Rudolf Těsnohlídek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Těsnohlídek
Rudolf Tesnohlidek.jpg
Narození7. července 1882
Čáslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. ledna 1928 (ve věku 45 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Národnostčeská
Povolánípřekladatel, novinář, básník, autor sci-fi, spisovatel a redaktor
RodičeJosefa Mistolerová
Josef Těsnohlídek
Manžel(ka)Jindra Kopecká (1905)
Anna Kutilová (1909–1917)
Olga Vasecká (1924–1928)
DětiMUDr. Milan Navrátil (1910–1986)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882 Čáslav[1]12. ledna 1928 Brno[2]) byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou Liška Bystrouška. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska s vánočním stromem v rodné Čáslavi
Pamětní deska R. Těsnohlídka v Bílovických lesích u Brna

Narodil se v roce 1882 v Čáslavi v domě čp.34 v Rybenské ulici u Podměstského rybníka, za hradbami města. Jeho otec Josef Těsnohlídek byl drobný zemědělec a přivydělával si jako pohodný. Otcovo povolání mu od ostatních dětí vysloužilo posměšky, které Rudolf se svou citlivou povahou těžko snášel. Byl tichý, často uzavřený sám do sebe. Jeho největší oporou byla jeho matka Josefa Těsnohlídková (rozená Mistolerová). Po studiu na obecné škole začal studovat nižší gymnázium v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel na gymnázium do Hradce Králové. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Během studia mu zemřela matka a o pár let později zažil další trauma, když se před jeho očima utopil jeho kamarád Fíla Weber, jehož smrt si Těsnohlídek vyčítal do konce života.[3]

Po dokončení gymnázia odešel v roce 1901 do Prahy, kde začal studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. V Praze navštěvoval sestry zesnulého kamaráda Webera, které žily v podnájmu u manželů Kroupových, kde se seznámil s další podnájemnicí, svou budoucí manželkou Jindrou Kopeckou. Oba v sobě našli zalíbení a měli společný zájem o literaturu. Těsnohlídek jí doporučil, aby začala jako hospitantka docházet na přednášky Filozofické fakulty a společně i psali. Oslovoval ji uměleckým pseudonymem Kaja. Vzali se v roce 1905[4] a odjeli na svatební cestu do Norska. Manželství ale netrvalo dlouho. Kaja tragicky zemřela v norském městečku Vestnes poté, co ji zasáhla střela z revolveru, který u sebe nosila. Nikdy nebylo vyjasněno zda se jednalo o sebevraždu, či o nešťastnou náhodu. Těsnohlídek vždy zastával verzi nešťastné náhody a policejní vyšetřování neshledalo cizí zavinění. I přesto by Kaja dlouho nežila. Pitva prokázala, že byla již velmi nemocná. Trpěla tuberkulózou v posledním stádiu.[5] Po dobu vyšetřování se Těsnohlídek zdržoval v Norsku, kam se ještě jednou po roce vrátil, aby vztyčil náhrobek hrobu své ženy. Tato tragická smrt ho poznamenala do konce jeho života a ovlivnila i jeho díla.

V roce 1906 se Těsnohlídek odstěhoval do Brna, kde na radu S. K. Neumanna začal pracovat v časopise Moravský kraj. Předtím prožil krátký románek s jeho manželkou, Boženou Hodačovou, kterou přemlouval, aby odjela do Brna s ním, Hodačová ale zůstala s Neumannem.[6][7] Po zániku časopisu Moravský kraj nastoupil v redakci Lidových novin. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny. V roce 1909 se znovu oženil. Vzal si Annu Kutilovou[8] a následujícího roku se jim narodil Těsnohlídkův jediný syn Milan (1910–1986). V roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V Srbsku se seznámil s MUDr. Navrátilem, kterého později seznámil se svou ženou. Ta se do něj zamilovala a s Těsnohlídkem se kvůli Navrátilovi rozvedla.[8]

Těsnohlídek se v roce 1914 přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let a napsal zde několik svých stěžejních děl. V Bílovicích došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919 v bílovickém lese prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že byl 8. prosince 1929 v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti.[3]

Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou, která také předtím prožila bolestný vztah, což je oba spojovalo.[7] Těsnohlídek trpěl depresemi. Neustále se obával o své místo v Lidových novinách. Slyšel mluvit o hypnóze a začal mít pocit, že má vidiny. Jeho duševní stav se pomalu stupňoval k horšímu. Dne 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal sebevraždu – postřelil se. Nemířil dobře, proto nebyl na místě mrtvý. Z redakce byl odvezen do nemocnice, kde svému zranění podlehl.[6] Druhý den si po vyslechnutí zprávy o manželově smrti vzala život i jeho žena Olga.[9] Oba manželé byli společně pohřbeni 16. ledna 1928 na ústředním hřbitově v Brně.[7]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho tvorbu, především v počátcích, ovlivnil impresionismus. Některé další impulsy převzal ze severské literatury. Jeho tvorba vyjadřuje jeho životní pesimismus, který zdůrazňují tragické situace, jež prožil ve svém životě. V básnické tvorbě se projevuje jako citlivý lyrik. Jako překladatel se věnoval skandinávským zemím. Vedl časopis Obzory, což byl orgán volného uměleckého sdružení Syrinx.

Básnická tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Nénie (1902)[10]
  • Den (1923)[11]
  • Rolnička (1926)
  • Rozbitý stůl (1935)

Próza[editovat | editovat zdroj]

Lyrická[editovat | editovat zdroj]

Další část jeho tvorby byla ovlivněna jeho žurnalistickou činností. Zde se pokusil popisovat obyčejný, všední život. V těchto dílech často používá nadsázku a objevuje se zde i humor. Zároveň se mu podařilo popsat postavy, které vystihují určité charaktery.

  • Poseidon – knižně 1916, první díl psychologicky psané románové kroniky (trilogie) odehrávající se na periférii Brna [13]
    • Poťóchlencovi příběhové (1917)
    • Kolonia Kutejsík (knižně 1922)[14][15]
  • Vrba zelená – knižně 1925, parodie na fantastické romány, dodnes řazena jako výtečné dílo žánru sci-fi.[16][17]
  • Demänová – 1926, monografie shrnující poznatky z autorova výzkumu slovenských jeskyní
  • Eskymo Welzl – Paměti českého polárního lovce a zlatokopa – knižně 1928, literární zpracování vzpomínek českého polárníka J. Welzla, tyto vzpomínky byly v české literatuře relativně oblíbené, proto byly zpracovány několikrát (např. Edvard Valenta).[18]

Pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • Čimčirínek a chlapci (1922) – knihu napsal pro svého syna Milana
  • Zlaté dni (1926)
  • Cvrček na cestách (1927)
  • Nové království (1927)[19]
  • O zakleté Lúčance (knižně 1937)
  • Liška Bystrouška

Dramata[editovat | editovat zdroj]

Překlad[editovat | editovat zdroj]

Z norštiny přeložil Bouřlivý život Knuta Hamsuna.

Rozhlasové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Actapublica – Matriky – Moravský zemský archiv Brno. actapublica.eu [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. 
  3. a b Rudolf Těsnohlídek [online]. muzeumcaslav.cz [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. 
  4. Matriční záznam o sňatku
  5. Zastřelil se v redakci. Od činu Těsnohlídka neodradil ani úspěch lišky Bystroušky [online]. lidovky.cz, 2019-1-12 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. 
  6. a b Milenec plný smutku [online]. ČT [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. 
  7. a b c Jeho stromy dělají lidem radost. Sám Těsnohlídek jí moc nezažil [online]. idnes.cz, 2014-12-24 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. 
  8. a b Matriční záznam o sňatku a jeho rozluce. Viz též http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13602
  9. Olga Těsnohlídková [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. 
  10. TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Nenie [online]. Brno: Ed. Kalous, 1902 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  11. TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Den [online]. Praha: F. Borový, 1923 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  12. TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Liška Bystrouška [online]. Praha: Fr. Borový, 1948 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  13. TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Poseidon [online]. Praha: Vilímek, 1916 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  14. TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Kolonia Kutejsík [online]. Praha: Fr. Borový, 1935 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  15. TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Kolonia Kutejsík, Díl druhý [online]. Praha: Fr. Borový, 1935 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  16. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Těsnohlídek, Rudolf, s. 224. 
  17. TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Vrba zelená [online]. Praha: Fr. Borový, 1925 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  18. TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa [online]. Praha: Fr. Borový, 1928 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  19. TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Nové království [online]. Praha: nákladem Ústředního nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1927 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOPŘIVA, Roman: „Der 28. Juni [...] sollte ein denkwürdiger Tag werden.“ Zu figuralen und lokalen Aspekten der Darstellung eines symbolträchtigen Datums in Ludwig Winders Roman „Der Thronfolger“ sowie bei einigen anderen Autoren. In: Preljević, Vahidin, Ruthner, Clemens (Hg.).: „The Long Shots of Sarajevo“ 1914. Ereignis – Narrativ – Gedächtnis. Tübingen: Narr Francke Attempto, 2016. S. 453–469. ISSN 1862-2518. ISBN 978-3-7720-8578-9.
  • V. V. Štech: V zamlženém zrcadle, Československý spisovatel, Praha , 1969, str. 116, 152, 184–185
  • TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Liška Bystrouška. Ilustrace Stanislav Lolek. 6. vyd. Praha: Krajské nakladatelství, 1957. 227 s. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]