Rudolf Těsnohlídek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek
Narození 7. června 1882
Čáslav, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. ledna 1928 (ve věku 45 let)
Brno, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo odpočinku Ústřední hřbitov
Povolání spisovatel, novinář, básník a autor sci-fi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska s vánočním stromem v rodné Čáslavi
Pamětní deska R. Těsnohlídka v Bílovických lesích u Brna

Rudolf Těsnohlídek, pseudonym Arnošt Bellis, (7. června 1882 Čáslav[1]12. ledna 1928 Brno[2]) byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky (za svobodna Jindra Kopecká) na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem.

V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho.[3] V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku.

Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském Náměstí svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou.[4] Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal sebevraždu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho tvorbu, především v počátcích, ovlivnil impresionismus, některé další impulsy převzal ze severské literatury. Jeho tvorba vyjadřuje jeho životní pesimismus, zdůrazňuje tragické životní situace. V básnické tvorbě se projevuje jako citlivý lyrik. Jako překladatel se věnoval skandinávským zemím. Vedl časopis Obzory, což byl orgán volného uměleckého sdružení Syrinxu.

Básnická tvorba[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

Lyrická[editovat | editovat zdroj]

Další část jeho tvorby byla ovlivněna jeho žurnalistickou činností, zde se pokusil popisovat obyčejný, všední život. V těchto dílech často používá nadsázku a objevuje se zde i humor. Zároveň se mu podařilo popsat postavy, které vystihují určité charaktery.

  • Poseidon – knižně 1916, první díl psychologicky psané románové kroniky (trilogie) odehrávající se na periférii Brna
    • Poťóchlencovi příběhové (1917)
    • Kolonia Kutejsík (knižně 1922)
  • Vrba zelená – knižně 1925, parodie na fantastické romány, dodnes řazena jako výtečné dílo žánru sci-fi [5]. (Dostupné online).
  • Demänová1926, monografie shrnující poznatky z autorova výzkumu slovenských jeskyní
  • Eskymo Welzl - Paměti českého polárního lovce a zlatokopa – knižně 1928, literární zpracování vzpomínek českého polárníka J. Welzla, tyto vzpomínky byly v české literatuře relativně oblíbené, proto byly zpracovány několikrát (např. Edvard Valenta).

Pro děti[editovat | editovat zdroj]

Dramata[editovat | editovat zdroj]

Překlad[editovat | editovat zdroj]

Z norštiny přeložil Bouřlivý život Knuta Hamsuna.

Rozhlasové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13602
  4. http://brno.idnes.cz/jeho-stromy-delaji-lidem-radost-sam-tesnohlidek-ji-moc-nezazil-pb6-/brno-zpravy.aspx?c=A141215_2124457_brno-zpravy_vh
  5. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Těsnohlídek, Rudolf, s. 224.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOPŘIVA, Roman: 'Der 28. Juni [...] sollte ein denkwürdiger Tag werden.' Zu figuralen und lokalen Aspekten der Darstellung eines symbolträchtigen Datums in Ludwig Winders Roman 'Der Thronfolger' sowie bei einigen anderen Autoren. In: Preljević, Vahidin, Ruthner, Clemens (Hg.).: 'The Long Shots of Sarajevo' 1914. Ereignis - Narrativ - Gedächtnis. Tübingen: Narr Francke Attempto, 2016. S. 453-469. ISSN 1862-2518. ISBN 978-3-7720-8578-9.
  • V. V. Štech: V zamlženém zrcadle, Československý spisovatel, Praha , 1969, str. 116, 152, 184–5
  • TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Liška Bystrouška. Ilustrace Stanislav Lolek. 6. vyd. Praha : Krajské nakladatelství, 1957. 227 s. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]