
  • 1965 Žábronožka solná Artemiasalina, AT, 8(6):91-92
  • 1965 Jak často měnit vodu?, Živa, 13(4):154
  • 1966 Výborné akvarijní krmivo, Živa, 14(6):229 1969 Klíč k určování čsl. vodních plžů, Český svaz chovatelů
  • 1969 Návrh na konstrukci regeneračního filtru pro mořská akvária, AT, 12(2):51-53
  • 1970 Lupenonožci všeobecně a Artemia salina zvlášť, AT, 13(3):83-84
  • 1970 Návštěva u žabronožky severské, Žina, 18:186
  • 1970 Rozšíření plže Viviparus contectus (Mill.) m. modestus (Kapler), Čas. slez. Muz., (A), 19:135-136
  • 1971 K rozšíření zvířeny podzemních vod v okolí Hradce n. Mor., Čas. slez. Muz., 20:88
  • 1971 Přeslička největší Equisetum telmateia Ehrb., Živa, 22:90
  • 1971 Slunka stříbřitá Leucaspius delineatus AT, 14(5):138-139
  • 1975 Kulmské odkryvy ve Slavkovském háji u Opavy, Čas. slez. Muz., (A), 24:85-88
  • 1979 Akvaristika a Balt, Živa, 27(4):142-143
  • 1979 Zrození medúzy, Živa, 27(5):182
  • 1980 Akvaristika a ochrana přírody, AT, 23(3):32
  • 1980 Kráčející plži, Živa, 28(3):101
  • 1981 Cesta k usnadnění mořské akvaristiky, AT, 24(1):13-14
  • 1981 Zrození sasanky, Živa, 29(5):182-183
  • 1981 Sasanka měnivá Aiptasia mutabilis, AT, 25(2):12
  • 1981 Krab říční Potamon fluviatilis, AT, 25(3):23
  • 1982 Veligeri, Živa, 30(2):62-63
  • 1982 Základy mořské akvaristiky, účelový tisk ČSCH, Praha
  • 1983 Plevel mezi kulmskými fosíliemi, Živa, 31(2):62
  • 1983 Nutnost karantény u mořských ryb, AT, 26(3):17-18
  • 1984 Mořská jehla v akváriu, AT, 27(2):24
  • 1984 Tření slizouna pavího Salaria pavo, AT, 27(1):19-21
  • 1985 Medúzy z Jardanu v akváriu, AT, 28(4):19-23
  • 1985 Jeseter malý v akváriu Acipenser ruthrnus, AT, 28(6):15-16
  • 1985 Vývoj ostranky hrbolaté Tritonalia erinacea, Živa, 33(6):222-224
  • 1986 Kroužek mořské akvaristiky se představuje, Rdice Hořec 19, 44p, KSMPř.Ostrava
  • 1987 Úspěšná léčba parazitálních onemocnění mořských ryb, Informační zpravodaj, AT 2, Praha
  • 1987 Preparace řas a některých mořských živočichů, Živa, 5:174
  • 1987 Mořská hvězdice v akváriu, AT, 30(6):22-23
  • 1988 Lazuchy, mořské zelené řasy, AT, 31(5):19-21
  • 1988 Hvězdice pěticípá, Živa, 36(6):221-222
  • 1989 Jak dlouho může sloužit ulita?, Živa 27(4):172
  • 1989 Problémy mořské akvaristiky, Živa, 37(5):227
  • 1990 Nezvyklý mořský korýš, AT, 33(6):21
  • 1990 Burunduk a jeho chov, Živa, 38(3):137-139
  • 1990 Zánik hydrobiologických lokalit v dolním Podyjí, Živa, 38(6):245-247
  • 1991 Mořská akvaristika v otázkách a odpovědích, AT, 34(1):8-9, (2):10-11, (3):8-9
  • 1991 Lazuchy – rostliny pro mořské akvárium, Živa, 39(3):104-105
  • 1991 Podivná jaderská rybka, AT, 34(11):10-11
  • 1991 Lokomoční orgány mořských jehel, Živa, 39(5):225
  • 1993 V moři nežijí jen velryby aneb my u moře a moře u nás. Zřízení mořského akvária, určování a získávání chovného materiálu v přírodě, 68pp, nakl. AKS Ostrava
  • 1994 Ježovka zrnitá Sphaerechinus granularis, AT, 37. příloha 6.Aquatropic Lonský, Praha
  • 1994 Na lovu u moře, AT, 37(6):13-15
  • 1994 Mám v akváriu rostlinu či živočicha?, AT, 37(8):20-21
  • 1994 Mořská houba v akváriu, AT, 37(8):26
  • 1995 Je sasanka hnědá choulostivá?, AT, 38(9):24
  • 1998 Nový křídlonožec (Pteropoda, Limacinidae) pro opavský horizont, svrchní baden (Česká republika), Čas. slez. Muz. Opava (A), 47:93-94

Pozn.: SKPB – Sborník klubu přírodovědného v Brně, AL – Akvaristické listy Praha, AT – Akvárium terárium

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Kapler