Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
v Husovicích
Pohled na přední část kostela
Pohled na přední část kostela
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Okres Brno-město
Obec Brno
Souřadnice
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Husovicích
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
v Husovicích
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát Brno
Farnost Brno-Husovice
Datum posvěcení 1910
Světitel Pavel Huyn
Architektonický popis
Architekt Karel Hugo Kepka
Stavební sloh secesní
Výstavba 1906 - 1910
Specifikace
Výška 60 m
Umístění oltáře severozápad
Stavební materiál zděný
Odkazy
Ulice Náměstí Republiky
Oficiální web www.farnost-husovice.cz
Kód památky 46165/7-63 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně se nachází na brněnském katastrálním území Husovice na Náměstí Republiky. Kostel je jeden z mála brněnských novodobých římskokatolických kostelů. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. [1]

Byl postaven v letech 1906-1910 podle návrhu profesora Karla Huga Kepky.[2] V rok svého dostavění byl i slavnostně vysvěcen.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Neorientovaná stavba se vyznačuje trojlodním obdélníkovým půdorysem. Vstup od jihovýchodu je ohraničen mohutným románským portálem. Nad průčelím kostela se tyčí zvonicová věž ve tvaru komolého jehlanu. Po stranách kostela stoupají čtyři vížky sahající do poloviny samotné věže.

Exteriér je řešen v secesním stylu, interiér jako bazilika. Základová konstrukce je tvořená betonovými deskami o tloušťce 1 m a hloubce 8 m. Kostelní věž dosahuje výšky 60 m.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hlavním iniciátorem stavby kostela byl František Venhuda, katecheta husovické školy, dosud je po jeho jméně pojmenována jedna z husovických ulic. Architektem byl pověřen prof. arch. Karel Hugo Kepka. Na jeho návrh měl být kostel vystavěn v románském slohu, ovšem kvůli neblahým okolnostem, jako byla neúnosnost terénu a také finanční komplikace, nemohl být tento návrh vybudování realizován.

Pohled na zadní část kostela

Proto byl arch. Kepka v roce 1905 nucen svůj návrh přepracovat již do nynější podoby. Dotace na vybudování kostela byly hrazeny z veřejné sbírky a zejména císařem na popud poslance Říšské rady Antonína Cyrila Stojana.

Dne 4. listopadu 1906 byl posvěcen základní kámen a o dva dny později se započalo s výstavbou.

O necelé dva roky později 22. října 1908 byla stavba slavnostně posvěcena a na kostelní věž bylo zavěšeno pět zvonů, které byly zhotoveny v Bochumi ve Vestfálsku. Největší a zároveň nejtěžší zvon vážící 1900 kg nese nápis Nejsvětější srdce Ježíšovo, smiluj se nad námi! Druhý zvon o váze 1080 kg má nápis Sv. Cyrile a Metoději orodujte u Boha. Na třetím zvonu vážící 700 kg stojí nápis Zdrávas Maria. Na čtvrtém zvonu o váze 460 kg je psáno Sv. Františku, pros za nás! A na pátém, nejmenším a nejlehčím zvonu o hmotnosti 380 kg je vepsáno Odpočinutí věčné dej jim, Pane!

Slavnostní otevření kostela se událo 5. června 1910 a zhotovená stavba byla vysvěcena brněnským biskupem Pavlem Huynem. Slavnostním kazatelem byl Antonín Cyril Stojan. Dne 1. ledna 1911 byla zařízena samostatná husovická farnost.[4][5]

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 7 330 000 Kč.[6]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
částka 1 000 1 000 1 000 900 400 400 1 000 500 500 630

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pohled na kostel a tamní faru v Husovicích

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-23]. Identifikátor záznamu 158652 : kostel Božského srdce Ježíšova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Kulturní památky [online]. Městská část Brno - sever [cit. 2008-05-07]. Dostupné online. 
  3. http://ias.kr-jihomoravsky.cz/pamatky.php
  4. http://expedice.rps.cz/lokality/11227-kostel-nejsvetejsiho-srdce-pane-brno-kostel.html
  5. Archivovaná kopie. farnost-husovice.cz [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-24. 
  6. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96-97. 
  7. http://tisk.cirkev.cz/z-domova/oslava-100-vyroci-kostela-nejsvetejsiho-srdce-pane-v-brne-husovicich/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]