Autobusové nádraží Grand

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Autobusové nádraží Grand v květnu 2010

Autobusové nádraží Brno, hotel Grand (označované též jako staré autobusové nádraží, oficiální název zastávek je od poloviny 90. let „Brno, Benešova tř. hotel GRAND“,[p. 1] dříve „Brno, Hotel Grand“[p. 2]) se nachází v Benešově ulici v Brně, naproti hotelu Grand a v těsném sousedství hlavního vlakového nádraží. Vzniklo na přelomu 40. a 50. let 20. století, jeho současným vlastníkem a provozovatelem je Dopravní podnik města Brna a. s. Od roku 1958 je chráněno jako kulturní památka.[1]

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Projekt nového hlavního autobusového nádraží v Brně pochází z roku 1948 od architekta Bohuslava Fuchse. Mělo disponovat centrální budovou, kde se měl nacházet dispečink, a několika krytými nástupišti s ozuby pro autobusy (vozidla tak měla stát šikmo). Realizace nádraží proběhla v letech 19491951, zprovozněno bylo 1. prosince 1951. Vzniklo však jenom torzo projektu, postaveno bylo pouze jedno kryté nástupiště s nástupními hranami po obou stranách a na místě plánované budovy byla vybudována plocha s nekrytými nástupišti.[2][3] Výrazným architektonickým prvkem nástupiště je skořepinový obloučkový přístřešek, který autor zamýšlel použít i při nerealizovaném záměru stavby odsunutého vlakového nádraží z roku 1933.[4]

Kvůli nedostatečné kapacitě stanice byly nedlouho po jejím vzniku obnoveny zastávky v ulicích Dornych a Uhelná, odkud autobusy jezdily před vznikem nádraží u Grandu. V letech 1967–1978 dokonce fungovalo provizorní, tzv. odlehčovací autobusové nádraží u křižovatky ulic Uhelná a Trnitá (v místech dnešního parkoviště u obchodního domu Tesco).[5] Situace byla vyřešena zprovozněním Ústředního autobusového nádraží Zvonařka v roce 1978, kdy byla zrušena autobusová stanoviště na Dornychu a Uhelné. Od tohoto roku končilo na „starém“ nádraží 100 linek. V roce 1985, po realizaci dalších etap ÚAN Zvonařka, zůstaly na nádraží na třídě 1. máje (dnes Benešova) pouze mezinárodní a dálkové linky (+ malá část regionálních), protože v blízké Novobranské ulici se nacházela kancelář ČSAD zajišťující předprodej a místenky. Pravidelný autobusový provoz ČSAD na nádraží u Grandu byl ukončen 31. května 1986, veškerou zátěž tehdy převzala Zvonařka.[6]

V současnosti (rok 2011) má nádraží 9 stálých nástupních stání u zastřešených nástupních hran (na zadní straně stání č. 1–5 v pořadí od čela hrany, na přední straně stání č. 6–9 v pořadí od konce k čelu hrany) a čtyři záložní stání na ploše mimo nástupní hrany. V zastřešeném prostoru jsou stánky pro prodej jízdenek, dva stánky s občerstvením, trafika a automat na jízdenky MHD. S areálem sousedí placené parkoviště pro osobní automobily a stanoviště taxislužby.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Staré autobusové nádraží v červenci 2008

Po vybudování Ústředního autobusového nádraží Zvonařka koncem 70. let 20. století bylo nádraží Grand užíváno zejména pro nepravidelné spoje cestovních kanceláří a některé dálkové spoje. Počátkem 90. let začalo být využíváno pro dálkovou dopravu, v roce 1992/1993 ji začala využívat expresní linka ČSAD do Prahy a v následujících letech, po liberalizaci autobusové dopravy, jej kromě firmy Tourbus a. s., vzniklé transformací brněnského závodu ČSAD, využívali i noví dopravci, například ČEBUS a později Student Agency, FlixBus a firmy v systému Eurolines.

V roce 2007 nádraží obsluhovalo 176 přijíždějících a 176 odjíždějících spojů denně (podle KORDISu jen 61 párů spojů) a přijíždí na něj cca 10 tisíc vystupujících cestujících denně.[7] V roce 2010 ho využívaly tři dálkové vnitrostátní linky společnosti Student Agency (do Prahy, Jihlavy, Ostravy a Zlína) a množství mezinárodních linek (11 linek Student Agency s. r. o., 2 linky Tourbus a. s. do Itálie a čtyři linky systému Eurolines (na nichž se podílejí dopravci Touring Bohemia s. r. o., Veolia Eurolines CZ a. s., Deutsche Touring GmbH).[8] Přinejmenším v letech 20032009 zde končila i část spojů Znojemské dopravní společnosti Psota na trase Znojmo – Brno.[9][10]

Autobusové nádraží Grand je od budovy hlavního vlakového nádraží vzdáleno vzdušnou čarou asi 300 metrů, zatímco ÚAN Zvonařka asi 600 metrů, nejkratší pěší vzdálenost však je 750 metrů.[11][12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. např. pro linku dopravce ČEBUS 720306 v roce 1996/1997
  2. např. pro linku ČSAD č. 60601 v roce 1992/1993 a 1993/1994

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-08-08]. Katalogové číslo 161316 : Autobusové nádraží. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Historie města [online]. Brno: Urban centrum Brno, 2006-02-22, rev. 2011-05-06, [cit. 2011-10-13]. Dostupné online.  
  3. ČUMA, Libor; KOCMAN, Tomáš; MRKOS, Jiří. Autobusy v brněnské městské dopravě 1930–2005. Praha : Pavel Malkus – dopravní vydavatelství, 2005. ISBN 80-903012-6-6. S. 286.   [Dále jen Čuma.]
  4. STEHLÍK, Ondřej. Bohuslav Fuchs_Soutěžní návrh na regulaci města Brna Tangenta. Archiweb.cz [online]. 2006-07-07 [cit. 2011-10-13]. Dostupné online.  
  5. Čuma, s. 287.
  6. Čuma, s. 288.
  7. Analýza variant přestavby železničního uzlu Brno [online]. Praha: City Plan & Fakulta dopravní ČVUT v Praze, červenec 2007, [cit. 2011-10-13]. Strany 49 a 73. Dostupné online.  
  8. Portál CIS JŘ, přístup 31. 12. 2010
  9. 830810 Znojmo – Brno – Olomouc, jízdní řád platný od 14. 12. 2003 do 11. 12. 2004
  10. 830810 Znojmo – Brno – Olomouc, jízdní řád platný od 14. 12. 2008 do 12. 12. 2009
  11. Analýza variant přestavby železničního uzlu Brno [online]. Praha: City Plan & Fakulta dopravní ČVUT v Praze, červenec 2007, [cit. 2011-10-13]. Strana 70. Dostupné online.  
  12. mapy.cz 13. října 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′37″ s. š., 16°36′52″ v. d.